Alex Joske působí jako analytik v Centru pro mezinárodní kybernetickou politiku při Australském institutu pro strategickou politiku (ASPI), kde zkoumá vliv KS Číny v zahraničí. V nedávné době publikoval práce o čínském systému Jednotné fronty, o australských organizacích napojených na Jednotnou frontu a o tom, jak Čínská lidově osvobozenecká armáda (ČLOA) využívá spolupráce ČLR se západními univerzitami, a také o nedávném případu čínského zběha v Austrálii, který údajně pracoval pro zpravodajské služby ČLOA.
Výzkum Joskeho a dalších expertů ukazuje, že ČLOA a s ní spojené entity hrají různé role při prosazování zájmů KS Číny v zahraničí, jejich působení zahrnuje, vedle zpravodajských a vojenských operací, i obchodní, propagandistické a kooptovací aktivity. V nedávném rozhovoru Joske zmiňuje i roli vojenského a zbrojního průmyslu ČLR v interakci KS Číny se zahraničními subjekty.
Wang Li-čchiang (Wang Liqiang 王立强), který nedávno zběhl do Austrálie, tvrdí, že pracoval pro síť osob kontrolovaných zpravodajskými složkami ČLOA působící v Hong Kongu a na Tchaj-wanu. Krátce poté, co byla jeho výpověď zveřejněna, ho čínské úřady označily za nedůvěryhodnou osobu a předložily různorodé doklady o tom, že byl už dříve usvědčen z podvodu. Jak uvedla nová tisková mluvčí Kanceláře pro tchajwanské záležitosti, události po Wangově útěku odpovídají „naprosto absurdnímu scénáři, vykonstruovanému protičínskými silami“ [反华势力炮制的荒诞不经、漏洞百出的‘剧本’]. Některá vyjádření v australských médiích a příležitostné komentáře se však k Wangovým tvrzením také staví odmítavě. Při zpracování jeho příběhu jste měl přístup k záznamům, které většina těchto komentátorů pravděpodobně k dispozici nemá. Vyvrátily či zpochybnily tyto reakce z Austrálie a ČLR Wangova tvrzení? A je-li skepse opodstatněná, dá se jeho výpověď vůbec nějak ověřit?
Řadu z Wangových tvrzení je téměř nemožné ověřit z veřejně dostupných zdrojů. Máme však k dispozici hromadu informací o armádních vazbách Siang Sina [向心] – údajného úředníka zpravodajské služby ČLOA, pod kterým měl Wang pracovat. Siangovy firmy spolupracovaly s lidmi z čínského zbrojního průmyslu, někdy byli tyto osoby dokonce zodpovědné za vedení jeho firem. K posouzení některých Wangových vyjádření by bylo třeba mnohem hlubšího výzkumu, ale žádné z jeho klíčových tvrzení nebylo dosud vyvráceno.
Kromě toho se zdá, že jak tchajwanská, tak australská vláda berou Wangova obvinění vážně. Rychlé kroky tchajwanské vlády, které vedly k zadržení Siang Sina a jeho manželky Kung Čching [龚青] vypovídají o tom, že tento případ vyšetřují. Po odvysílání Wangova příběhu také šéf Australské bezpečnostní zpravodajské organizace (ASIO) vydal bezprecedentní prohlášení, ve kterém potvrdil, že jeho instituce bere případ vážně a prošetřuje ho.
Pokud je Wangova výpověď pravdivá, byla by přínosná pro výzkum vlivu KS Číny: jako zdroj nových informací o součinnosti zpravodajských služeb (v tomto případě vojenských) a otevřené kooptace prováděné v rámci aktivit Jednotné fronty a zahraniční politiky. Druhý případ, který vyšel najevo v Austrálii, případ Briana Chena (Čchhen Čchun-šeng 陈春生), také poukazuje na tento překryv: Chen, podnikatel a údajný zpravodajský agent, prý nabídl 1 milion dolarů na financování politické kampaně prodejce luxusních aut Nicka Zhaoa (Zhao Bo 赵博). Překryv metod a cílů politického aparátu ČLOA a civilních orgánů je dlouhodobě známý, jak je zřejmé z práce Stokese a Hsiaoa. Jaké instituce a metody, podle vaší analýzy případů Wanga a Chena, využívá ČLOA při údajných činnostech v Hongkongu, na Tchaj-wanu a v Austrálii? Pokud by se tyto domněnky potvrdily, změnilo by to podstatně naše chápání úlohy ČLOA ve vlivových operacích?
