Nový čínský export: militarizované systémy na potlačování demonstrací

Protesty na náměstí Tchien-an-men a následný masakr civilního obyvatelstva v Pekingu a jinde v Číně v červnu 1989 představují formativní traumatické události u zrodu současného režimu v ČLR. Jedním z důvodů krvavého vyústění poklidných protestů v roce 1989 byl nedostatek zkušeností a vhodné policejní techniky pro případ masových demonstrací. Protesty nakonec potlačovala nikoliv policie, ale armáda, která si v ulicích měst počínala jako na bitevním poli.

Po této zkušenosti se komunistický režim rozhodl, že podobná situace se nesmí opakovat, a začal vynakládat obrovské prostředky na policejní techniku k “udržování společenské stability”. Podle oficiálních zdrojů vynakládá ČLR na vnitřní bezpečnost více prostředků než na vnější obranu – a to i přesto, že výdaje na armádu strmě rostou.

Čínský přístup k technickému zajištění kontroly demonstrací ovšem stále vychází z vojenského pojetí vnitřní bezpečnosti. Namísto civilních metod k zajištění bezpečnosti všech občanů režim pojímá “udržování stability” jako vojenskou operaci proti “vnitřnímu nepříteli”. Z technického hlediska prostě adaptuje vojenské systémy pro potřeby policie.

V poslední době začala Čína tyto vojensko-policejní systémy ke kontrole vlastního obyvatelstva vyvážet na komerčním základě do ciziny. Málokterá země má pro tak razantní nástroje policejní práce využití; přesto se klienti najdou. New York Times nedávno v zajímavé a velmi zneklidňující reportáži popsaly, jakým způsobem využívá “policejní” techniku vyvinutou čínskou zbrojařskou firmou Norinco venezuelský režim k potlačování protivládnich demonstrací.

Granátomety proti demonstrantům

Podle šéfa Venezuelské národní gardy snižuje nový čínský systém na udržování demonstrací pod kontrolou riziko zranění či úmrtí. O stejné výbavě ale experti prohlašují, že naopak toto nebezpečí zvyšuje, protože je přehnaná. Videoreportáž New York Times ukazuje, že se jedná o hradbu z obrněných vozů, které mohou do davu pálit vodními děly. Granátomety na střeše obrněných vozů mohou dav rozhánět také tekutým slzným plynem či jinými chemikáliemi. Aby toho nebylo málo, vozová hradba má také lasery určené k dezorientaci demonstrantů a zařízení útočící zvukovými vlnami na sluch. Dr. Rohini Haar z Lékařů za lidská práva uvádí, že takový kombinovaný útok nezvyšuje efektivitu, ale naopak riziko ublížení na zdraví. Nebezpečné jsou zejména granátomety na projektily se slzným plynem. Nádoby s tímto prostředkem jsou určeny k ručnímu házení, nikoliv ke střelbě – v tom okamžiku se mění ve smrtící munici.

Systém vyrábí čínská státní firma Norinco (její katalog plný tanků k nahlédnutí zde). Ta podle New York Times prodává podobné policejní a vojenské vybavení do zemí jako Zimbabwe, Demokratická republika Kongo nebo Írán. Často výměnou za výhodná práva na nerostné bohatství. Tato firma se také proslavila v roce 2003 tím, že na ní bylo uvaleno americké embargo pro podezření z prodeje technologií a materiálů na vývoj či výrobu balistických raket Íránu. Norinco má podle zpráv z tisku již zastoupení v některých východoevropských zemích sdružených v iniciativě 16+1.

Čína dlouhodobě nepociťuje zábrany prodávat zbraně a další vybavení diktaturám. Čínským bezpečnostním firmám nejde při vývoji represivní techniky o bezpečí demonstrantů, ale o bezpečnost režimu. Pokud byste se tedy objevili na demonstraci v zemi, kde mají čínskou výbavu, doporučujeme využít rad v tomto online manuálu a přejeme hodně štěstí. Snad vás netrefí granátometem do hlavy.