Politická korektnost za Si Ťin-pchinga

Hlavním rysem Si Ťin-pchingovy politiky je „důraz kladený na autoritu Strany a jejího vedení“ a dále „radikální odpor vůči ‚pravičáctví‘“. Takový je výsledek analýzy nedávného Si Ťin-pchingova projevu, kterou zpracoval čínský novinářský veterán působící v Hongkongu Čchien Kang. Generální tajemník přednesl svou řeč jako hlavní projev na stranické konferenci o ideologii a propagandě.

Leví pravičáci a leví levičáci

Coby „pravičáci“ (jou-pchaj 右派) jsou v ČLR tradičně označováni zastánci liberálnějších přístupů (v rámci levice), proti nimž stojí extrémní levice (kung-čchan ču-i zuo-i  共产主义左翼), která se k moci dostala během nechvalně proslulé kulturní revoluce (1966-76). Po konci kulturní revoluce a smrti Mao Ce-tunga představil Maem v minulosti několikrát sesazený Teng Siao-pching novou politiku reforem a otevírání se světu (kaj-ke kchaj-fang 改革开放), která stála za probuzením „čínského tygra“ v 80. letech minulého století a nastartovala ekonomický růst nejlidnatější země světa. Od jejího zavedení letos uplyne čtyřicet let. Jedna z věcí, která proto Čchien Kanga na Si Ťin-pchingově projevu zaujala, byla právě absence jakýchkoli zmínek o Tengovi.

Si navíc svůj projev pronesl v poněkud napjaté atmosféře. Tu začátkem léta odstartovala mladá žena jménem Tung Jao-čchiung, která zveřejnila na internetu video, na němž portrét prezidenta postříkala inkoustem. Samotný incident a následné zmizení aktérky vyvolaly vlnu kritiky vůči Siovi na domácí i zahraniční scéně. Kritické hlasy poukazovaly především na příliš agresivní propagandu a zveličování Číny a jejích úspěchů.

Hustá je Čína, země naše

Typickým příkladem takové nabubřelé propagandy je dokumentární snímek Amazing China (Úžasná Čína, čínsky Li-chaj  le, wo te kuo 厉害了,我的国, což by se dalo docela dobře přeložit jako „Čína je hustá“), který byl obecně hodnocen jako bezostyšná propagace samotného Si Ťin-pchinga. Film byl i přesto, že je oficiálně vydáván za nejúspěšnější čínský dokument všech dob, po několika týdnech v tichosti stažen z internetu i z kin, současně byla zablokována veškerá veřejná hodnocení či jakékoli komentáře k němu. Není třeba dodávat, že hodnocení filmu na internetu mimo prostor ohraničený „velkým čínským firewallem“ je tragické.

Letošní stranická konference o ideologii a propagandě probíhala kolem pátého výročí Si Ťin-pchingova projevu z 19. srpna 2013. V něm poprvé hovořil o „boji o veřejné mínění“ (jü-lun tou-čeng 舆论斗争) a představil sedm tabu, o nichž není možno diskutovat. V letošním projevu prezident a generální tajemník strany potvrdil prakticky vše, co řekl před pěti lety, a posvětil správnost směřování ideologie a propagandy v uplynulých letech. Konferenci navíc předsedal Wang Chu-ning, člen Stálého výboru Politbyra, který má na starosti právě ideologii a propagandu, a předpokládá se, že právě on je hlavním designérem „Si Ťin-pchingova myšlení“.

Držet jasný prapor pravdy

Jak poznamenává Čchien Kang, v letošním projevu už Si Ťin-pching nehovoří o „boji o veřejné mínění“, ale místo toho hlásá nutnost „držet jasný prapor pravdy a z principu odsuzovat veškerou faleš.“ To podle Čchien Kanga znamená jediné: „Pouze Strana má právo rozhodovat o tom, co je pravda, a její povinností je rozhodovat v souladu s jasným směřováním nejvyššího vedení.“ Na rozdíl od projevu před pěti lety pak Si Ťin-pching ve své letošní řeči vyzývá ke studiu svého vlastního myšlení, které bylo na loňském stranickém sjezdu kodifikováno pod názvem „Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy v nové éře“.

Zdůrazňuje především tzv. „čtyři uvědomělosti“ (s‘ ke i-š‘ 四个意识), k nimž se řadí politická uvědomělost (čeng-č‘ i-š‘ 政治意识), povědomí o celkové situaci (ta-ťü i-š‘ 大局意识), povědomí o [vedoucí roli] jádra [Strany] (che-sin i-š‘ 核心意识) a povědomí o sjednocení názoru (kchan-čchi i-š‘ 看齐意识). Tyto čtyři body mají „chránit autoritu a centralizované vedení Ústředního výboru a [přispět k] pevnému uchopení správné politické orientace.“

O tom, jaká je ona „správná politická orientace“, tedy závazná forma komunistické politické korektnosti, pak podle Čchien Kangovy analýzy svědčí především skutečnost, že Si Ťin-pching v projevu oproti zavedeným zvyklostem nezmínil své ideologické předchůdce a jejich ideologie, tedy „Mao Ce-tungovo myšlení“, „Teng Siao-pchingovu teorii“, Ťiang Ce-minovo „trojí zastoupení“ ani Chu Ťin-tchaovu „vědeckou koncepci rozvoje“. Spolu s těmito předchůdci pak opomíjí rovněž zmínku o vymezení vůči extrémní levici, což bylo dobrým zvykem od konce kulturní revoluce. Není proto pochyb, že Strana se pod současným vedením dále radikalizuje.