Německá kontrarozvědka: ČLR v Německu trpělivě kultivuje elity

Čínské vlivové operace v Německu se přesunují od průmyslové k politické špionáži.

Německá kontrarozvědka Bundesamt für Verfassungsschutz (Spolkový úřad pro ochranu ústavy, BfV) zveřejnila výroční zprávu za rok 2017 (PDF). Kromě rozboru (početných) organizací na extrémní pravici i levici a mezi militantními islamisty se BfV zabývá samozřejmě i zahraniční špionáží v Německu.

Číňané přecházejí k politické špionáži

Špionáž namířenou proti Německu coby globálnímu politickému hráči vedou hlavně Rusko, Čína a Írán, a jejich činnost určuje strategická agenda příslušných států. Snahy čínských tajných služeb, usnadněná a posílená loni schváleným zákonem o tajných službách, jsou zaměřeny především na zachování územní integrity ČLR, zajišťování hegemonie Komunistické strany Číny a expanzi globální politické, vojenské a hospodářské moci země:

Zaměření čínských zpravodajských aktivit se přesouvá k politické špionáži. Důležitým cílem je získat vhled do fungování nadnárodních institucí, jako je EU, mezinárodních konferencí (jako summit G20). Velký zájem je i o politické pozice, které nějak ovlivňují Čínu (například její uznání jako tržní ekonomiky, případně teritoriální konflikt v Jihočínském moři).

Oblastmi zájmu konkrétních čínských zpravodajských aktivit jsou tedy především hospodářství, věda a technika či vojenství. Dále je zajímají aktéři, kteří dle čínského pojetí hrozí oslabením moci Strany – především pak aktivisté sympatizující s Tibeťany, Ujgury, prodemokratičtí aktivisté a organizace zabývající se lidskými právy.

Lovení elit ve všech oborech

Na nebezpečí, že Čína získá další přístup k citlivým informacím ve strategických průmyslových odvětvích nakupováním firem s unikátním know-how, začali němečtí politici upozorňovat už před časem. Toto nebezpečí dle BfV stále trvá. Vedle toho čínská strana těží z těsných hospodářských vztahů obou zemí:

Ty otevírají rozmanité možnosti pro hospodářskou a technologickou špionáž, kupříkladu přes pobočky německých firem v Číně (především tzv. joint ventures). Zpravodajské služby tak bývají podporovány státními i soukromými podniky.

Zákeřnou, čím dál šířeji uplatňovanou metodou špionáže je ale i zdánlivě neformální networking:

Zpravodajské služby intenzivně vyšetřují oblasti působení a znalosti čínských vědců v Německu. Ti zkoušejí využít přátelských a neformálních kontaktů s vybranými lidmi ke společné práci. Kvůli těsnému propojení státu a hospodářství v Číně je prakticky nemožné rozlišit státem organizovanou průmyslovou špionáž od konkurenčního boje mezi společnostmi.

Takovýchto neformálních kontaktů využívají čínští zpravodajci rovněž ze svých legálně krytých pozic:

Udržují si množství kontaktů a vztahových sítí (kuan-si) s těmi, kdo mají snadný přístup k zajímavých informacím. Prostřednictvím dlouhodobé trpělivé “kultivace” mají potom tyto kontaktní osoby v politice a hospodářství odkrývat údajnému příteli důvěrné informace, a tak se stát informátorem nebo dokonce agentem čínské služby.

Takto nastavené vztahy potom fungují i v politických a vědeckých think tancích. Spolupráce v takových případech bývá oficiální. Tyto instituce často navíc slouží k snadnému cestování agentů do Německa, stejně jako ke kontaktování studentů, diplomatů a podnikatelů. V ČLR k nástrojům zpravodajců patří také všudypřítomná sledovací technika, která kromě monitorování čínských občanů usnadňuje také “kontaktáž” potenciálních zahraničních informátorů.

S Čínou na síť

Podstatnou součástí čínských vlivových operací jsou kybernetické útoky, jejichž počet kontinuálně narůstá. Spočívají jednak v získávání informací pomocí dříve neznámých způsobů, ale také v sabotáži “kritické infrastruktury”.

Čína je stále jedním z hlavních hráčů v kyberútocích. Čínské tajné služby jsou schopné dlouhodobých a strategických útoků prostřednictvím kybernetické špionáže. Nejde jen o schopnost zaútočit cíleně a komplexně, ale také útoky zasahovat velké množství obětí.

Jiným způsobem “lovení elit” je navazování vztahů prostřednictvím mimikrů na sociálních sítích (konkrétně například zde):

Čínské zpravodajské služby masivně používají sociálních sítí jako LinkedIn pro navázání kontaktů. Modus operandi je vždy stejný: údajný vědec nebo zprostředkovatel práce naváže kontakt s lidmi, kteří mají odpovídající osobní profil. Přivábí je lákavou nabídkou a nakonec pozve do Číny, kde dojde k zahájení spolupráce.

Německá kontrarozvědka očekává, že čínské zpravodajské aktivity budou pod vládou Si Ťin-pchinga nabývat na intenzitě. Snahám pevněji kontrolovat všechna odvětví života společnosti, včetně rozhodování o obchodní strategii, odpovídají stále silnější politické i společenské kontrolní mechanismy.