Zpráva OSN odsuzuje zacházení se zadržovanými právníky

Tým odborníků OSN pro lidská práva ve své říjnové zprávě adresované vládě ČLR uvádí, že zatčení tří významných aktivistů v oblasti lidských práv Chu Š‘-kena, Čou Š‘-fenga a Sie Janga a jejich obvinění z podvracení státní moci bylo neoprávněné. Zpráva formuluje požadavek, aby byla trojice bezodkladně propuštěna, zbavena všech obvinění a odškodněna. Tzv. pracovní skupina pro svévolné zadržování složená z pěti nezávislých expertů tak zcela odmítla tvrzení čínské vlády, že se trojice ke svým činům upřímně doznala, a výslovně uvedla, že tři aktivisté Chu Š‘-ken, Čou Š‘-feng a Sie Jang byli potrestáni za podporu lidských práv.

Spolupráce podle Pekingu

Informaci o zprávě uveřejnil na stránkách deníku The Guardian reportér Benjamin Haas. Podle Haase také zpráva otevřeně označuje čínské právo jako neslučitelné s mezinárodními normami, protože zadržení bylo „provedeno zcela nebo částečně za nedodržení mezinárodních norem týkajících se práva na spravedlivý proces.“ Zadrženým byla upřena řada dalších náležitých práv – nesměli se setkat s právními poradci, ve vazbě neměli možnost kontaktu s vnějším světem a jejich rodiny nebyly informovány o místě jejich pobytu několik měsíců.

Protože se Čína zavázala již před více než rokem s OSN v otázkách lidských práv spolupracovat (v srpnu 2016 přislíbila spolupráci s Radou pro lidská práva za účelem prosazování lidských práv), měla by učinit příslušná opatření do šesti měsíců. Podle říjnových informací byl přitom Chu již uvězněn na sedm a půl roku, Čou byl odsouzen na sedm let za obvinění z podvracení, zatímco Xie čeká na verdikt.

Veterán mezi prodemokratickými aktivisty a vůdce podzemní křesťanské církve, Chu Š‘-ken a právníci Čou Š‘-feng a Sie Jang byli zadrženi v rámci nebývale rozsáhlého celostátního zásahu proti právníkům a aktivistům v oblasti lidských práv, dnes označovaného jako incident 709. Zadrženo a vyslýcháno tehdy bylo na dvě stě padesát osob.

Podpis sem, podpis tam

Poselství a požadavky uvedené zprávy jsou jasně a zřetelně formulované; nelze však od nich asi očekávat výrazné účinky. Podle některých informací se totiž lze domnívat, že Čína se neuvolila spolupracovat s Radou pro lidská práva proto, aby vlastní lidskoprávní situaci zlepšila, ale aby pozvolna přiměla členy rady najít kompromisní konsenzus, v jehož rámci by nadále svou existující lidskoprávní politiku mohla uplatňovat. Nic v projevech nejvyšších představitelů ČLR poslední dobou nenaznačuje zlepšení. Generální tajmeník Si v projevech o lidskoprávní problematice stále klade důraz na suverenitu států, nezasahování do vnitřních záležitostí a prosazování potřeby relativistického přístupu k lidským právům založeného na jedinečné historii, kultuře, hodnotách a politickém systému každé země. Obdobně se za vydatné podpory čínských médií pravidelně vyjadřují také příslušníci stálé delegace Číny u OSN. Stálý zástupce ČLR při OSN Ma Čao-sü zase ve svém projevu na akci pro zvané s názvem „Mezinárodní seminář o lidských právech a budování společné budoucnosti lidstva“ uvedl, že mír a rozvoj jsou předpoklady lidských práv – tedy že harmonický rozvoj poskytuje základní podmínky pro realizaci různých lidských práv.

Taková prohlášení přitom přímo podkopávají konsenzus daný mnoha rezolucemi a prohlášeními OSN (jako je například tzv. Vídeňská deklarace z roku 1993), které se samotná Čína zavázala respektovat.

Společná budoucnost – vliv ČLR na globální agendu lidských práv

Krom toho, čínští řečníci a komentátoři ve svých projevech na toto téma získávají na sebevědomí. Když bylo například Si Ťin-pchingovo všudypřítomné heslo o „budování společného osudu lidstva“ (kou-ťien ren-lej ming-jün kung-tchung-tchi, 构建人类命运共同体) v březnu letošního roku zahrnuto do dvou rezolucí o lidských právech OSN, vydala čínská delegace na svých webových stránkách prohlášení, že oficiální začlenění pojmu do rezolucí Rady pro lidská práva je důležitou novinkou mezinárodního diskurzu o lidských právech. Podle prohlášení, přijetí tohoto konceptu „demonstruje rostoucí vliv Číny a její schopnost určovat agendu v mezinárodním řízení lidských práv“. Jak se tedy za uvedené situace čínské vedení vypořádá s otevřenou a kritickou zprávou OSN, je jen velmi těžké odhadnout.