Dnes, 3. listopadu, bude u soudu v Kuang-tungu souzen čtvrtý a poslední ze skupinky aktivistů bojujících za dělnická práva, Meng Chan. Obviněn je ze “shromažďování davů za účelem narušování veřejného pořádku”. Členové Centra pro pomoc dělníkům (Panyu Migrant Workers Centre, 广东番禹打工族服务部), organizace na pomoc přistěhovalým dělníkům v provincii Kuang-tung mimo jiné v prosazování jejich pracovních práv, byli zatčeni loni 3.prosince. Jejich věznění, vyšetřování i soudní procesy vykazovaly všechny známky typické pro podobné procesy v Číně: bránění kontaktu s advokáty, překračování zákonných lhůt, podezřelá veřejná přiznání (o tomto mechanismu zde), a samozřejmě kampaň v médiích o vlivu „cizích nepřátelských sil“ snažících se rozvrátit čínské pořádky.
Meng Chanův případ byl odložen kvůli dalšímu vyšetřování; Meng je navíc “recidivistou”. Odmítl učinit doznání, aby si zkrátil trest, pročež může být odsouzen až k sedmiletému odnětí svobody.
Již koncem září byli odsouzeni k překvapivě mírným podmíněným trestům tři ze čtyř zatčených v čele s ředitelem Centra, “hvězdou dělnického hnutí”, jedním z nejprominentnějších čínských aktivistů Ceng Fej-jangem. Ten dostal tři roky podmíněně se čtyřletým odkladem; jeho spolupracovníci Ču Siao-mej a Tchang Chuan-sing oba po osmnácti měsících s odkladem dvou let. Cengovo „přiznání“ komentuje zakladatel moderního čínského dělnického hnutí a jeho nejvlivnější organizace, China Labour Bulletin, Chan Tung-fang:
“Cokoli ponižujícího Ceng Fej-jang a ostatní řekli, ať už to snižovalo je samotné nebo jejich vynikající práci, nevěřím z toho ani slovu, ani tomu, že to řekli ze své vůle.”
Ceng Fej-jang podle anglické mutace zpravodajské agentury Sin-chua uvedl, že byl pod vlivem “zahraničních organizací a ponoukal dělníky k použití extrémních metod k zajištění jejich práv”. Tím se dopustil narušování společenského pořádku.
Jak už řečeno, čínská média v této kauze použila svou oblíbenou taktiku: aktivisté usilující o dodržování lidských a pracovních práv v Číně jsou vykreslováni jako loutky řízené a financované ze zahraničí takzvanými “cizími nepřátelskými silami”. Jejich snahou není nic jiného než očernit čínský vládnoucí režim. Tato strategie byla plošně uplatněna kupříkladu v případě čínských právníků obhajujících lidská práva v Číně, hongkongských aktivistů, ale i některých zahraničních novinářů.
Poté, co čínský tisk zeširoka rozebíral napojení zatčených aktivistů na hongkongský China Labour Bulletin, napsal jeho ředitel Chan Tung-fang otevřený dopis s těmito hlavními body:
Všechny stránky pětileté spolupráce CLB s Ceng Fej-jangem a Centrem Panyu byly od samého počátku známy bezpečnostním složkám v Kuang-čou. Centrum Panyu již bylo průkopníkem v kolektivním vyjednávání v Číně. Pomáhalo dělníkům volit zástupce a vymýšlet nenásilné a legální strategie, jak dostat zatvrzelé zaměstnavatele k jednacímu stolu. V posledních pěti letech pomohlo Centrum Panyu dělníkům dostat skoro 200 milionů jüanů na platech, kompenzacích, sociálním pojištění apod. CLB a ostatní skupiny, se kterými spolupracujeme, v zásadě dělají práci za oficiální čínské odbory – Všečínskou federaci odborových svazů. Vytvořili jsme funkční model pro reformu odborů pro Čínu.
Pikantní na celém případu je kontrast mezi dřívějším přístupem kuangtungských úřadů, jež v minulosti s Ceng Fej-jangem spolupracovaly, a následným příkazem k jeho zatčení, pravděpodobně na příkaz z centra. Jak píše Shawn Shieh, odborník na problematiku občanské společnosti a zástupce ředitele China Labour Bulletin na serveru NGO´s in China:
Podnět k zatčení těchto aktivistů vyšel pravděpodobně z centra, ale vyšetřováním byly pověřeny místní úřady. V minulosti úřady v Kuang-čou s Pchan-jü a Fej-jangem spolupracovaly při mnoha příležitostech a dobře ho znaly. Hráli místní úředníci nějakou roli v lehčích rozsudcích pro tyto lidi a udělali tak maximum? Navíc, zatímco média se soustředila na Fej-jangův závěrečný projev ozahraničním financování a vměšování, soudní rozhodnutí o tom neučinilo ani zmínku. Namísto toho nabídlo užší pojetí – že se obvinění snažili povzbudit dělníky v továrně Lide ke stávce. Jinými slovy: soud se díval na kauzu perspektivou společenské stability, místo aby z ní dělal otázku národní bezpečnosti, a tak zmírnil citlivost případu a ospravedlnil lehčí tresty. (zde)
Kuang-tung je jednou z nejbohatších čínských provincií, ale mnoho podniků odsud odchází do levnějších oblastí, přičemž často svým bývalým zaměstnancům dluží plat. Tím je dán masivní nárůst stávek a nepokojů v oblasti delty Perlové řeky. K nespokojenosti přispívá i fakt, že oficiální čínské odbory se v drtivé většině případů nejsou schopny efektivně podílet na kolektivním vyjednávání na straně pracujících, a nezávislé odbory jsou zakázány, viz zde.