Pro správnou interpretaci Wangovy výpovědi musíme pochopit, že Wang nebyl příslušníkem zpravodajských služeb. I když tvrdí, že v některých případech jednal přímo s lidmi z armády, nepatřil do vnitřních kruhů armády. Nejlépe mu porozumíme, když se na něj budeme dívat jako na důležitého asistenta zpravodajského důstojníka. Jako takový nemá podrobné znalosti o organizačních strukturách a vedení ČLOA.
Nicméně jeho zběhnutí umožňuje skvělý vhled do fungování čínské vojenské zpravodajské služby. Wangova tvrzení naznačují, nakolik jsou obchodní aktivity propojeny se zpravodajskou činností, a že vlivová práce je stěžejní součástí zpravodajské činnosti ČLOA. Ukazuje se také, že zpravodajští důstojníci mohou vést operace relativně nezávisle. Podrobně vylíčil své zkušenosti za pět let, během kterých nastoupil do firmy ovládané údajným vojenským zpravodajským důstojníkem Siang Sinem, a postupně se stal jeho blízkým asistentem.
Obrovský počet odborníků, kteří rychle zpochybnili Wangova tvrzení, pak spíše svědčí o našich omezených znalostech zpravodajských operací KS Číny než o Wangově nedůvěryhodnosti. Mnoho z těch pochyb upozorňuje především na nedostatek znalostí o tom, co vypadá jako relativní nezávislost některých operací KS Číny. Musíme mít na paměti vysokou míru korupce prostupující čínskou armádou, její zapojení do rozsáhlých pašeráckých kruhů v 90. letech a obchodní povahu velké části zpravodajské práce ČLOA. Tyto specifické rysy čínské armády zásadně ovlivňují, jakým způsobem provádí svou zpravodajskou práci.
Případ Briana Chena, údajného vojenského zpravodajského důstojníky působícího v jihovýchodní Asii, Portugalsku a Austrálii, nás vede ke stejným závěrům. Chen využíval investičních dohod uzavřených v rámci iniciativy Pásu a stezky, aby si zajistil přístup k vlivným osobám v několika zemích. Údajně se pokusil naverbovat prodejce aut jménem Nick Zhao a přesvědčit ho, aby kandidoval do federálního parlamentu. Zhao byl nalezen mrtvý pár měsíců poté, co navázal kontakt s Australskou bezpečnostní zpravodajskou organizací, ale bližší okolnosti jeho smrti nejsou známy. Chen se také pokusil získat kancelářské prostory v budově Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Australského společenství. V rozhovorech Chen přiznal účast na mezinárodních fórech jako APEC, na která se akreditoval jako novinář. Nechal se také fotografovat v uniformě příslušníku ČLOA, avšak tvrdí, že nikdy v armádě nebyl a jednoduše má pouze rád uniformy.
Snahy ovlivnit vnější svět se neomezují pouze na entity napojené na ČLOA a instituce státostrany. Podle nedávného vývoje v Austrálii to vypadá, že KS Číny využívá pro šíření svého vlivu „obrácení“ osobností z organizovaného zločinu, ze kterých dělá vůdce organizací napojených na systém čínské Jednotné fronty. Jaký je váš názor na vztah legálního a nelegálního, veřejného a tajného působení pod vedením KS Číny?
Pokud jde o vlivovou práci KS Číny v zahraničí, je rozlišování mezi legálním a nelegálním, veřejnými a tajnými aktivitami poněkud umělé.
