Jak se vyrábí skandál

V atmosféře vztahů zjitřených po opakovaném únosu švédského občana Kuej Min-chaje čínskými úřady se mezi oběma zeměmi rozhořel další skandál. Čínští turisté se usadili v hale hostelu půl dne před regulérním check-inem a přes upozornění personálu ji nemínili opustit. Po příjezdu policistů sehrála trojice čínských turistů srdceryvnou scénu a policisty nařkla z brutality. (Video z incidentu ničemu takovému nenasvědčuje.) Aféra má mohutnou dohru na čínských sociálních sítích a vypadá to, že čínská diplomacie se ji pokusí využít jako zástěrku pro vytrestání Švédska za nesouvisející záležitosti hlubšího významu.

Vztahy na bodu laponských mrazů

Tři čínští návštěvníci se objevili v jednom ze stokholmských hostelů víc než čtrnáct hodin před plánovaným příjezdem. Čas do check-inu se rozhodli strávit v lobby tohoto ubytovacího zařízení. Když se personálu nepodařilo trojlístku situaci vysvětlit, zavolal policii. Ta se je pokusila vykázat. Událost zachytil jeden z přítomných na videu.

Čínští turisté se podle záznamu vrhali během zásahu na zem, předstírali nemoc a křičeli, že se je policisté snaží zabít. Strážníky poté zažalovali a čínská ambasáda ve Stockholmu vydala prohlášení, že se jednalo o brutální zákrok na její občany; současně varovala své turisty před návštěvou této země. Hlas čínského nacionalismu Global Times nemohl zůstat pozadu:

Čínská ambasáda ve Švédsku vydala (pro občany ČLR) bezpečnostní varování. Podle výstrahy se nedávno několik čínských turistů stalo v zemi obětí krádeže nebo loupeže, stejně tak jsou známy případy, kdy se švédská policie chovala k čínským postiženým s nedostatečným respektem.

Švédská policie incident v hostelu vyšetřila a žádné pochybení svých lidi nenalezla, informuje portál OZY:

Švédská policie potvrdila, že podle šetření se její strážníci nedopustili žádného zločinu.

O události natočil komediální příspěvek kanál státní televize STV Svenska Nyheter. Scénárista se pravděpodobně inspiroval americkou talk show Last Week Tonight s Johnem Oliverem nebo show Jimma Kimmela v televizi ABC, jež vyvolala v Číně silnou vlnu odporu.

Moderátor švédské televize v reakci na hotelový výstup upozorňuje na nevhodné chování čínských turistů, jako je vandalství, vyměšování na veřejnosti apod. (Známé jsou medializované případy z Hongkongu, Egypta či Francie.)

#ŠvédskáTVurážíČínskýLid

Satirickou show postoval jeden z producentů s čínským překladem na YouKu (čínskou verzi YouTube); jak se dalo čekat, vyvolalo to bouřlivou reakci čínských uživatelů sociálních sítí. Pod hashtagem #SwedishTVShowInsultsChinesePeople se na síti Weibo zdvihla vlna odporu. Čínští vlastenci v reakci na tuto “drzost” navrhli bojkot švédských produktů a firem, včetně IKEA nebo – dnes už čínské – automobilky Volvo. Nepomohla ani omluva jednoho z televizních producentů. Tu navíc mluvčí čínské ambasády ve Stockholmu dle čínské tiskové agentury Nová Čína označila za nedostatečnou:

Poté, co byl hanlivý program o Číně odvysílán, odmítli se pracovníci TV nejprve omluvit, pak vydali jen “omluvu jednotlivcům, kteří se cítí dotčeni”. K omluvě jednotlivcům v Číně a Švédsku došlo až následně. Tyto „omluvy“ ale nemají vůbec žádnou váhu a nejsou ani upřímné. Navíc se nezmiňují o rasistické povaze programu, ignorovaly sinofobní obsah, urážky Číny a v úvahu nabraly ani škodu způsobenou národnímu cítění a důstojnosti země.

Aby toho nebylo málo, Peking vydal i zavádějící prohlášení o tom, ze Švédové neprávem obvinili Čínu z vměšování do svých nedávných voleb. Podle švédských médií ale nikdo podobné obvinění nikdy nevznesl.

Skandál jako prostředek diplomacie

Švédsko, které v padesátých letech uznalo ČLR jako první mezi západními zeměmi, tak čeká konflikt, který může mít dopad na vzájemný obchod, kulturní výměnu i politiku. Samozřejmě nejde o tři turisty, pravým důvodem mohou být dlouhodobější aktivity Stockholmu. Hněv Pekingu vzbudilo hlavně pátrání a otevřená kritika ČLR v kauze zmizelého švédského knihkupce, žijícího v Hongkongu a dvakrát uneseného do kontinentální Číny. V červenci pak švédský soud poslal na 22 měsíců do vězení Číňana, který sbíral informace o Tibeťanech žijících v této severské zemi. V září navíc navštívil tibetský duchovní Dalajlama město Malmo. Podle Journal of International Economics se návštěvy tibetského duchovního mohou prodražit:

Studie z roku 2013 zjistila, že v letech 2002 až 2008 čelily země, které přijaly Dalajlamu na nejvyšší politické úrovni, poklesu vývozu do Číny o zhruba 17 procent.

Zkušenost s “čínskou blokádou zboží” zažilo i sousední Norsko, které v roce 2010 udělilo Nobelovu cenu míru čínskému spisovateli a disidentovi Liou Siao-poovi. Podle studie Asian Perspektiv z roku 2015 to významně ovlivnilo vývoz ryb – konkrétně norského lososa. Podle jiných analýz k poklesu vývozu do Číny nedošlo (jen se realizoval přes třetí země jako Vietnam); dopady čínského imperiálního hněvu byly spíše psychologické.

Loni zase čínští občané bojkotovali v rámci protestů proti americkému protiraketovému deštníku jihokorejské zboží. Tamní deník Chosun spočítal, že největší jihokorejský obchodní řetězec Lotto zaznamenal v ČLR v té době provozní ztrátu ve výši 140 milionů dolarů. Za zmínku stojí i veřejné protesty a bojkot japonského zboží kvůli “necitlivým” učebnicím dějepisu nebo francouzského Carrefouru – za údajné napadení čínské nositelky olympijského ohně v Paříži před Olympiádou v Pekingu v roce 2018.