Čína a Jižní Korea obnovují vztahy: Stál ten bojkot za to?

Severní Korea v poslední době velmi pokročila ve svém jaderném a hlavně raketovém programu. Testování balistických střel a další provokace vedly ke zvýšení napětí v jejím okolí. Dokonce i její dlouhodobý spojenec – Čína – na ni uvalil sankce. Jižní Korea reagovala v roce 2016 rozhodnutím rozmístit na svém území americký protiraketový systém THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Následoval těžký ekonomický a diplomatický nátlak ze strany Číny vedoucí k bojkotu jihokorejských společností a kultury. Čínští komunisté se báli, že nový obranný systém je budován i kvůli nim. A pak, zčistajasna, obě země prohlásily na konci října, že vztahy obnovují. Co se změnilo? Proč právě v tu chvíli? A kdo nakonec spor vyhrál?

THAAD v Koreji nechceme!

V červenci roku 2016 dala Jižní Korea svolení k rozmístění amerického protiraketového systému THAAD. Čína velmi záhy pohrozila bojkotem jihokorejských firem, ke kterému nakonec také došlo. V čínské moderní historii hraje ekonomický bojkot velkou roli. Byl to oblíbený nástroj čínských nacionalistů již od dob první čínské republiky založené v roce 1911. Obvykle bylo cílem tehdy expanzivní Japonsko. I dnes jsou tyto praktiky v ČLR oblíbené i přesto, že Čína je kategoricky proti mezinárodním sankcím, které označuje jako neúčinné a platné jen po schválení Radou bezpečnosti OSN (kde je ČLR jednou z 5 zemí, které mají právo veta). Mezi prominentními cíli nejnovějšího bojkotu v sérii byla například korporace Lotte, která v Číně provozuje obchodní centra a která poskytla některé z pozemků pro protiraketová zařízení. Postižen byl i K-pop, tedy korejský pop – v Číně sice velmi oblíbený, ale když jde o otázku národní cti, jdou hudební preference stranou.

Ani jedna ze stran nechtěla ustoupit, Číňané tvrdili, že součástí systémů jsou i příliš silné radary. Ty by podle nich mohly ohrozit jadernou kapacitu ČLR. Podle týdeníku Economist ale Čína přeháněla a THAAD tak výkonný není. To by mohlo vést k teorii, že to Čína věděla a jen chtěla na Jižní Koreu tlačit. Ale držme se toho, co víme.

Ať tak či onak, nátlak se dařil, Jižní Korea přišla o miliardy dolarů. To byl určitě jeden z důvodů, proč nakonec Korejci chtěli vztahy napravit. Svou roli ale také určitě sehrálo zvolení nového prezidenta Mun Če-ina, který je více pročínský a opatrnější v krocích vůči KLDR. To se může ukázat jako zásadní problém pro Trumpovu politiku (pokud tedy nějakou skutečně má) vůči Kim Čong-unovi. Nový jihokorejský prezident 30. října v tamním parlamentu prohlásil, že jeho země nechce další rozmisťování THAADu, nechce žádné jiné protiraketové systémy a také nebude zvažovat vytvoření užší aliance s USA a Japonskem. A na druhý den už současně s Čínou vyhlásili normalizaci vztahů. Pekingský win-win i hollywoodský Happy End zároveň!

Vítězové a poražení

Zatímco Si Ťin-pching a Mun Če-in už se potkali na jednání APECu (Asia-Pacific Economic Cooperation, Asijsko-pacifické hospodářské společenství) a Mun se nyní chystá navštívit Peking, okolní země se nestačí divit. Japonská média už hovoří o možném sbližování čínských a jihokorejských armád. Američané si trhají vlasy, že Číně se podařilo po několika měsících bojkotu přesvědčit jejich spojence, aby s nimi dál neprohluboval spolupráci.

Jeden pro Čínu nepříliš příznivý důsledek přesto zůstává. Veřejné mínění o ČLR je v Jižní Koreji stále na velmi nízké úrovni. Číně věří jen 19 % Jihokorejců. To číslo se bude určitě znovu navyšovat, ale přesto to může v demokratickém systému do budoucna přivodit současné vládní garnituře problémy. Z vlastní trpké zkušenosti víme, že družba na nejvyšší úrovni se nemusí vztahovat na populaci jako takovou. Pro Čínu toto číslo zase může znamenat méně turistů, kulturních a jiných výměn odvíjejících se spíše od soukromého sektoru. Nejvíce však prokazatelně utrpěly jihokorejské společnosti, ty dokonce dostaly od své vlády pomoc v podobě daňových slev a výhodných půjček. Pročínský obrat se tak Mun Če-inovi bude jen těžko vysvětlovat.

Není úplně jasné, kdo v tomto klání zvítězil. Spojené státy sice rozmístily na území svého spojence protiraketový systém, ale zdá se, že díky čínské reakci nebude současná jihokorejská vláda nakloněna dalšímu sbližování. Stejně tak ani Čína nedosáhla úplně svého, jelikož THAAD stojí – a jak moc bude Mun Če-in a hlavně jeho nástupci držet své slovo, které nepřímo Si Ťin-pchingovi dal, se ještě ukáže.