Pár měsíců po svém příchodu do ČR v roce 2016 začala čínská společnost CEFC rozesílat předžalobní výzvy vybraným českým médiím, a dokonce poslancům. Pod hrozbou žaloby se v nich snažila potlačit informaci, že předseda společnosti Jie Ťien-ming působil v šanghajské odbočce Čínské asociace pro družební styky se zahraničím (CAIFC), považované v odborné literatuře za veřejnou platformu čínské vojenské rozvědky.
Předžalobní výzvy rozesílala advokátní kancelář Radka Pokorného, blízkého přítele (a v jednu dobu zaměstnavatele) tehdejšího premiéra Sobotky. Mgr. Pokorný dokonce adresoval jednu takovou výzvu Marku Stokesovi, autorovi pečlivě dokumentované zprávy z roku 2013 o „politickém boji“ čínské Lidově osvobozené armády, která na propojení předsedy Jie a dalších představitelů společnosti s CAIFC upozornila jako první. Pro server Hlídací pes vyhotovil dokonce předseda Jie vlastnoručně podepsané prohlášení, že nikdy nepůsobil v CAIFC.
Chilling effect
Předžalobní výzvy rozesílané vlivným právníkem s osobním vztahem k tehdejšímu premiérovi zapůsobily na většinu adresátů způsobem, kterému se v dějinách žurnalistiky říká „chilling effect“ (nebo konkrétněji „libel chill“) podle převratného rozsudku amerického soudu na obranu svobody projevu. Po několik týdnů nebylo možné v českém tisku uveřejnit prakticky žádný kritický text o společnosti CEFC.
Potom ale upozornil Hlídací pes, jeden z adresátů výhružných dopisů, že působení v CAIFC měl předseda Jie Ťien-ming uvedeno ve svém vlastním životopise ve výroční zprávě společnosti dostupné na webových stránkách společnosti. Výroční zpráva z webu CEFC okamžitě zmizela, ale stejnou informaci uváděl předseda Jie v dalších korporátních dokumentech předložených regulatorním orgánům v různých částech světa.
Vlna předžalobních výzev v Čechách ve světle těchto skutečností ustala, ale ještě po několika měsících doputoval podobný dopis z kanceláře pana Pokorného deníku SME na Slovensko, přestože tou dobou muselo být dávno zřejmé, že jsou podobné požadavky fakticky bezpředmětné, takže mohly mít jediný cíl – zastrašit příslušná média a potlačit nepohodlné informace.
Společnost CEFC začala mít ostatně záhy poté své vlastní, mnohem závažnější právní problémy. V listopadu 2017 byl v New Yorku zatčen generální tajemník jejího stejnojmenného “neziskového” křídla (v jehož čele stál rovněž předseda Jie), bývalý hongkongský politik Patrick Ho (Che Č’-pching). Rok poté byl před federálním soudem v USA usvědčen z rozsáhlé mezinárodní korupce mezi vrcholnými představiteli v Africe a v OSN.
Poradce in absentia
Krátce po zatčení Patricka Ho v New Yorku zmizel začátkem minulého roku samotný předseda Jie, tentokrát přímo v Číně samotné, podle některých zdrojů na přímý pokyn čínského prezidenta. Od té doby je nezvěstný, podle všeho vyšetřován disciplinárními orgány KS Číny pro korupci a další prohřešky. Krátce po jeho zmizení vyšlo na webu respektovaného čínského finančního časopisu Cchaj-sin obsáhlé exposé o obchodních praktikách CEFC a jejího předsedy, které vpodstatě vylíčilo čínskou společnost jako grandiózní finanční podvod.
Zmizení předsedy Jie způsobilo jisté problémy českému prezidentovi, který předsedu jmenoval v roce 2015 svým čestným poradcem. Prezident Zeman dokonce vyslal do Číny kuriózní misi, která měla zjistit okolnosti přímo na místě. Ještě větší potíže přineslo zmizení předsedy Jie a následný kolaps společnosti CEFC jejím českým věřitelům. Vedle plombování majetku společnosti došlo i k jejímu krátkodobému nepřátelskému převzetí ze strany věřitelů. Celá situace přinesla citelný otřes v zainteresovaných, ba i v nezúčastněných, kruzích nejen v ČR, ale celosvětové.
Tento šok, a následnou ostudu v mezinárodních médiích, by si mohla česká společnost ušetřit, kdyby byli partneři společnosti CEFC namísto předžalobních výhrůžek věnovali pozornost důležitým faktům, zjištěným českými odborníky v oboru čínských studií, včetně projektu Sinopsis. Snaha o potlačení diskuze v médiích nakonec vedla k ostudné blamáži, kterou dodnes s gustem přetřásají světová média. Můžeme bez nadsázky konstatovat, že působení firmy CEFC v ČR představuje jeden z největších skandálů od listopadu 1989.
Ve šlépějích CEFC
Bylo by samozřejmě naivní očekávat, že se z toho česká propekingská lobby poučí. Vidina čínských miliard, skutečných či vysněných, kalí úsudek podnikavým skupinám i jednotlivcům zdaleka ne jen u nás.
Čínský konglomerát CEFC dorazil do ČR v roce 2015 takříkajíc „na šosech“ české finanční skupiny PPF, resp. její dceřiné společnosti Home Credit. Pupeční šňůru mezi nimi představuje především barvitá postava Jaroslava Tvrdíka, který odešel do Číny jako lobista PPF – a vrátil se jako česká spojka CEFC.
Zdá se, že se teď Home Credit rozhodl vydat ve šlépějích CEFC i v otázce právních výhrůžek českým médiím. Minulý týden oznámil v tiskové zprávě, že podává žalobu na náš projekt Sinopsis za článek uveřejněný na portálu Hlídací pes.
Tisková zpráva je poněkud zmatečná, takže není úplně jasné, na co si Home Credit vlastně stěžuje. Inkriminovaný text totiž ani není autorský článek Sinopsis, ale překlad dvou investigativních reportáží o praktikách HC v Číně publikovaných v zavedených čínských médiích, včetně renomovaného listu Nan-fang čou-mo. Čínské texty vyšly více jak měsíc před shrnutím Sinopsis, a není známo, že by na ně HC nějak reagoval.
Jako by se opakovala situace před třemi lety, kdy se CEFC snažila potlačit informaci publikovanou v Hlídacím psu, která přitom pocházela úplně odjinud – v tehdejším případě dokonce z vlastních zdrojů CEFC.