Liou Sia venku. Dobrá zpráva s čínskými rysy

Pod neustálým tlakem zejména německé diplomacie a kancléřky Angely Merkelové se nakonec podařilo nemožné: z ČLR směla vycestovat básnířka a fotografka Liou Sia, kterou čínský režim držel v tzv. domácím vězení téměř osm let. A to jen proto, že byla manželkou prominentního demokratického aktivisty Liou Siao-poa. Nezpochybnitelnou radost z této zprávy však kalí několik skutečností: bratr Liou Sia, Liou Chuej, zůstává v Číně jako rukojmí, a ani Liou Sia nebude v zahraničí svobodná. Čínská kontrola čínských občanů, natož disentu, se nikdy nezastaví na hranicích ČLR:

“Jeden by si myslel, že když utečete z Číny, jste volný,” říká Kajum Masimov, prezident Kanadské ujgurské společnosti. “Ale volný nejste nikdy.”

Svoboda “na půl cesty”

Jak asi nejvýstižněji napsal Jerome Cohen, americký odborník na právo a mimo jiné autor termínu “nesvobodné osvobození”:

Liou Sia je teď fyzicky na svobodě, ale protože její bratr je záměrně držen jako rukojmí, zůstává mentálně zotročena. Liou Chuej byl obviněn z podvodů v roce 2013 a odsouzen k jedenácti letům odnětí svobody. Byl podmínečně propuštěn ze zdravotních důvodů … ale to může být úřady kdykoli zrušeno. Takže Liou Sia byla propuštěna do takového domova na půl cesty ke svobodě, do jiné formy omezení. Je to další z důmyslných podob vězení pod správou ČLR, která plodí nové typy vězení každý den, jak vidíme například v Sin-ťiangu.

Četné reakce na propuštění básnířky od západních aktivistů a lidskoprávních organizací jsou právě proto směsí úlevné radosti (podívejte se na fotku Liou Sia s Hertou Müllerovou na FB profilu čínského disidenta Liao I-wua) a skeptického realismu. Za všechny uveďme slova vysokého komisaře pro lidská práva Zeid Ra’ad Zeid Al-Husseina:

Doufám, že Liou Sia teď najde osobní klid a v Německu se zotaví. Doufám taky, že čínští obránci lidských práv, jejich rodiny a právníci, kteří jsou omezováni na svobodě projevovat kritické postoje, budou propuštěni. Sdílím obavy o budoucnost mladšího bratra Liou Sia, Liou Chueje, který zůstává v Číně a doufám, že mu bude brzy umožněno připojit se k sestře v Německu, pokud si to bude přát.

Jedna ven, mnoho dovnitř

Vůdci ČLR tímto krokem samozřejmě (a bohužel) nenaznačují, že by se nějak zásadně měnil jejich čím dál tvrdší postup vůči aktivistům.

Hned druhý den poté, co svět obletěla fotografie rozesmáté Liou Sia na letišti v Helsinkách, trest padl na jiného čínského aktivistu. Třináct let odnětí svobody si odsedí čtyřiašedesátiletý Čchin Jung-min za podvracení státní moci.

Stejný “zločin” a podobně okázalý trest stály (přesně před rokem) život i Liou Siao-poa – při výkonu osmého z jedenácti let trestu zemřel za mřížemi na rakovinu jater. Ve stejný den musel zavřít kanceláře i jeden z posledních nezávislých think tanků Unirule Institute of Economics (založen byl před čtvrt stoletím, jehož úkolem byla mj. liberalizace čínské ekonomiky). Ostatně několik dnů před prvním výročím Liou Siao-poovy smrti začaly čínské úřady aktivněji kontrolovat nebo rovnou vyklízet z Pekingu osoby, u kterých předpokládaly, že se nebudou bát toto výročí na čínské půdě náležitě připomenout.

Čína pod tlakem

Motivace čínských vůdců ustoupit rok trvajícímu tichému tlaku zahraniční diplomacie je čistě pragmatická. Jak poznamenává pro New York Times Volker Stanzel, někdejší německý ambasador v ČLR, z čínské strany jde o vstřícný krok vůči nejdůležitějšímu partneru Číny v Evropě, Německu:

Před rokem, po smrti pana Lioua, se Čína o přátele moc starat nemusela, a to ani o Německo, evropskou těžkou váhu. To byla doba, kdy Čína mířila vysoko. Teď ale pociťuje protivítr,” říká Stanzel.

Necelý rok po smrti Liou Siao-poa se tak dovršilo více okolností, které propuštění umožnily. ČLR se především ocitla v obchodní válce se Spojenými státy a hledala intenzivně potvrzení jiných zahraničních partnerství, zejména samozřejmě hospodářské spojenectví s Evropskou unií. S nadcházejícím čínsko-evropským summitem, který se bude konat 16. a 17. července a kde by Čína ráda uzavřela spojenectví s EU proti USA, situace dozrála.

Velkým strašákem z jiné strany bylo i blížící se výročí smrti Liou Siao-poa, zejména chystané velké vzpomínkové shromáždění v Berlíně a emoce s tím spojené. Souhra těchto faktorů pomohla německé kancléřce Angele Merkelové. Ta v květnu přijela do Pekingu a otevřela téma lidských práv, jmenovitě Liou Sia, přímo v dialogu s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem. Navíc se jako jediná ze západních politiků sešla s dvěma manželkami právníků vězněných za obhajobu lidských práv.

Spojitost návštěvy čínského premiéra Li Kche-čchianga (u Merkelové) v Berlíně s následným propuštěním Liou Sia tak může popírat snad jen mluvčí čínského ministerstva zahraničí.