Soudruh Wang ze Stálého výboru Politbyra se těší do Prahy. Ale kdo ho pozval – a proč?

Čínské investiční fórum očekává vzácného hosta: hlavního ideologa KS Číny Wang Chu-ninga. Nezastává žádné ekonomické funkce; na investiční fórum si ho podle všeho pozval sám prezident. Jen o tom zapomněl informovat českou diplomacii.

Čínská lidová republika, respektive její vedoucí síla – komunistická strana, pěstuje s různými zeměmi různé druhy družby. Například se Severní Koreou je to družba „neporazitelná a nesmrtelná“. Se Srbskem zase družba „ocelová“.

Jakou ale udržuje družbu s Českou republikou, svým strategickým partnerem a ochotným členem všech jejích zahraničně politických iniciativ, od „17+1“ až po „Pás a stezku“? Dozajista by se hodil nějaký vzletný termín, který by poeticky vystihl hloubku vzájemných citů.

Přátelství do nukleární zimy

Prezident Zeman navrhuje ve svém posledním liebesbriefu adresovaném jeho „mladšímu příteli“, generálnímu tajemníkovi ÚV KS Číny Si Ťin-pchingovi, termín přátelství „za každého počasí“. Stejný termín se objevuje i v uniklé korespondenci mezi českým velvyslanectvím v Pekingu a ministerstvem zahraničí v Praze, a lze ho tedy nejspíš považovat za polooficiální návrh z české strany.

Problém ovšem spočívá v tom, že termín „přátelství za každého počasí“ je již delší dobu vyhrazen pro nerozbornou družbu mezi ČLR a Pákistánem. Lze přitom důvodně předpokládat, že prezident Zeman by se nechtěl o svého mladého přítele dělit s nějakými muslimy.

Zapeklitou situaci bude třeba urychleně řešit. Jak říkal už Konfucius, bez nápravy jmen nemůže být správných společenských vztahů. Nejspíš právě proto se vztahy mezi Českem a Čínou v posledních měsících propadají přes vroucnost citů zdejšího prezidenta k jeho protějšku v Pekingu na samé diplomatické dno. Pokud bychom se měli držet metafory o počasí, nastává v česko-čínských vztazích období nukleární zimy.

Investice a ideologie

Posledním příznakem chaosu v dosud bezejmenné družbě jsou zmatky kolem konání letošního Čínského investičního fóra (CIF) na Pražském hradě. První ročníky toho symbolického lovefestu politicko-ekonomických zájmů probíhaly s velkými fanfárami a za masivní účasti médií. Od nechvalně proslulého „dopisu čtyř“ probíhají CIFy už spíše v režimu utajení.

Výjimkou byl loňský ročník, kdy došlo zřejmě z iniciativy bývalého českého eurokomisaře Štefana Füleho k otevření některých doprovodných akcí. Ještě nikdy se však nestalo, že by jednotliví aktéři udávali rozporné informace o samotném jeho konání. Včetně toho, zda k němu vůbec dojde.

Zdaleka nejpozoruhodnější příklad naprosto nekoordinovaného přístupu české strany se nicméně udál mimo naše zraky. Podle již zmíněné uniklé diplomatické korespondence byl český velvyslanec v Pekingu Vladimír Tomšík zaskočen, když mu subalterní úřednice na čínském ministerstvu zahraničí (nikdo jiný se s ním zjevně nebyl ochoten bavit) sdělila, že vyřizuje pozvání k účasti na CIF pro hlavního stranického ideologa a člena Stáleho výboru politbyra, soudruha Wang Chu-ninga. Tomšík si nebyl vědom, že by jednoho z nejvyšších představitelů KS Číny někdo někam zval.

Wang je klíčovým „teoretikem“ čínských komunistů a jejich současné doktríny neo-autoritářství, založené na úsilí o naprostou kontrolu Strany nad společností i ekonomikou. Nezastává žádné ekonomické funkce a není tudíž zřejmé, proč by se měl zúčastnit „investičního“ fóra.

Čínské ideologické fórum

Kdo tedy vlastně Wang Chu-ninga pozval a proč? Odpověď je celkem nasnadě. Osobní rozhovor s Wangem měl na programu (vedle několika dalších pozoruhodných setkání) prezident Zeman během květnové návštěvy na pekingském summitu „Pásu a stezky“.

Wang Chu-ning přitom nemá na rozdíl od jiných členů Stálého výboru Politbyra žádnou funkci po státní linii a osobní setkání s hlavou demokratického státu je tak poměrně neobvyklé. Není jasné, zda jej iniciovala česká či čínská strana, nebo Zeman osobně. Jeho smysl mohl být každopádně jediný: poučit českého prezidenta o současné ideologii KS Číny přímo u zdroje.

Je pravděpodobné, že na CIF Wanga pozval přímo Miloš Zeman (a zapomněl o tom informovat českou diplomacii). Jeho účast by pak mohla mít obdobný účel, jako květnová schůzka v Pekingu. CIF přes veškerou pompu žádné skutečné investice nepřináší. Stal se z něj prázdný rituál, jen jakési deklarativní stvrzení česko-čínské družby.

Ta právě prochází existenční krizí a je jí třeba dodat nový ideový rámec – nebo aspoň nové, vzletné jméno. K tomuto účelu by byl Wang Chu-ning jako hlavní ideolog čínských komunistů samozřejmě soudruhem nejpovolanějším. CIF se tak konečně stane i formálně tím, čím byla vždycky – čínským ideologickým fórem. Ani akronym si měnit nemusí.

Publikace tohoto článku: Aktuálně, 24.10.2019