Dopinkem na sportovní vrchol

Když se Čína připravovala na jeden z nejprestižnějších okamžiků své moderní historie, olympijské hry v roce 2008 v Pekingu, nikdo nepochyboval o tom, že čínský národní tým dlouhodobě dělá vše pro to, aby si pořadatelská země odnesla co nejvíc medailí. Již v době, kdy bylo o čínském pořadatelství olympijských her rozhodnuto, otřásalo čínským sportem několik dopingových skandálů; nejznámější z nich se týkal trenéra běžkyň Mu Ťün-žena. I v posledních letech bylo v souvislosti s čínskými sportovci odhaleno několik menších incidentů, ale až nyní se objevují přímá svědectví o tom, že ČLR měla již minimálně od 70. let 20. století vyvinutý sofistikovaný dopingový program, do něhož byli zahrnuti všichni sportovci v národním týmu.

Německá televizní stanice ARD před několik dny přinesla exkluzivní rozhovor s bývalou čínskou sportovní lékařkou, devětasedmdesátiletou Süe Jin-sien, která nyní žije v Německu, kde požádala o politický azyl, protože se v ČLR obávala o bezpečnost svou a svých synů. Coby lékařka v národním týmu skončila už v roce 1988, když během přípravy na olympijské hry v korejském Soulu odmítla podávat gymnastkám zakázané látky. I poté však pracovala ve sportu na nižších úrovních, a podle jejích slov bylo do dopingového programu zahrnuto na deset tisíc sportovců ze všech disciplín od gymnastiky přes atletiku až po plavání a míčové hry, a to na národní i regionální úrovni. Čínu opustila v roce 2012 poté, co po letech veřejně promluvila o čínském dopingu.

Medaile za dopink

Její slova potvrzují to, co již v únoru 2016 odhalil dvacet let starý dopis čínské rekordmanky na dlouhých tratích Wang Ťün-sia, který byl po mnoha letech zveřejněn na čínském serveru Tencent Sports. Běžkyně dopis napsala dva roky poté, co se v roce 1993 stala držitelkou dvou světových rekordů. V dopise, který podepsalo devět jejích kolegyň, s nimiž na začátku 90. let trénovala pod nechvalně známým trenérem Ma Ťün-ženem, popisuje, jak byly sportovkyně nuceny užívat zakázané a zdraví škodlivé látky za účelem zvýšení výkonnosti. „Armáda trenéra Ma“ v 90. letech získala desítky světových rekordů na různých mezinárodních soutěžích. Trenér tehdy vysvětloval úspěchy svých svěřenkyň užíváním podpůrných přípravků tradiční čínské medicíny (např. tzv. housenice čínské) a trénování ve vysokých nadmořských výškách v Tibetu.

Exkluzivní reportáž pro ARD připravil stejný tým reportérů, jenž se podílel na odhalení skandálu s dopingem v Rusku, který vedl k zákazu účasti ruských atletů na olympijských hrách v Riu v roce 2016. Süe Jin-sien v rozhovoru pro ARD říká, že „všechny medaile, které čínští sportovci získali v 80. a 90. letech v zahraničních soutěžích, byly poznamenány dopingem a měly by být vráceny.“ Účast v dopingovém programu a užívání zakázaných látek bylo podle jejích slov povinné, kdo odmítl, musel tým opustit. Začínalo se už u malých dětí, nejmladším bylo údajně 11 let. Sportovcům bylo vštěpováno, že doping je způsob, jak hájit čest jejich země. Lékařka v rozhovoru popisuje rovněž to, jak byla po celá léta udržována ve strachu o věci promluvit. Zmiňuje, že jí bylo vyhrožováno, její synové přišli o práci a před jejich domem pravidelně stály policejní hlídky. Mnozí, kteří o problému s dopingem v ČLR promluvili, podle ní sedí ve vězení.

Němečtí reportéři se údajně pokoušeli kontaktovat čínský olympijský výbor a čínské ministerstvo sportu s žádostí o vyjádření, ale nedostali žádnou odpověď. Úředníci mají nejspíše plné ruce práce s přípravami na zimní olympijské hry, které se v Pekingu mají konat v roce 2022…