Čínská „MAGAfláž“ před americkými volbami

Síť falešných účtů „amerických vlastenců“ na sociálních sítích využívala existujících problémů a rozporů v americké společnosti k ovlivňování voličů před prezidentskými volbami.

Čínské vlivové operace na západních sociálních sítích začínají podle analytiků slavit dílčí úspěchy. Mediálně-analytická společnost Graphika od roku 2019 sleduje operaci, kterou pracovně nazvala „spamufláž“. Jde o sítě falešných účtů na sociálních sítích zakládaných čínskými aktéry k šíření čínské propagandy, pročínských narativů a zejména hlasů aktivně přispívajících do debaty o „pádu Ameriky“.

Tento aspekt přitvrdil před americkými prezidentskými volbami, jak dokazují dvě letošní analýzy, které představily nový termín „MAGAfláž“. Ten vznikl kombinací Trumpova známého hesla „Make America Great Again“ (zkráceně MAGA) a původního termínu popisujícího tento typ čínských vlivových operací – spamufláž.

Institut pro strategický dialog (ISD) zveřejnil 1. dubna analýzu zaměřující se na falešné účty působící primárně na bývalém Twitteru, dnes síti X, kde vystupují jako američtí vlastenci, podporovatelé Donalda Trumpa obávající se o osud Spojených států. V září potom Graphika zveřejnila další ze svých zpráv k tématu čínské spamufláže nazvanou The Americans, která se rovněž zabývá falešnými účty předstírajícími, že jsou Američané. Ty mají za cíl vtáhnout do debaty skutečné uživatele, včetně různých skupin radikálů, a dále tak štěpit americkou společnost v předvečer prezidentských voleb.

Kulturní války jako živná půda čínských kampaní

Graphika už dříve popsala aktivity falešných účtů na sociálních sítích Twitter, YouTube, Facebook a nověji i TikTok, které „jsou velmi pravděpodobně spojeny s aktéry navázanými na čínský stát“. „Falešné účty“ jsou neautentické profily, za nimiž nestojí reálná osoba, ale fiktivní identity. Typicky využívají fotografie generované umělou inteligencí nebo stažené z online databází, a to jak v profilu, tak u fiktivních příspěvků o svém soukromém životě.

Ještě v roce 2021 byl podle analýzy dosah těchto účtů minimální. Interagovaly především s dalšími neautentickými účty ze stejné sítě a s profily oficiálních čínských představitelů, nejčastěji velvyslanců v zemích, jako je Venezuela či Pákistán. ISD ve své letošní zprávě operaci charakterizovala jako v podstatě zoufalou:

„Spamufláž je mezi badateli nechvalně proslulá svojí zarputilostí a nedostatkem inovace, navzdory zjevné marnosti svých operací. Přinejmenším od roku 2017 využívá tisíce účtů k šíření nepřesvědčivého obsahu nízké kvality prostřednictvím zhruba padesáti webových stránek, fór a sociálních sítí s nepatrným nebo nulovým zapojením reálných uživatelů.“

Autoři nicméně připouštějí, že nová témata, jako je konflikt v Gaze nebo americké prezidentské volby, nabízejí nový potenciál a ukazují „malý, ale znepokojující vývoj v taktice spamufláže na síti X.“ Tam tyto účty zveřejňují skutečná videa, fotografie a virální obsah k „tématům kulturní války v USA“, většinou z radikálně pravicové pozice. K oblíbeným tématům patří např. LGBTQ+, imigrace, rasismus, zbraně, drogy či bezdomovectví. To podle autorů poprvé vyvolává reakce skutečných uživatelů jak z Ameriky, tak i z dalších zemí. To vše naznačuje výrazný posun od prvního boomu falešných účtů v rámci operace spamufláž v roce 2021.

