Minulý týden probíhaly mohutné oslavy 70. výročí založení ČLR a o poznání rozpačitější oslavy 70. výročí navázání vzájemných diplomatických vztahů.
Hra s čísly
Zatímco ČLR skutečně vznikla před 70 lety, diplomatické vztahy mezi ČR a Čínou jsou staršího data. Ke vzájemnému uznání došlo již v roce 1919 a k formálnímu navázání diplomatických styků a otevření československého velvyslanectví v Šanghaji a čínského v Praze v letech 1930-31. Již předtím existoval český konzulát v Pekingu.
Spíše bychom si tedy mohli letos připomínat kulaté sté výročí vzájemných vztahů. 70. výročí diplomatických vztahů navázaných v roce 1949 mohou slavit leda tak dva komunistické režimy, resp. pouze jeden z nich, protože ten druhý mezitím skončil na smetišti dějin (nebo jsme si to alespoň donedávna mysleli). Maximálně bychom dnes mohli mluvit o 70. výročí diplomatických vztahů s ČLR, ale nikoliv s Čínou.
Diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi se odvíjejí od nástupnictví současné ČR po někdejší Československé republice (a pozdější ČSSR) na jedné a ČLR po Čínské republice (která dosud přetrvává na Tchaj-wanu) na druhé straně. Jinak bychom museli vzájemné vztahy datovat rokem 1993, kdy ČLR uznala samostatnou ČR, a slavit jejich nepříliš kulaté 16. výročí.
Toto zmatení dat dobře ilustruje bezradnost, s jakou česká strana v posledních letech bezmyšlenkovitě přejímá čínské narativní konstrukty bez ohledu na svou vlastní historii a zájmy. Oslavy 70. výročí vztahů implicitně prezentují Českou republiku jako dědice poměrů z roku 1949, ale nikoliv 1919. Vpodstatě ignorují rok 1989, kdy se ČR vrátila ve svém pojetí státnosti od komunistické k demokratické tradici. Přehlušení výročí roku 1989, zásadního mezníku v současných dějinách obou zemí, je ostatně asi hlavním důvodem halasných oslav 70. výročí vzájemných vztahů.
Pokud bychom měli nazývat věci pravým jménem, oslavují proponenti „70. výročí“ na české straně ve skutečnosti 5. výročí svého „restartu“ vzájemných vztahů pod vedením Miloše Zemana. Vzhledem ke katastrofálním výsledkům této politiky se však na něj zdráhají otevřeně upozorňovat i oni sami. Na čínské straně má poněkud umělé 70. výročí diplomatických vztahů podpořit oslavy 70. výročí založení ČLR, s nímž de facto splývá.
Bitva o zeď
V Číně samotné poznamenaly slavné výročí založení ČLR dramatické události v Hongkongu: při protestech byl postřelen osmnáctiletý mladík. Podle dostupných informací zůstává v nemocnici v kritickém stavu. Dva výstřely do hrudi tak zastínily celou vojenskou přehlídku v Pekingu, největší v dějinách vůbec, na níž tentokrát kupodivu chyběl český prezident Zeman. Vážně zraněný mladík je jen poslední z desítek milonů obětí komunistického režimu v Číně – ve svém součtu více, než kolik jich mají na svědomí „vnější nepřátelé“ ČLR včetně Japonska.
Někteří lidé v „jedné Číně“ tak nahlížejí 70 let komunistické vlády v ČLR jako období mocenského – a v posledních desetiletích i ekonomického – vzestupu své vlasti. Jiní, nejen v Hongkongu, ho vidí jako sedmdesát let útlaku a bezpráví. Většina se k tomu nemůže svobodně vyjádřit vůbec, o těch desítkách milonů obětí nemluvě.
Tento rozpor ve vnímání 70. výročí ve světle událostí v Hongkongu se symbolicky promítl i u nás. Pražská Lennonova zeď se stala jedním ze symbolů protestů v Hongkongu. Ve městě vznikla řada místních replik, na něž vypisují hlavně mladí lidé, většinou na nalepovacích papírcích, svá přání po autonomii a svobodě. Tato praxe se přenesla do dalších měst s početnou čínskou komunitou, například v Austrálii. Místní pro-pekingské organizace, zejména Sdružení čínských studentů a vědců (jedna z důležitých součástí čínské Jednotné fronty), místní Lennonovy zdi pravidelně demolují či vandalizují.
Několik posledních měsíců se objevovaly vzkazy hongkongských aktivistů a jejich sympatizantů i na pražské Lennonově zdi. V pondělí je ale přemalovala místní pro-pekingská skupina svým vlastním agitpropem k 70. výročí ČLR. Následovala malá poziční válka o pražskou zeď, kdy se pro-hongkongští a pročínští aktivisté přemalovávali navzájem. V jednu chvíli bránili čínští studenti své státní symboly ve vzdálené Praze vlastními těly.
Je to dobré připomenutí, že 70. výročí založení ČLR je i 70. výročím neutuchající propagandy a systematické výchovy ke specifické formě „vlastenectví“, které mělo v minulosti, zvláště v kombinaci s militarismem symbolizovaným obří vojenskou přehlídkou v Pekingu, často tragické následky.