U příležitosti 92. výročí založení Čínské lidově osvobozenecké armády uspořádala posádka v Hongkongu 31. července recepci za účasti správkyně Carrie Lam a dalších vysokých představitelů Hongkongu. Velitel hongkongské posádky generálmajor Čchen Tao-siang v slavnostním projevu zmínil masové demonstrace, které probíhají od začátku června, a v této souvislosti prohlásil, že údajné „extrémní násilí se dotýká hranice „jedna země – dva systémy“.
Politické uspořádání nazvané „jedna země – dva systémy“ znamená, že orgány Čínské lidové republiky, včetně armády, nezasahují do vnitřních záležitostí Hongkongu, který se roku 1997 stal součástí Číny. Formálně má Čínská lidově osvobozenecká armáda vojenskou posádku v Hongkongu výhradně k obraně proti vnějšímu nepříteli, neboť Hongkong v rámci statusu „zvláštní administrativní oblasti Číny“ nemá vlastní armádu, ani vlastní zahraniční politiku.
Protesty a násilí
Na místě je připomenout, že masové protesty namířené proti schválení zákona umožňujícího vydávat čínským soudům obviněné z Hongkongu, které v jednu chvíli přivedly do ulic na dva milióny lidí, nemají nikde jinde ve světě obdoby co do poklidného průběhu. Na rozdíl například od akcí francouzských žlutých vest, demonstrace v Hongkongu jsou nenásilné a neničí se během nich majetek.
Cíl demonstrujících byl zpočátku velmi jednoduchý – zrušit návrh nepopulárního extradičního zákona, který podkopává autonomii slíbenou Hongkongu jako „zvláštní oblasti Číny“. Teprve po brutálním zásahu policie 12. června, kdy proti účastníkům povolené demonstrace byl použit slzný plyn a střelba gumovými projektily, se okruh požadavků rozšířil a dnes zahrnuje vedle odstoupení správkyně Hongkongu také vyšetření policejního násilí a amnestii pro zatčené demonstranty.
V tisku se někdy píše o vandalismu demonstrantů v souvislosti s obsazením prázdné budovy hongkongského parlamentu 1. července, při kterém byla vytlučena skla v přízemí a stěny uvnitř pokryly graffiti odsuzující poslušnost vlády Hongkongu vůči požadavkům komunistického vedení v Pekingu. Dalším činem „vandalství“ demonstrantů bylo o tři týdny později pocákání státního znaku ČLR na budově čínského zastoupení v Hongkongu černou barvou a graffiti na jeho stěnách.
Zpočátku byly demonstrace naprosto nenásilné, postupně ale začaly skutečně malé skupinky radikálních demonstrantů útočit na policejní oddíly, když je vytlačovaly z ulic a v červenci, to jest měsíc po neúspěchu předchozích poklidných pochodů ulicemi města, se takové potyčky s policií staly regulérní součástí demonstrací, včetně některých nepovolených.
Největší násilí však doposud bylo namířené proti demonstrantům, když se vraceli domů 21. července, to jest ve stejný den, kdy byl zneuctěn státní znak ČLR na jeho zastupitelském úřadu. Na severním předměstí Hongkongu v Yuen Longu demonstranty charakteristicky oblečené v černém brutálně zbili holemi a železnými tyčemi neznámí muži v bílých tričkách, aniž včas zasáhla policie.
Obecně se soudí, že strůjci násilí mají vazby na hongkongské podsvětí a útok, jehož výsledkem byly desítky těžce zraněný lidí, provedli za peníze. Minimálně jeden z nich byl o několik dní později zadržen při pokusu přejít hranice do ČLR.
Nezapomínejme na své kořeny, braňme Hongkong
Ale zpět k Čínské lidové osvobozenecké armádě. Když vrchní velitel hongkongské posádky mluvil o tom, že násilnosti během protestů se dotýkají hranice dohodnutého systému respektujícího vnitřní autonomii Hongkongu, v podstatě naznačoval, že situace je vážná natolik, že k obnově pořádku ve městě by mohla zasáhnout armáda.
Jeho výrok zazněl v době, kdy v Pekingu čínští představitelé mluví o tom, že demonstrace jsou výsledkem zasahování USA do vnitřních záležitostí Číny a požadují, aby Amerika „dala ruce pryč od Hongkongu“. Ve stejný den, kdy generálmajor Čchen na recepci odsoudil „extrémní násilí“ demonstrací ohrožujících „mír a stabilitu Hongkongu“, odvolával se k hodnotám vlastenectví a potvrdil připravenost armády „bránit Hongkong“, zveřejnila hongkongská posádka video o cvičení zásahu proti násilnostem.
Tříminutové video s názvem Nezapomínejme na kořeny, braňme Hongkong začíná akcí vojenského oddílu, který zasahuje v bleskové akci v prázdných ulicích města, obsazuje byt (bezpochyby s nájemníkem – teroristou) a rozstřílí podezřelé auto; nechybí ani krátký záběr na těžkooděnce vytlačující demonstranty a obrněné vozy vyklízející ulice města. Cvičná vojenská akce pak pokračuje válečným zásahem na moři i na souši za použití nejnovější vojenské techniky, včetně raket.
V závěru videa sledujeme bezchybnou choreografii vojenské přehlídky Čínské lidově osvobozenecké armády a mozaiku výroků spokojených obyvatel Hongkongu, kteří hovoří o síle a připravenosti armády a o tom, jak vojáci pomáhají obyvatelstvu v každodenním životě. Jedna dáma dokonce prohlásí, že jsou to „fešáci“, a nechybí ani malá holčička, která v hongkongské kantonštině říká, že je Číňanka a je na to hrdá, nebo o něco starší hezké slečny, které opakují totéž.
Na okraj dodejme, že heslo „nezapomínejme na kořeny“, doslova „nezapomínejme na počáteční srdce“ (pu wang čchu sin), s oblibou používá generální tajemník Si Ťin-pching s poukazem na ideologii komunistické revoluce a převzetí moci v Číně v roce 1949. Název videa tedy nese jasné poselství: obrana Hongkongu je obranou moci Komunistické strany Číny nad městem a odmítnutím demokratických svobod, po nichž volají demonstranti.
Výhružné video se objevuje krátce poté, co mluvčí ministerstva národní obrany 24. července na tiskové konferenci V Pekingu připomněl, že podle hongkongské ústavy může v Hongkongu čínská armáda zasáhnout, pokud ji vedení města požádá o pomoc s obnovením pořádku. Na 5. srpna se chystá v Hongkongu generální stávka. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že devadesát procent lidí mladších třiceti let protesty podporuje.
Ani my bychom neměli zapomínat na své kořeny – v Hongkongu se demonstruje za stejné požadavky jako u nás před třiceti lety; a proti podobnému typu režimu.