Boje o cla a průplav
Tento týden v USA vstoupila v platnost dodatečná 10% cla na veškeré importované zboží z ČLR. Jeho značná část je zatížená cly již z Trumpova prvního funkčního období i z doby Bidenovy administrativy, čínští exportéři se proto čím dál častěji uchylují k přesunu výroby v zahraničí. Peking také obratem oznámil zavedení 15% cel na americké uhlí a zkapalněný zemní plyn a 10% cel na surovou ropu, nákladní auta a zemědělské stroje. Kromě toho Čína nadále omezuje export vybraných vzácných zemin do Spojených států a zahájila antimonopolní vyšetřování několika amerických firem v čele s Googlem (který v zemi nepůsobí ve svém hlavním oboru již od roku 2010, kdy prohrál boj s čínskou cenzurou, vykazuje nicméně v Číně stále miliardové zisky ze zprostředkování reklam a služeb na platformě Android).
V kontrastu k plamenným prohlášením před Trumpovou inaugurací se mohou současné kroky jevit poměrně uměřeně. Rozdíly v zájmech obou mocností jsou však natolik propastné, že dosažení jakékoli dlouhodobé dohody se zdá být nemožné. To se nyní projevilo v Panamě, kam přicestoval ministr zahraničí USA Marco Rubio. Panamský prezident José Raúl Mulino po rozhovoru s ním oznámil, že jeho země neobnoví dohodu s Čínou o členství v iniciativě Pás a stezka. Čína se v této strategicky významné zemi s tradičně blízkými vztahy s USA dlouhodobě snaží posílit svůj vliv – buduje přístavy na obou stranách Panamského průplavu a investuje do tamější infrastruktury. Současné panamské rozhodnutí je tak vnímané jako první úspěch Trumpovy administrativy v jejím soupeření s Čínou.
Zdroje:
Financial Times: China`s exporters to step up offshoring to beat Donald Trump`s tariffs
Deník N: Trumpův šéfdiplomat vyvinul tlak na Panamu. Její prezident nato oznámil konec sbližování s Čínou
Singapur jako přestupní stanice? Americké úřady vyšetřují reexport čipů NVIDIA
Nejde však jen o cla a průplavy – mimořádně sledovaný souboj probíhá zvlášť v posledních týdnech i na poli umělé inteligence. Američané v této oblasti dlouhodobě sázejí na omezení vývozu čipů, jež má zpomalit vývoj čínské AI. Průlomový model čínského startupu DeepSeek však vyvolal otázky o efektivitě této strategie. Generální ředitel společnosti Scale AI Alexandr Wang například tvrdí, že DeepSeek může mít k dispozici až 50 000 čipů NVIDIA H100 podléhajících od září 2022 americkým exportním omezením. Model by tak využíval pokročilejší hardware, než veřejně přiznává.
Americké úřady proto začaly vyšetřovat, zda společnost DeepSeek neobcházela vývozní omezení a nezískala pokročilé grafické procesory NVIDIA přes zprostředkovatele v Singapuru. Ten je i díky své tradiční neutralitě technologickým a obchodním uzlem, tento postoj z něj však také činí atraktivní místo pro firmy hledající cesty, jak obejít sankce. Společnost NVIDIA uvádí, že více než pětina jejích příjmů pochází právě ze Singapuru. Ten ovšem není ve většině případů konečnou destinací a produkty následně putují do dalších zemí.
Zdroje:
Digit.in: Singapore Under Scrutiny: The Role of a Southeast Asian Hub in the AI Chip Trade
Foreign Policy: How DeepSeek’s AI Model Changes U.S.-China Competition
Británie si na čínské špiony zřejmě nedošlápne
Podle britských médií čelí premiér Keir Starmer kritice za plánované vyjmutí Číny z nejpřísnějších opatření nového zákona o národní bezpečnosti, zatímco Rusko a Írán by těmto restrikcím podléhaly. „Systém registrace zahraničního vlivu“ eviduje lobbistické aktivity cizích mocností a funguje na dvou úrovních – mírnější politické a přísnější rozšířené. Osoby v rozšířené úrovni musí hlásit širší škálu činností a neplnění povinnosti může vést až k dvouletému trestu vězení nebo pokutě. A právě toho má být Čína ušetřena.
Tyto zprávy přicházejí nedlouho po vypuknutí skandálu okolo čínského byznysmena Jang Tcheng-poa, který měl vazby na britského prince Andrewa a byl ze země vyhoštěn pro podezření ze špionáže. Přes očividné bezpečnostní hrozby ze strany Číny se britská vláda snaží najít s Pekingem společnou řeč a aktuálně provádí „audit“ britsko-čínských vztahů se zaměřením na „spolupráci, konkurenci a výzvy“. Cílem by měl být částečný návrat ke „zlaté éře“ vztahů mezi oběma zeměmi.
Zdroje:
The i Paper: Chinese spies set to be exempt from toughest new national security law by Starmer
BBC: Yang Tengbo: Who is alleged Chinese spy linked to Prince Andrew?
Torčík, Hájíček a tchajwanské zelí
Na právě probíhajícím tchajwanském mezinárodním knižním festivalu TIBE, jednom z největších a nejprestižnějších na světě, se Česko prezentuje mimo jiné novým sborníkem čínských překladů současné české prózy Co chybí v okolí, nenacházíš uvnitř. Kniha prostřednictvím autorů, jako je Marek Torčík či Jiří Hájíček, otevírá témata rezonující v obou společnostech, od vztahu k přírodě a vlastním kořenům po LGBTQ+ problematiku. Ředitelka Českého centra Tchaj-pej Markéta Záhumenská věří, že v nadcházejících letech by si mohli i současní čeští autoři najít cestu na tchajwanský knižní trh, podobně jako se to již podařilo významným spisovatelům, jako jsou Karel Jaromír Erben, Milan Kundera či Václav Havel.
Kulturní dialog mezi oběma zeměmi však není jednosměrný. V září se v Národním muzeu otevře výstava Sto pokladů, sto příběhů, která představí vzácné artefakty z tchajwanského Národního palácového muzea, jež jsou v zahraničí vystavovány jen výjimečně. Mezi exponáty bude i slavná plastika zelí řezaná z nefritu, jeden z nejikoničtějších uměleckých pokladů Tchaj-wanu.
Zdroje:
Seznam Zprávy: Šéfka Českého centra Tchaj-wan: Nejsme jen Kafka a Smetana. Máme co ukázat
Tibe: 捷台交流深化！ 捷克文學國家隊來台發表，點燃捷台交流熱
Novinky: Národní muzeum v Praze láká letos na dvě světové výstavy, otevře i novou expozici