Vyostřování situace v Jihočínském moři dosahuje dalšího vrcholu: koncem března se ve světových médiích objevily zprávy, že tři čínské umělé ostrovy v řetězu Spratleyho ostrovů jsou téměř dokončeny. Americké Středisko strategickým a mezinárodních studií publikovalo výsledky analýzy nejnovějších satelitních snímků ostrovů a definitivně potvrdilo svá dlouhodobá podezření. Ashley Townshend z univerzity v Sydney shrnuje:
V krizi tato zařízení znatelně zkomplikují válečné plány USA a přístup do Jihočínského moře za přijatelných nákladů a rizik. Důležitějším každodenním důsledkem je, že nové vojenské výspy umožní Číně dramaticky rozšířit strategický dosah na jih od jejího pobřeží do indonéských vod. Tím se vytvoří nový strategický status quo a sféra čínského vlivu. Peking se touží stát dominantní vojenskou mocností v této části světa – schopnou zabránit či vetovat přístup ostatních zemí do těchto vod.”
Tyto závěry jsou v příkrém protikladu k tvrzením Pekingu, že ostrovy staví pro čistě civilní účely, například lepší obranu proplouvajících nákladních lodí.
Situace v Jihočínském moři je dlouhodobě problémová a stále graduje, iniciativy a provokace nejrůznějšího druhu neberou konce. Počátkem března vyslala ČLR z jihočínského ostrova Hainan novou výletní loď na Paracelské ostrovy. Cesty na tři ostrůvky se účastnilo na tři sta lidí. Čínská lidová republika již dříve avizovala, že chce v regionu vybudovat hotely, vily, obchody a další civilní infrastrukturu. Přítomnost civilistů ostatně podporují všechny státy, jež si sporné oblasti nárokují. Jihočínské moře se tak podle čínských představ má stát turistickým resortem, jako jsou například Maledivy.
Plíživá militarizace oblasti
Počátek roku ukázal, že Peking nehodlá upouštět ani od vojenských aktivit. Čínské námořnictvo v podstatě pokračuje v demonstracích síly, které jsou navenek prezentovány jako běžná vojenská cvičení. V lednu se například konalo námořní cvičení, jehož se účastnila prozatím jediná čínská letadlová loď Liaoning. Čína také soustavně buduje v regionu rozsáhlou vojenskou infrastrukturu. Satelitní snímky Paracelských ostrovů získané think tankem CSIM-AMTI jasně ukazují rozšiřování stávajících základem o drobná zařízení, jako například heliporty, ale i o velké přístavy. Snímky také ukázaly rozmístění protiletadlových raket, které se zde již nějakou dobou nacházejí, ale v poslední době prošly výrazným vylepšením. Je jasné, že počet protivzdušných zařízení bude stále stoupat. Stavbu nových objektů na svých základnách započalo čínské námořnictvo v září a listopadu minulého roku. Čína má v oblasti Paracelských ostrovů přibližně dvacet základem, v minulých letech zde vybudovala sedm umělých ostrovů. Největší základna je na Woody Island, tamní letiště bylo zbudované již během devadesátých let. Další zprávy ukazují, že Čína plánuje budovat své základny mnohem jižněji blíže Filipínám. Nová základna by měla vyrůst na neobydleném útesu Scarborough:
Američtí diplomaté se soukromě vyjádřili, že rekultivace na tomto místě bude vnímána jako překročení kritické hranice – kvůli blízkosti k hlavním filipínským ostrovům a hrozbě, kterou by to představovalo pro americká a filipínská vojenská zařízení.
Tato aktivita není reakcí na změnu administrativy v Bílém domě, nýbrž projev dlohodobého důrazu na militarizaci celého regionu. Jedním z aspektů čínského strategického uvažování může být role ostrovů jakožto předsunutého obraného pásma, které posune obraný perimetr dále od čínské pevniny. Čínské námořnictvo prochází v posledních letech výraznou modernizací a navyšováním arzenálu. Po kvantitativní stránce se jistě může jednat o vážného soupeře pro námořnictva okolních zemí, ale i Spojených států. Avšak pro stránce kvalitativní Čína za Spojenými státy zaostává, zejména pokud jde o letadlové lodě. Budování leteckých základen na ostrovech může být snahou tuto nevýhodou zvrátit, a učinit z těchto pozic příslovečné nepotopitelné letadlové lodě.
Mluvčí čínského ministerstva obrany Žen Kuo-čchiang:
„Čína má neoddiskutovatelnou suverenitu nad důležitými ostrovy a útesy v Jihočínském moři a přilehlých vodách. Čína má právo rozmístit nezbytné obranná zařízení na svém teritoriu v souladu se svými bezpečnostními požadavky. Je to legitimní právo suverénního státu.“
Přítomnost Spojených států
Poslední americkou aktivitou v Jihočínském moři je vyslání Carrier strike group 1 v čele s letadlovou lodí USS Carl Vinson. Velitel skupiny admirál James Kilby uvedl, že krom cvičení je cílem jeho svazu posílení vztahů s partnery v regionu. Tento krok může být směřován právě na Filipíny, které se ve svých postojích projevují od nástupu prezidenta Duterteho do funkce dosti liknavě. Americká aktivita je zřejmě také odpovědí na další vlnu čínské militarizace regionu.
Opět mluvčí čínského ministerstva obrany Žen Kuo-čchiang:
„Jsme si vědomi aktivit amerického námořnictva. Doufáme, že americká strana bude respektovat suverenitu a bezpečnostní zájmy regionálních zemí a bude vážně respektovat jejich úsilí v udržení míru a stability v Jihočínském moři. Respektujeme svobodu plavby a letu všech zemí v Jihočínském moři podle mezinárodního práva. V současné době je situace v regionu stabilní. Doufáme, že Spojené státy dokáží pracovat s čínskou stranou na posílení komunikace a vyhnout se nedorozuměním.“