ČLR a Tchaj-wan: Turismus „přes úžinu“ obětí politiky

Od května 2016, kdy se vlády na Tchaj-wanu ujala Demokratická pokroková strana (DPP) v čele s prezidentkou Cchaj Jing-wen, jsou vztahy s pevninou (ČLR) komplikovanější než za předchozí vlády Národní strany (KMT, Kuomintang). Masivně rozjetý turismus Číňanů z pevniny, nastartovaný v letech 2008-2015, se náhle řízeně utlumil, zejména u organizovaných skupin a zájezdů. Politika v Číně zasahuje i do cestovního ruchu a možnosti navštěvovat zahraničí,.

V případě turismu přes úžinu je tu ale více aspektů. Pomineme-li obchodní a služební cesty, jež jsou logické vzhledem k velkým investicím tchajwanských firem na pevnině, je tu i otázka navštěvování (dnes již spíše vzdálených) příbuzných. Studená válka mezi ČLR a Čínskou republikou na Tchaj-wanu rozdělila řadu rodin. To v ještě větší míře platí pro obyvatele čínské provincie Fu-ťien a malých přilehlých ostrůvků Kinmen a Matsu, které jsou kontrolovány Tchaj-wanem. Právě s ohledem na tyto případy se tchajwanské ministerstvo pro vztahy s pevninou (Mainland Affairs Council) nedávno rozhodlo uvolnit režim pro návštěvy z pevniny.

Klasičtí turisté z Číny na Tchaj-wan jezdí většinou za zajímavostmi, nákupy a často čistě ze zvědavosti: zajímá je, jak vypadá ona „odtržená provincie“, která si již tak dlouho vládne sama. Počet těchto turistů ale velmi poklesl v důsledku zmiňovaných politických změn a napjatějších vztahů. V roce 2015 navštívilo Tchaj-wan přes 4 miliony čínských turistů (tento počet činil asi 40 procent z celkového množství turistů, v roce 2017 už to bylo jen 2,6 milionu. Tchajpejská Universiada v létě 2017 přechodně tento trend obrátila. Tchajwanské úřady ale věří, že čínských turistů začne opět přibývat. Podle článku uveřejněného v lednu na Nikkei Asian Review se loni na podzim začal meziroční počet čínských turistů z pevniny opět pozvolna zvyšovat. Možné je, že Peking jednoduše neviděl kýženou odezvu na cílené omezení turismu na ostrov. Nižší počet návštěvníků z ČLR začal být postupně kompenzován vyšší návštěvností například z Jižní Koreje (o více než třicet procent). Navíc tchajwanská reprezentace má snahu svou závislost na turistickém ruchu oslabit konkrétními kroky na podporu turismu ze zemí jihovýchodní Asie. To možná částečně odpovídá i na otázku, zda vedle čínských turistů (a také četných Japonců a Korejců) dokáže Tchaj-wan přitáhnout i více návštěvníků z jiných částí světa – Ilha Formosa (Krásný ostrov) je totiž zatím do jisté míry turisticky nedoceněn.