Fáze jedna: čínská témata

Dřívější falešné profily, zmapované Graphikou, publikovaly většinou v čínštině, výjimečně také v angličtině a španělštině (se zacílením na Latinskou Ameriku). V tomto počátečním období (zhruba od roku 2017) se zaměřovaly na několik hlavních témat – jedním z prvních byl útok na čínského uprchlého oligarchu a whistleblowera Kuo Wen-kueje. Během roku 2019 přibylo téma prodemokratických protestů v Hongkongu, které tyto účty odsuzovaly jako „pouliční nepokoje“ a obviňovaly „Západ“ nebo přímo USA z jejich vyprovokování. V roce 2020 se přidalo téma pandemie covidu-19, kde byl kladen důraz na pozitivní zobrazování čínských protiepidemických opatření a poukazování na „nezvládnutí“ situace v Americe a Evropě. V druhé polovině roku 2020 se k tomu připojilo téma rivality mezi Čínou a USA, účty vyzdvihovaly „rozpad“ Západu a pozitivní obrazy Číny jako nastupující globální velmoci.

Ve zprávě z roku 2021 analytici Graphiky píší:

„Od prvního odhalení spamufláže v září 2019 byl jednou z klíčových charakteristik této sítě velmi omezený dopad. Během roku 2019 a v první polovině roku 2020 sdílely a komentovaly jejich příspěvky napříč platformami pouze účty v rámci této sítě samotné. V druhé polovině roku 2020 však spamufláž tuto bublinu prolomila.“

Výzkumníci zaznamenali opakované případy zapojení reálných uživatelů, v té době to byly na Twitteru zejména již zmíněné profily čínských diplomatů v zahraničí, propekingských zahraničních politiků a také účty s větším počtem sledujících například v Pákistánu nebo v Jižní Americe. Na počátečním šíření obsahu sítě se významně podílely rovněž na Čínu navázané profily. Na Twitteru to byl například oficiální účet evropského zastoupení čínské technologické značky Huawei či jeho výkonného ředitele Mikea Baie s přibližně osmi sty tisíci sledujícími.

Graphika odhalila, že pro tyto účely byly někdy zcizeny existující, již nepoužívané profily lokálních influencerů nebo celebrit, které měly díky předchozímu využití určitou sledovanost. Tyto praktiky pomohly obsah spamufláže dostávat k cílovým uživatelům po celém světě.

Kromě aktivit na Twitteru bylo v roce 2021 aktivních několik kanálů s desítkami tisíc sledujících také na YouTube. Často přitom využívaly popularitu některých pročínských influencerů na Tchaj-wanu nebo v Hongkongu a v čínštině zde propagovaly narativy čínské vlády týkající se těchto dvou oblastí. Některé z těchto kanálů už YouTube odstranilo kvůli porušování podmínek.

Fáze dva: americká témata

Zapojení reálných uživatelů začalo být v posledním zhruba roce využíváno pro nové typy aktivit. Dubnová analýza Institutu pro strategický dialog stále ještě hovoří o spamufláži jako o „z velké části neefektivní operaci tradičně prosazující narativy Komunistické strany Číny“, nicméně už se zabývá podrobněji „experimenty s novými způsoby zvyšování vlivu“. Termínem „MAGAfláž“ ISD označuje účty, které „vystupují jako krajně pravicoví Američané a zneužívají domácí názorové rozkoly“. Podle jejich hodnocení má tato taktika „potenciál významně zvýšit vliv spamufláže“.

Vtip je v tom, že se v rámci této operace hraje s existujícím rozdělením americké společnosti ohledně reálných témat s využitím skutečného obsahu, což je levnou a zároveň „efektivní cestou k prohloubení politických a společenských rozporů v USA“. ISD upozorňuje, že tyto inovace mohou být potenciálně nebezpečné zejména za situace, kdy platformy (v čele se sítí X) postupně rozvolňují bezpečnostní podmínky a umožňují fungování vlivovým agentům, kteří dříve museli být na sociálních sítích jako takoví označeni.

ISD prozkoumala čtyři účty patřící ke kampani „MAGAfláž“, kde aktéři vystupují coby podporovatelé prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Na rozdíl od dřívější  spamufláže tyto účty nepotřebují umělé navyšování dosahu lajkováním, sdílením a komentováním v rámci sítě falešných účtů, ale nacházejí si reálné publikum a nabalují na sebe populární účty skutečných podporovatelů Trumpa a hnutí MAGA.

