Rekordní tchajwanská cvičení cílí na zanedbanou ochranu civilistů
Na Tchaj-wanu momentálně probíhají historicky největší vojenská cvičení a cvičení civilní obrany. Simulují jak hybridní nátlak ze strany ČLR (tzv. grey-zone harassment), tak plnohodnotnou invazi. Čtyřdenní cvičení civilní obrany napříč celým ostrovem zahrnují evakuaci veřejných prostor, omezení dopravy i varování obyvatel před blížícím se leteckým útokem. Nácvik probíhá v soukromých i veřejných prostorách včetně mezinárodních letišť a účast na něm je povinná pod hrozbou pokuty až 150 tisíc NTD (přibližně 108 tisíc Kč).
Ochrana civilistů před přírodními a vojenskými hrozbami je na Tchaj-wanu dlouhodobě opomíjena. Podle analýzy z roku 2023 bylo pouze 2 až 13 % rozpočtu civilní obrany použito pro přípravu na krizové situace. Například Tchaj-pej pak zbylé prostředky utratila za pořádání společenských akcí, jako byl silvestrovský ples. Řada protileteckých krytů postrádá základní bezpečnostní prvky či vybavení umožňující dlouhodobý pobyt. Stárnutí dobrovolníků civilní obrany, jimž je v průměru více než 50 let, omezuje jejich schopnost vykonávat náročné záchranné práce. Civilní obraně škodí také politizace – opozice blokuje reformy ve snaze neprovokovat Peking, politici vládní Demokratické pokrokové strany se zase zdráhají podnikat zásadní kroky, aby neztratili potenciální voliče. Roli státu částečně zastupují populární neziskové organizace poskytující školení v oblastech, jako je první pomoc, reakce na letecké útoky či odolnost proti dezinformacím. Spolu se založením Úřadu pro celonárodní mobilizaci při ministerstvu obrany (國防部全民防衛動員署) v roce 2021 tak může bezprecedentní rozsah probíhajících cvičení signalizovat, že zanedbané civilní obraně začíná vedení Tchaj-wanu věnovat více potřebné pozornosti.
Zdroje:
Focus Taiwan: Nationwide urban resilience drills set for July 15-18: MND
Taiwan Business Topics: Bolstering Taiwan’s Civil Defense
Domino Theory: Politicization of Civil Defense Weakens Taiwan’s Ability to Fight China
Nespočetná setkání
V úterý se v Pekingu setkal nejvyšší ruský diplomat Sergej Lavrov s generálním tajemníkem ÚV KS Číny Si Ťin-pchingem. Lavrov se zde účastnil summitu ministrů zahraničí Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Ta bývá kritizována jako „klub autoritářů“ a jako nástroj ČLR a Ruska pro legitimizaci agresivního chování na mezinárodní scéně – o vzájemné podpoře svých strategických a teritoriálních zájmů se pak Si Ťin-pching s Lavrovem ujistili i během úterního setkání. Zároveň si oba politici potvrdili plánovanou návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu při příležitosti zářijových oslav konce druhé světové války na Dálném východě.
Jedním z důkazů výjimečně blízkých vztahů obou zemí je fakt, že Si Ťin-pching se s Putinem během svého funkčního období osobně potkal již minimálně pětačtyřicetkrát. Americká diplomacie se mezitím stále neúspěšně snaží domluvit schůzku čínského prezidenta s Donaldem Trumpem. Ten se ve svém druhém funkčním období se Si Ťin-pchingem pořád nesetkal, podle vyjádření ministra zahraničí Marca Rubia z minulého týdne by k tomu však mělo dojít ještě tento rok.
Zdroje:
MoFA of the PRC: Xi Jinping Meets with Russian Foreign Minister Sergei Lavrov
The Diplomat: The Xi-Putin Summit: A Display of China-Russia Resilience on Victory Day
CNN: ‘High probability’ Trump and Xi will meet this year, Rubio says
Budování datového impéria s novou digitální identitou
Čínské úřady tento týden oficiálně spustily nový systém digitální identity, který má postupně centralizovat a nahradit registrace pod skutečným jménem doposud spravované technologickými firmami. Nový systém uživatelům poskytne jedinečný kód pro přístup k online službám výměnou za celou řadu osobních údajů, včetně skenů obličeje. Cílem má být zvýšení ochrany těchto údajů a odstranění prostředníků, ale pochopitelně umožní i důslednější sledování uživatelů státem (resp. státostranou). Případy, jako byl únik dat z policejní databáze s více než miliardou osob v Šanghaji v roce 2022, navíc poukazují na bezpečnostní výzvy spojené s centralizací takto rozsáhlých datových zdrojů.
