Čínská “ekonomická diplomacie” ovlivňuje stále silněji zahraničně-politické postoje zejména méně stabilních zemí, potýkajících se s hospodářskými či politickými problémy. Pro příklad nemusíme chodit daleko, ale v Evropě napomáhají v politické rovině Pekingu dokonce ještě více než ČR některé další země EU, na prvním místě Maďarsko a Řecko. Obě země zablokovaly např. loni v červenci společné evropské prohlášení EU k situaci v Jihočínském moři.
Řecko nyní vetovalo také připojení EU ke společnému prohlášení Rady pro lidská práva při OSN k porušování lidských práv v Číně. Závislost Řecka na ČLR vzrůstá od kolapsu řeckého státního dluhu v roce 2009. Washington Post uvádí ještě absenci Maďarska, dalšího příjemce čínských peněz, na společném dopisu apelujícím na lepší zacházení s vězni svědomí (ani u nás ovšem neprošel podpis na tomto dokumentu tak docela hladce, pozdvižení vyvolal zejména na Hradě), stejně jako neochotu EU na červnovém summitu v Bruselu rozhodně se postavit proti zhoršujícímu se porušování lidských práv v ČLR, natož vyzvat čínský režim k propuštění politických vězňů včetně občanů EU (!).
Lidskost je krásná věc, ale prachy si za ni nekoupíš
Rétorika těchto zemí při blokování společného evropského postoje navíc čím dál víc připomíná oficiální čínskou propagandu. Mluvčí řeckého ministerstva zahraničí uvedla:
Řecko se domnívá, že taková neproduktivní a v mnoha případech výběrová kritika některých zemí nepodporuje lidská práva v těchto zemích, ani nerozvíjí jejich vztah k EU.
Ne nadarmo je Řecko – dle slov prezidenta Si Ťin-pchinga – “nejspolehlivějším přítelem ČLR v EU”. Krizí postižená země
…usiluje o čínský obchod a investice tím více, čím dále zachází tlak mezinárodních věřitelů a přezírání někdejších bohatých spojenců v Evropě. Největší čínská přepravní společnost China COSCO Shipping loni koupila většinový podíl v řeckém přístavu Pireus. Řecký premiér Alexis Tsipras navštívil během dvou let Čínu dvakrát. A Čína bude v září “čestnou zemí” na řeckém obchodním veletrhu v Soluni.
Řecké vysvětlení, že taková prohlášení brání například i právě probíhajícímu (22. – 23. 6.) dialogu mezi ČLR a EU o lidských právech v Bruselu, se příliš neliší od tisových prohlášení Pekingu.
Podkopávání mezinárodních mechanismů na ochranu práv a svobod
Deset organizací zabývajících se obranou lidských práv ve světě, v čele s Human Rights Watch, takový argument odmítá a vyzývá EU k zastavení neúčinných rozhovorů, dokud nedojde ke skutečné změně v čínském přístupu. Sophie Richardson z HRW upozorňuje, že Čína se snaží oslabit mezinárodní lidskoprávní mechanismy; pokud tomu budou evropské vlády jen trpně přihlížet, může se to obrátit i proti jejich vlastním občanům.
Tcheng Piao, čínský právník zabývající se obhajobou lidských práv, který utekl z ČLR roku 2014 a v současné době působí na New York University, hodnotí přístup Západu příkře:
Mezinárodní společenství a západní země věnují lidským právům v Číně stále menší pozornost. … Západ se nechce dotknout čínské komunistické strany. Vlády, vzdělanci, nevládní organizace… vůči čínským problémům existuje všeobecná autocenzura.