Plenární zasedání Ústředního výboru KS Číny, zkráceně pléna, představují nejdůležitější setkání nejvyšších představitelů Strany. Tato pravidelná zasedání udávají rytmus čínskému politickému životu a jsou hlavním kanálem, kterým se veřejnost informuje o zásadních politických a ekonomických iniciativách a o budoucím směřování země. V týdnu od 26. 10. do 29. 10. se v Pekingu koná páté plenární zasedání 19. Ústředního výboru.
Co jsou to plenární zasedání a proč jsou důležitá?
Nejvyšším orgánem Komunistické strany Číny je celostátní sjezd, jehož shromáždění se konají každých pět let. Sjezd volí členy Ústředního výboru, Politbyra a nejvyššího orgánu Strany a ČLR Stálého výboru Politbyra, v čele s generálním tajemníkem. Ustavuje také obecné mantinely pro politiku následujících pěti let. Mezi sjezdy vykonávají jeho funkci plenární zasedání Ústředního výboru. Funkční období ÚV je pět let a jednotliví členové mohou být zvoleni po dvě následující období. Současný ÚV sestává z 204 stálých členů a 171 alternujících členů bez hlasovacího práva.
Plenární zasedání se konají jednou až dvakrát ročně a během pěti let se sejde celkem sedm plén. Politbyro předkládá každému plénu pracovní zprávu a formálně se mu zodpovídá ze své práce. V závěrečném komuniké pak nejvyšší vedení zveřejňuje rozhodnutí o personálních změnách a směrnice dalšího politického i ekonomického vývoje, které mohou zásadně ovlivnit vnitropolitickou situaci Číny a mít dalekosáhlé důsledky i pro mezinárodní společenství. Právě na 3. plénu 11. ÚV v roce 1978 představil Teng Siao-pching ekonomické reformy a politiku otevírání se světu, které stály na počátku růstu čínské ekonomické síly a jejího mezinárodního vlivu. Na 4. plénu 18. ÚV 2014 Strana odsouhlasila smělé reformy státních podniků a konec politiky jednoho dítěte. A na 3. plénu 19. ÚV zrušila časové omezení pro výkon prezidentské funkce, čímž v podstatě umožnila současnému generálnímu tajemníkovi Si Ťin-pchingovi zůstat u moci bez omezení.
Každé ze sedmi plenárních zasedání má přidělenou svou vlastní agendu. První plénum, které navazuje na sjezd Strany, volí členy Politbyra, jeho Stálého výboru a generálního tajemníka Strany. Druhé plénum navrhuje Všečínskému shromáždění lidových zástupců a celostátnímu výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění seznam kandidátů na vedoucí pozice ve vládě. Třetí plénum představuje obecné ekonomické a politické plány nového vedení. Čtvrté plénum diskutuje o vylepšení systému vlády. Páté plénum zveřejňuje plán ekonomického rozvoje Číny pro následující pětiletku. Šesté plénum debatuje o všeobecné morálce společnosti a kulturních reformách. Sedmé plénum projednává pracovní zprávu Politbyra, která se bude prezentovat na zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, a určí datum sjezdu.
Několikadenní jednání plenárních zasedání probíhají za zavřenými dveřmi v přísně střeženém hotelu Ťing-si v západním Pekingu. Žádná média nemají přístup do jednacího sálu či do kuloárů, během zasedání se nezveřejňují žádné informace. Poslední den zasedání vydá tisková státní agentura Nová Čína (Sin Chua) detailní závěrečné komuniké. Podle zásad demokratického centralismu se nezveřejňuje průběh diskuze ani případné neshody či protichůdné názory.
5. plénum 19. Ústředního výboru
Páté plenární zasedání 19. Ústředního výboru, zvoleného (či spíše potvrzeného) delegáty 19. sjezdu Komunistické strany v roce 2017, začalo v pondělí 26. 10. 2020. Členové ÚV během něj vyslechli pracovní zprávu Politbyra a návrh cílů pro 14. pětiletku (2021-2025), plánu pro sociální a ekonomický rozvoj, s návrhem směrnic, a to až do roku 2035. Čínská média upozorňují, že 14. nadcházející pětiletka bude první poté, co Čína dokončí budování společnosti mírného blahobytu, která v sobě nese slib zvýšení životní úrovně Číňanů a pozvednutí lidu z chudoby.
Současná ekonomická situace není jednoduchá. Již druhým rokem pokračuje obchodní válka s USA a vztahy mezi oběma zeměmi se nelepší. Propuknutí pandemie COVID-19 na začátku roku 2020 navíc vedlo k celosvětovým výpadkům ve výrobě a vážnému narušení dodavatelských řetězců.
Za této situace přicházejí z nejvyššího vedení signály o zásadní změně ekonomických priorit. Na prominentní místo ve státní agendě se dostal bezpečný ekonomický růst, který se podle všeho stane leitmotivem velkých ekonomických politik. Po desetiletích prudkého růstu exportně orientované ekonomiky nyní Si Ťin-pching v projevech zdůrazňuje soběstačnost 自力更生 (c’-li keng-šeng), koncept Mao Ce-tungovy éry, a to například na poli moderních technologií či v produkci potravin (jak ukazuje nedávná kampaň proti plýtvání jídlem). Čína totiž nechce být závislá na dovozu obilovin z potenciálně nepřátelských zemí, jako jsou USA, či na klíčových západních technologiích. Státní rada zveřejnila také návod pro čínské exportéry, jak stimulovat domácí poptávku.
Dvojí oběh v jednom kole
Pro dosažení nových ekonomických cílů vedení předneslo strategii „dvojího oběhu” 国内国际双循环 (kuo-nej kuo-ťi šuang sün-chuan). Základem tohoto ekonomického modelu je úsilí o vytvoření silného a bezpečného domácího hospodářství, které má fungovat “za podpory” mezinárodního hospodářství. Ekonomický růst má být veden především domácí poptávkou a inovacemi a podpořený vývozem a přímými zahraničními investicemi.
Na plénu se tak bude diskutovat o pravděpodobně největších změnách v ekonomických politikách od nástupu Si Ťin-pchinga na post generálního tajemníka. 14. pětiletka nebude však jediným tématem jednání. Očekává se formulování plánu na dosažení druhého staletého cíle vybudování silné, demokratické a civilizované socialistické země do roku 2049, kdy bude ČLR slavit sto let od svého založení. Projednávat se zřejmě bude i případné částečné odpuštění dluhů zemím zapojených do iniciativy Pásu a stezky, které se po vypuknutí pandemie COVID-19 dostaly do špatné ekonomické situace.
Hongkongská sinoložka a novinářka Sun Ťia-jie poukázala na to, že plénum se chystá určit obecné cíle ekonomických politik až do roku 2035, tedy na časové období zahrnující tři pětiletky. Nikkei Asia se ptá:
je to součást příprav, aby Si mohl pokračovat třetím funkčním obdobím, které začne na stranickém sjezdu v roce 2022?
S tímto výkladem situace souhlasí i profesor Hongkongské univerzity Willy Wo-Lap Lam v článku pro Jamestown a dodává:
v současné době nikdo ve Straně otevřeně nevystupuje proti tomu, že se politická rozhodnutí koncentrují v jejím nejvyšším vedení. To je typické pro celou Si Ťin-pchingovu éru od jeho nástupu k moci v roce 2012.