MERICS II: Čínský vliv – návod k použití

China Digital Times nedávno přinesly první část rozhovoru s výzkumnými pracovnicemi projektu MERICS, Kristin Shi-Kupfer a Mareike Ohlberg. Věnovaly se v něm obecnějším trendům pronikání čínského politického a ekonomického vlivu do Evropy, které bylo detailně popsáno ve zprávě, již v únoru tohoto roku zveřejnil MERICS ve spolupráci s Global Public Policy Institute (GPPi). Tento týden vyšla druhá část rozhovoru, v níž se aktérky více zamýšlejí nad výzvami a dilematy, kterým musí čelit instituce, ale i jedinci, kteří se dostávají do užšího styku s Čínou, ať už jako politici, obchodníci, novináři nebo akademici.

Víza a granty

Situace v Evropě zatím není tak vyhraněná, jako např. v Austrálii. I zde se ovšem, jak potvrzují v rozhovoru Shi-Kupfer a Ohlberg, projevuje rozdělení odborné veřejnosti zaměřené na Čínu.

Podle Shi-Kupfer především sinologové, kteří se Čínou zabývají spíše coby oblastí než „kulturou“, tíhnou více než např. politologové nebo sociologové k poněkud shovívavému pohledu, což je podle ní pochopitelné vzhledem k osobním vazbám a náklonnosti k Číně a čínské kultuře jako takové. Zároveň zde však hrají roli také kariérní důvody, protože tito lidé kvůli své práci potřebují do Číny jezdit, pracovat zde na výzkumu, a někdy jsou dokonce závislí na čínské finanční podpoře, když využívají čínské granty, účastní se čínských projektů, spoluorganizují nebo se účastní čínskými institucemi organizovaných konferencí apod.

Jak na peníze z ČLR – rozvaha a kontrola

Podle aktérek rozhovoru je v tomto ohledu klíčová solidarita mezi sinologickými kruhy, která nebude hrát do karet čínské strategii „rozděl a panuj“, a jasnější nastavení určitých principů. Např. v Německu podle Shi-Kupfer funguje Německá asociace čínských studií coby mediátor mezi různými skupinami odborné veřejnosti a snaží se o nastavení jakéhosi kodexu chování vůči čínským institucím, který by byl přijatelný pro všechny strany, přičemž důležitá je zde hlavně transparentnost.

V principu není nic špatného na tom, přijmout financování z čínské strany, pokud se opravdu snažíte zvážit všechny faktory, které by zde mohly hrát nějakou roli, a pokud nejste závislí [čistě na čínském financování].

Příliš se nedoporučuje uzavírat středně- a dlouhodobá partnerství na institucionální úrovni, a v každém případě je třeba si pojistit, že vaše instituce bude mít vliv na průběh spolupráce, např. i v případě konferencí. Obě badatelky také zdůrazňují nutnost podpory kolegům, kteří nedostali povolení ke vstupu do Číny (kvůli svému předchozímu výzkumu či publikacím), např. jejich zapojením do projektů a tlakem na čínskou stranu směrem k větší otevřenosti v případě zájmu o spolupráci. Důležité je podle nich vystupovat jednotně a na čínský tlak odpovídat protitlakem, nikoli z jakési „morální nadřazenosti bílého Evropana“, jak to někdy prezentují kritici tohoto tvrdšího přístupu ve shodě s čínskou stranou, ale zkrátka proto, že si stojíme za svými hodnotami a normami, v jejichž rámci naše instituce fungují.

Čínští krajané a tlaky čínské vlády

Druhou oblastí, které se rozhovor věnuje, jsou Číňané žijící v Evropě. Ani zde, narozdíl od Austrálie a Spojených států amerických, se zatím neprojevují prakticky žádné tenze, ani mezi čínskými komunitami a většinovou společností příslušných evropských zemí, ani v rámci čínských komunit samotných. Na jednu stranu je podle badatelek třeba vždy jasně rozlišovat mezi „oficiální Čínou“, tj. ČLR jako státem reprezentovaným vládou a komunistickou stranou, a Číňany. Na druhou stranu je však třeba mít neustále na paměti, že i Číňané žijící v Evropě, včetně těch, kteří zde mají trvalý pobyt nebo přímo občanství, jsou stále – minimálně v očích čínské vlády – Číňané, a jsou na ně vyvíjeny různé tlaky.

Úkolem evropských vlád je v takovém případě mimo jiné také tyto obyvatele před takovými tlaky chránit. Zároveň je však stále třeba počítat i s možností, že tito lidé mohou být čínskou vládou využiti či zainteresováni a mohou pracovat pro její prospěch, což je důležité si uvědomit např. při dosazování lidí na významné či strategické posty apod. Také proto jsou jedním z dalších výzkumných témat v rámci MERICSu právě čínské komunity v Evropě, jejich organizace, různé krajanské spolky, asociace atd.