Podle IDS se tyto profily přetvořily z klasických spamuflážových účtů, které dříve otevřeně propagovaly stanoviska čínské komunistické strany. Po zhruba roční odmlce tyto účty změnily svoji identitu na „americké vlastence“. Ti však občas, zřejmě nedopatřením, zapomenou použít automatický překlad z čínštiny v komentáři nebo odhalí, že používají systém nastavený na čínštinu, když například sdílejí obsah odjinud a informace se objeví v čínštině. Při bližším zkoumání se ukazuje, že účty využívají pro vytvoření falešné identity ukradené fotografie či obrázky generované umělou inteligencí, vynořují se i další nesrovnalosti.

Zdegenerovaná Amerika proti vyspělé Číně

Tyto dřívější spamuflážové účty nyní často zveřejňují typicky „protrumpovský“ a „protibidenovský“ obsah. Z konzervativní, pravicové, protiliberální pozice útočí na tzv. „woke“ kulturu a šíří konspirační teorie. Navenek hrají na vlasteneckou notu (Make America Great Again), ukazují řadu skutečných i zveličených problémů v současné americké společnosti a odhalují její „hlubokou degeneraci“. Zároveň navazují na předchozí šíření pozitivního obrazu Číny jako technologické velmoci s dokonale fungující infrastrukturou, čistým prostředím a bez negativních společenských jevů, jako je užívání drog či bezdomovectví. Zdůrazňují tak úspěchy, kterými Čína „dohání a předhání Ameriku“, o čemž čínští vůdci snili již v padesátých letech dvacátého století.

Podobné aktivity v posledním roce zaznamenala i Graphika a některé z nich podrobněji zmiňuje ve své nejnovější zprávě. Figurují v nich nejen falešné účty, ale v některých případech i fiktivní osobnosti aktivní na několika platformách zároveň. Analyzované příklady se také přikláněly k protrumpovskému a konzervativnímu obsahu a souvisejícím tématům. Graphika však více zdůrazňuje úsilí spojované s dřívějším působením sítě spamufláž, které spočívalo v rozvracení americké společnosti a vyobrazování Spojených států jako „upadající globální mocnosti se slabými vůdci“.

Jedna z takových multiplatformových osobností např. postupně vybudovala „alternativní mediální platformu“ s názvem Harlan Report. Pod touto značkou provozovala účty na X a TikToku, kde dosud působí a dosahuje milionové sledovanosti. Dříve existoval pod tímto jménem také účet na Instagramu a kanál na YouTube, tam však byly účty před časem odstraněny. Na síti X se během loňského roku účet přeměnil nejprve do osobnosti amerického veterána kritizujícího prezidenta Bidena a poté do devětadvacetiletého příznivce Donalda Trumpa pod názvem „Biden Hamas“.

TikTok a X jako ideální prostředí pro šíření manipulací

Profily vytvořené v rámci sítě spamufláž jsou tak využívány a transformovány dle aktuální potřeby. Lze je snadno odhalit, pokud uživatelé sledují konkrétní účty a kanály systematicky. V současnosti však většina uživatelů sociálních sítí spoléhá na algoritmy, které jim doporučují virální obsah podle jejich zájmu a interních kritérií jednotlivých sítí. Ideálním prostředím pro tyto manipulace je TikTok, jehož užívání není založeno na sledování konkrétních uživatelů, ale právě na algoritmech doporučujících obsah. Ten se zobrazuje podle neznámého klíče, evidentně zde však hrají významnou roli i jiné parametry, než jen zájem individuálního uživatele a jeho uživatelská historie.

Vynikající podmínky pro šíření manipulativního obsahu nabízí i síť X, jejíž majitel Elon Musk, přední podporovatel Donalda Trumpa, po koupi Twitteru zrušil celou řadu bezpečnostních opatření a regulací a zavedl funkce, které naopak nahrávají šíření kontroverzního obsahu, ale i dezinformací a nenávisti. Například rozdělení obsahu na část „Sledování“ a „Pro vás“ umožňuje ponechat výběr konzumovaného obsahu na algoritmech. To operacím typu spamufláž poskytuje novou živnou půdu a analytici v obou letošních zprávách upozornili na zřejmý posun k efektivnějším strategiím, které bude třeba pečlivě sledovat.

Publikace tohoto článku: Deník N, 12.11.2024