Osm obvinění proti Patrickovi Ho zůstává, včetně korupce a praní špinavých peněz

Ředitel neziskového křídla CEFC půjde v listopadu před soud. CEFC se mezitím snaží konsolidovat miliardové dluhy.

Hongkongský list South China Morning Post (dále jen SCMP) přinesl minulý týden dvě zprávy týkající se situace společnosti CEFC a vyšetřování Patricka Ho, bývalého hongkongského politika a ředitele “neziskového křídla” CEFC. Ten byl loni 20. listopadu v New Yorku zatčen a je vyšetřován pro uplácení vysokých politických představitelů v Africe včetně prezidenta Čadu a ministra zahraničí Ugandy (a jeho prostřednictvím i ugandského prezidenta) ve prospěch CEFC China Energy, společnosti dobře známé i u nás pro její úzké vazby na některé české politiky – a také proto, že měla být předvojem stamiliardových investic, z nichž nakonec zbyly jen obrovské dluhy.

Jak si vede Patrick Ho

Americké úřady vytrvale zamítají všechny žádosti Patricka Ho o propuštění na kauci. Nyní mu odmítly zrušit většinu (šest z osmi) obvinění, z nichž se má zodpovídat před soudem:

Federální soudce zamítl snahy Patricka Ho Chi-pinga o zrušení většiny obvinění z korupce, což je další z neúspěchů v právní bitvě bývalého hongkongského ministra. Toto rozhodnutí … znamená, že Ho, zadržovaný v USA po osm měsíců, bude během listopadového soudu čelit osmi obviněním v případech úplatků a praní špinavých peněz.

Tým obhájců Patricka Ho se snaží argumentovat, že na obviněného se nevztahuje Zákon proti korupčním praktikám v cizině (Foreign Corrupt Practices Act, FCPA), protože není americkým občanem; ani převody peněz, zdokumentované v textu obžaloby, prý ostatně nezakládají důvod pro stíhání dle zmíněného zákona. Soudkyně Loretta Preska nicméně žádnou z těchto námitek neuznala, stejně jako argument, že emaily a zprávy použité proti Patrickovy Ho byly získány protiprávně.

Jak si vede CEFC

V dalším článku SCMP shrnují svízelnou situaci, v nichž se ocitla společnost CEFC, a ještě svízelnější cestu k jejímu řešení. CEFC má dle propočtu komise věřitelů vedené Čínskou rozvojovou bankou (China Development Bank, CDB) nesplacené dluhy téměř sto miliard jüanů, včetně třiceti miliard v dluhopisech. (Příčiny potíží, do kterých se CEFC dostala, shrnul v obsáhlém investigativním materiálu čínský časopis Cchaj-sin – české shrnutí na Sinopsis zde.)

SCMP cituje poněkud nepřesvědčivý anonymní zdroj z šanghajských finančních kruhů, který tvrdí, že oznámení investice CEFC do Rosněfti znervóznilo americké politické elity, což rozpoutalo sled událostí vedoucích k postupnému rozkladu čínského konglomerátu.

“Dluhová krize byla způsobena tlakem USA poté, co CEFC zahájila širokou spolupráci s Rosněftí,” stojí v květnovém interním sdělení, které pro věřitele shrnulo dluhy čínské společnosti a které jsme získali. “Zprávy v médiích vedly k panice mezi investory, což nakonec způsobilo trhliny v úvěrové lince, a ta se rozšířila na celou skupinu.”

Finanční problémy CEFC ovšem započaly dávno před plánovaným vstupem do Rosněfti. Jak dokládá analýza časopisu Cchaj-sin, celý byznysový model společnosti byl založen hromadění úvěru a splácení starých dluhů novými půjčkami, což prostě muselo jednou prasknout. Vedle finančních problémů čelí CEFC v USA právním problémům kvůli korupci v Africe, a doma v ČLR politickým problémům kvůli právním problémům v USA. Drtivá kombinace těchto tří faktorů táhne CEFC ke dnu.

Poté, co se úpadek firmy už nedal zastavit, a dokonce i šanghajská konsolidační agentura Kuo-šeng Group (Guosheng Group) si nad hroutící se CEFC umyla ruce, se v květnu mělo konat setkání nám známého “slávisty” Chan Chautoa (Chen Qiutu) s věřiteli společnosti CEFC:

CEFC apelovala na podporu věřitelů, naléhala na ně, aby zaujali “jednotný postoj”, jak dokládá interní sdělení psané Chan Chautoem během setkání s věřiteli na začátku května. “Banky by neměly rušit své půjčky a žádný věřitel by neměl sám podávat žalobu. Prioritou je řešit nejprve citlivé dluhy.”

Komise věřitelů podle všeho postupuje v rámci možností úspěšně při splácení některých dluhů splatných letos v listopadu.

To by podle zdroje blízkého komisi věřitelů, který si nepříl být jmenován, napovídalo, že správci CEFC upřednostňují splacení zahraničních dluhů.

Úsilí zbavit se dluhů prodejem aktiv by odpovídaly i zprávy z poloviny července: padá velký obchod v Kazachstánu, kde CEFC měla odkoupit 51 procent podílu v ropné společnosti KazMunayGaz provozující rafinerie v Rumunsku a benzinky ve vícero dalších zemích. CEFC nezvládla splatit zálohu do konečného červnového termínu. Prvním a posledním ropným projektem, který CEFC uskutečnila, tak zůstává skladovací zařízení na ostrově Chaj-nan. Podle obratem zcenzurovaného článku z Cchaj-sinu dostala CEFC na výstavbu tohoto zařízení téměř dvě a půl miliardy jüanů od CDB.

Zpátky k umořování zahraničních dluhů: problémem zůstává, že většina z majetku CEFC slouží coby záloha na půjčky ve výši přes 12 miliard jüanů.

To znamená, že i kdyby se všechna aktiva prodala za tržní cenu, zachránit lze jenom kolem asi devíti miliard jüanů.

Ben Zhu, manažer z Hong Kongu, jehož firma drží obligace CEFC, říká, že zahraniční dluhy jsou priorita proto, že je jich méně a měly by být kryté aktivy. “My jsme do dluhopisů CEFC investovali částečně i proto, že jsou tak významně kryté státními věřiteli jako CDB.”

Majetek CEFC v České republice bude spravovat čínská státní společnost CITIC Group. Na konci června rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že takový krok hospodářskou soutěž v České republice neohrožuje.