Zavedení zákonů proti zahraničnímu vměšování v Austrálii ukazuje, jak zjevně škodlivé činnosti nebyly předešlými zákony postižitelné. Role organizovaných zločineckých organizací při práci Jednotné fronty naznačuje, že praní špinavých peněz, vízové podvody, nátlakové akce a pašování lze propojit s legálními činnostmi, které dělají komunitní sdružení a které někteří považují za neškodné.
Je také těžké načrtnout jasnou hranici mezi činností veřejnou a tajnou. Veřejné aktivity, např. kulturní akce, mohou být zaštítěny tajnými operacemi, nebo mohou být využity jako platformy pro tajné operace. Jak jsme mohli pozorovat ve Spojených státech, Konfuciův institut, představující relativně otevřený způsob šíření vlivu KS Číny, může být využit např. k tomu, aby bylo možné nezákonně přivézt do země čínského představitele pod falešnou záminkou.
Kromě otevřených a tajných kooptivních operací se obranný sektor ČLOA a ČLR propojuje se zahraničními entitami skrze akademickou spolupráci. Napsal jste o tom dvě zprávy: „Sbírat med z cizích kytek“, zaměřenou na vědce ČLOA, a „Seznam čínských univerzit napojených na armádu“, který je součástí databáze výzkumných institutů napojených na armádu. Uvádíte příklady spolupráce mezi čínským vojenským výzkumem a univerzitami v zahraničí; kromě Austrálie v rámci svého výzkumu informujete také o spolupráci např. ve Švédsku a Belgii. Jak rozsáhlá je taková spolupráce v Evropě ve srovnání s jinými místy? Myslíte si, že by se podobným vztahům s evropskými institucemi měla věnovat naléhavá pozornost?
Evropa je pravděpodobně pro vědce ČLOA, kteří se snaží získat vzdělání a technologie ze zahraničí, primárním cílem. Podle mého odhadu vycvičila například Velká Británie zhruba šest set vědců z řad ČLOA v odvětvích, jako jsou umělá inteligence, hypersonika a technologie zamezující rušení signálu. Problém je umocněn tím, že ve srovnání s USA a Austrálií si evropské vlády a univerzity relativně pozdě uvědomily nutnost kontroly vědecké spolupráce s ČLR.
Prestižní Severozápadní polytechnická univerzita (NWPU, 西北工业大学) navázala různé formy spolupráce s univerzitami z celé Evropy, od Francie přes Belgii až po Polsko. Váš China Defense Universities Tracker označuje tuto univerzitu (NWPU) jako „nanejvýš rizikovou“. Čím je toto hodnocení podloženo? Jaké jsou pak důsledky spolupráce a prohlubování akademického partnerství s NWPU?
Severozápadní polytechnická univerzita byla označena jako „nanejvýš riziková“, protože má mezi čínskými univezitami nejtěsnější vazby na armádu. Každý rok je více než čtyřicet procent ze všech absolventů, kteří najdou zaměstnání, přijato do armády nebo najde práci ve zbrojním průmyslu. Univerzita má více než desítku laboratoří se zaměřením na vojenský výzkum, mnohé z nich byly založeny přímo armádou. Vyvíjejí technologická řešení pro torpéda, drony nebo zařízení na proudový pohon. Tato univerzita byla také zapletena do ilegálního vývozu amerického vybavení používaného při pronásledování ponorek. Nevím o žádné srovnatelné západní civilní univerzitě.
Navázáním spolupráce s NWPU v oblasti vojenského výzkumu univerzity riskují, že výsledky této spolupráci skončí v rukou příslušníků čínské armády. Při spolupráci s univerzitou s tak úzkými vazbami na obranné složky ČLR by bylo lehkovážné si myslet, že jakýkoliv výzkum prováděný v rámci této spolupráce bude využit pouze pro mírové účely.
Překlad staršího rozhovoru s Alexem Joske přinášíme u příležitosti vydání jeho nového policy paperu Strana je tvůj hlas. Některé jednotlivé skutečnosti zmiňované v rozhovoru došly za dobu uplynulou od rozhovoru důležitého vývoje. Pro rychlé informace o Wang Li-čchiangově případu viz například Twitter Alexe Joskeho, o Brianu Chenovi, který utekl z Austrálie, například článek v The Age.