Podzimní zprávy o dění v Hongkongu posilují obavy pozorovatelů o svobodu ve “zvláštní správní oblasti”. Hongkongské Tai Kwun Center for Heritage and Arts zrušilo dvě přednášky čínského exilového spisovatele Ma Ťiena, které se měly konat v rámci Hongkongského mezinárodního literárního festivalu. Autor chtěl propagovat svůj nový satirický román China Dream (Čínský sen, číns. Čung-kuo meng 中国梦; stejný výraz si pro svou vizi mocné a bohaté Číny zvolil v roce 2013 generální tajemník ÚV KS Číny Si Ťin-pching).
Zpráva uveřejněná v mnoha anglofonních periodicích vzbudila značný rozruch a vedla mnohé k otázce, zda se blíží konec Hongkongu coby poslední bašty svobody slova napojené na pevninskou Čínu. Vedení uměleckého centra, jež mělo přednášky hostit, nakonec rozhodlo Ma Ťienovi prostor poskytnout. Jednalo by se totiž už o druhou akci, která by byla v Hongkongu během dvou týdnů zrušena.
Zrušená přednáška a odmítnuté vízum
V prvním listopadovém týdnu organizátoři upustili od záměru hostit výstavu kontroverzního čínského exilového karikaturisty známého pod pseudonymem Badiucao 巴丢草, kvůli obavám o bezpečnost všech zainteresovaných po hrozbách od čínských úřadů. V tom samém týdnu navíc hongkongské úřady odmítly obnovit vízum novináři Victoru Malletovi z Financial Times, což byla zjevně odplata za to, že Klub zahraničních korespondentů v Hongkongu nedávno hostil projev „hongkongského separatisty“ Andyho Chana. Právě tyto poslední události vedly nejen západní novináře k otázce, zda se blíží konec svobodného Hongkongu, jenž má od předání Číně v roce 1997 status zvláštní administrativní zóny v rámci ČLR.
Po oznámení zrušení Ma Ťienovy přednášky Amy Qin pro New York Times napsala:
Kulturní centrum provozované neziskovou organizací s úzkými vazbami na hongkongskou vládu z ničeho nic zrušilo záměr hostit dvě přednášky exilového čínského autora, v čemž někteří spatřují nejnovější známky eroze svobod ve městě.
Ředitel centra Tai Kwun Timothy Calnin původně prohlásil, že se „centrum nehodlá stát platformou pro propagaci jakýchkoli politických zájmů“. Ke konání akce svolil až poté, co jej Ma Ťien prostřednictvím Twitteru ujistil, že na literárním festivalu bude vystupovat jako spisovatel, což je jeho „jediná identita“, jelikož není politik. Celou Ma Ťienovu návštěvu v Hongkongu provázely obavy o jeho bezpečnost. Vzhledem k několika případům zmizelých hongkongských knihkupců před dvěma lety Ma Ťien sám prohlásil, že „si nemůže být jist, že zítra, až půjde v Hongkongu po ulici, prostě nezmizí“.
Temná cesta k čínskému snu
Ma Ťien odešel do exilu v roce 1987 poté, co byly v kampani proti buržoazní liberalizaci (fan c‘-čchan ťie-ťi c‘-jou-chua 反资产阶级自由化) kritizovány jeho povídky o Tibetu. Nejprve žil několik let právě v Hongkongu, kde má dosud status rezidenta. Nyní žije ve Velké Británii. V exilu publikoval už tři kontroverzní romány, které jsou silně kritické k čínskému režimu. Beijing Coma (Pekingské koma, číns. Pej-ťing č‘-wu žen 北京植物人 2008) zachycuje masakr studentů na Náměstí Brány nebeského klidu v červnu 1989, což je téma, které je v ČLR naprosté tabu. Druhý román, Dark Road (Temná cesta, číns. Jin-tao 阴道2013), popisuje brutální praktiky a následky čínské politiky plánované porodnosti. Samotný název nejnovějšího románu, Čínský sen, byl s největší pravděpodobností důvodem k pokusu o autocenzuru ze strany hongkongského hostitelského centra.
Napíšeš, nevydáš
Faktem zůstává, že nejnovější Ma Ťienův román na rozdíl od všech jeho předchozích děl dosud nenašel v Hongkongu nakladatele, který by byl ochoten vydat jeho původní čínskou verzi. Proto zatím vyšel pouze jeho anglický překlad z pera Ma Ťienovy manželky Flory Drew. Ve víru posledních událostí kolem Ma Ťienova Čínského snu se však nechal slyšet exilový autor Pej Ling žijící v současnosti na Tchaj-wanu, že román v příštím roce vydá ve svém tchajwanském nakladatelství Tendency.
Hongkongský deník South China Morning Post, který o událostech kolem Ma Ťiena intenzivně informoval, uzavřel téma s tím, že
Hongkonský mezinárodní literární festival poskytuje cennou příležitost k tomu, aby město dokázalo, že ctí svobodu uměleckého projevu.
Tajemnice hongkongské vlády Carrie Lam také vydala prohlášení, že vláda za pokus o zrušení přednášek nenese žádnou odpovědnost. Samotný spisovatel má však ve věci jasno: uvedl, že „čínská verze [Orwellova dystopického románu] 1984 je už v ČLR a Hongkongu realitou.“