Čína v posledních letech povýšila data na klíčové ekonomické aktivum a v duchu marxistické teorie s nimi zachází jako s výrobním faktorem podobným půdě, práci a kapitálu. Místní samosprávy vybudovaly systémy pro výměnu dat, které umožňují jejich zpeněžení a obchodování mezi státními orgány, státními podniky a soukromými společnostmi. Čínská centralizace dat tak může urychlit pokrok v oblasti umělé inteligence, tím spíš, že na rozdíl od demokracií, které kladou důraz na rovnováhu mezi efektivitou, ochranou soukromí a občanskými svobodami, čínská komunistická strana upřednostňuje komplexní sekuritizaci a kontrolu nad svými občany.
Zdroje:
Yicai: 我国进入“网络身份证”时代
The Washington Post: Big Brother gets new powers in China with digital ID system
The Economist: China is building an entire empire on data
Krásná a inteligentní
Celý stálý výbor politbyra, tedy nejvyšší vedení strany, se začátkem tohoto týdne sešel na ústředním pracovním zasedání k rozvoji měst (中央城市工作会议). Očekávání byla vysoká nejen kvůli „hvězdné“ účasti, ale také kvůli zkušenosti z roku 2015, kdy toto zasedání oznámilo masivní investiční stimuly do výstavby měst v hodnotě několika bilionů jüanů. Bouraly se tehdy celé čtvrti a na jejich místě rostly zbrusu nové. Trhy doufající v podobnou finanční injekci byly však tentokrát zklamané – vedení naopak oznámilo změnu dosavadního přístupu. Namísto dalšího mohutného budování chce nově klást důraz na zkvalitnění městského prostředí – města tak mají být „krásná, odolná, civilizovaná, zelená a inteligentní“, zaměřit se mají také na budování protipovodňových systémů či zvyšování kvality života obyvatel.
Až do propadu realitního trhu zhruba před čtyřmi lety představoval tento sektor jeden z hlavních motorů čínské ekonomiky. Nemovitosti byly považovány za atraktivní investice a rozmach městské zástavby sloužil jako demonstrace ekonomického rozvoje – zejména ze strany lokálních úředníků. Tempo budování měst však často předbíhalo reálnou poptávku, což vedlo mimo jiné ke vzniku tzv. měst duchů, v nichž žije jen zlomek obyvatel oproti původním plánům. Typickým takovým městem je Tchien-tu-čcheng, ambiciózně navržený jako replika Paříže – jeho Eiffelova věž či versailleské fontány však dosud přilákaly jen minimum rezidentů. V současnosti se čínský realitní trh potýká s nízkou poptávkou a klesajícími cenami bytů, není tedy divu, že se čínské vedení od megalomanského modelu rozvoje odvrací. Prodej stavebních pozemků však představoval jeden z klíčových zdrojů příjmů pro silně zadlužené místní vlády. Jeho výpadek je tak nutí k dalšímu omezování veřejných rozpočtů – s dopady, které pravděpodobně pocítí široká veřejnost.
Zdroje:
Xinhua: 中央城市工作会议在北京举行 习近平发表重要讲话
Reuters: China vows sustainable urbanisation after decades of breakneck growth
Bloomberg: Xi Touts ‘New Model’ of Property Development in Rare Meeting
Z křiváku do chan-fu
Spojené státy tento týden obnovily export grafických čipů H20 společnosti Nvidia do ČLR. Jejich vývoz Washington omezoval ze strategických důvodů, jelikož na nich z velké části stojí rozvoj čínských AI firem a využity byly i u vývoje známého modelu DeepSeek. Za zrušením omezení stojí zřejmě nedávné rozhovory mezi USA a ČLR v Londýně, kde zástupci Pekingu naopak přislíbili zmírnění restrikcí na export vzácných zemin.
Za změny v pravidlech exportu čipů lobboval u amerického prezidenta také tchajwansko-americký CEO Nvidie Jensen Huang. Podle něj by Spojené státy měly namísto restrikcí naopak využít svého dominantního postavení a závislost čínských AI firem na amerických technologií prohlubovat. Takový přístup je ale v rozporu s dosavadní americkou politikou, která se snažila Čínu částečně odstřihnout od Západem kontrolovaných dodavatelských řetězců a získat tím výhodu v AI závodě. Šéf největší technologické firmy světa Huang mezitím tento týden vystoupil na Čínském mezinárodním expu dodavatelských řetězců, kde symbolicky vyměnil svou ikonickou koženou bundu za čínskou tradiční košili.
Zdroje:
Reuters: Nvidia’s resumption of AI chips to China is part of rare earths talks, says US
Global Times: Nvidia’s Jensen Huang praises Chinese tech, seeks deeper collaboration in Beijing