Veřejné zdraví obětí velmocenské politiky

I nakažlivé choroby musí respektovat diplomatickou fikci Pekingu, podle níž je Tchaj-wan součástí ČLR.

V roce 2009 dostal Tchaj-wan pozvání stát se pozorovatelem ve výkonném orgánu Světové zdravotnické organizace (WHO), tzv. Světovém zdravotnickém shromáždění (WHA) scházejícím se každý rok v Ženevě. Od té doby se Tchaj-wan, ovšem pod názvem Chinese Taipei, aktivně podílel na ochraně veřejného zdraví v rámci světové kontroly nakažlivých nemocí, což je důležité zejména s ohledem na četnost mezinárodních letů na ostrov a z ostrova. Například letecká trasa mezi Hongkongem a Tchaj-pejí je vůbec nejvytíženější na světě a v první desítce jsou ještě další dvě trasy mezi Tchaj-wanem a Japonskem.

Nakažlivé choroby a epidemie neznají hranic, jak jsme viděli v případě epidemie SARS, která propukla v jižní Číně v letech 2002 – 2003 a rychle se leteckou dopravou rozšířila do celého světa. Selský rozum i jen čirý pud sebezáchovy by velel nemíchat do pandemií velmocenskou politiku. Bohužel se však i technická zdravotnická spolupráce stala obětí čínského pojetí “Jedné Číny”.

V době vlády Kuomintangu (KMT), nakloněného bližším vztahům s pevninou, umožnila ČLR Tchaj-wanu účast ve WHA pod podmínkou, že ji bude moci vždy případ od případu vetovat. Od května 2016 a inaugurace prezidentky Cchaj Jing-wen zvolené za Demokratickou pokrokovou stranu (DPP), kterou Peking považuje za separatistickou, vysílá ČLR signály, že účast Tchaj-wanu ve WHA zablokuje docela.

Diplomatická ofenzíva s podporou ostrovů Sv. Vincent a Grenadiny

Tchaj-wan spustil na svou obranu diplomatickou ofenzívu přes své neformální, ale poměrně silné diplomatické vazby na USA a země EU. U americké administrativy zastání našel,  i když Bílý dům za prezidenta Obamy byl v této věci vlažnější než současná vláda Donalda Trumpa. Také Evropská unie se za Tchaj-wan unisono postavila, a to na úrovni jednotlivých států i institucí EU, Rady i Evropského parlamentu – na půdě neformální skupiny přátel Tchaj-wanu vznikla řada iniciativ na podporu jeho zapojení do WHO, a to již od roku 2002.

Konečný výsledek byl nicméně zcela opačný. 22. května 2017 byla účast Tchaj-wanu v ženevském shromáždění WHA odmítnuta. Oficiálně se jej zastaly pouze dvě malé země udržující s Tchaj-pejí diplomatické styky – Svatý Vincent a Grenadiny a Palau.

Ostrovní republika nyní musí upřít své naděje směrem k zasedání WHA v roce 2018. Bude to ale zase o kousek těžší, protože Tchaj-wan nyní ztratil dalšího spojence, Panamu, která navázala diplomatické vztahy s ČLR.

Přinejmenším do té doby musejí nakažlivé choroby a pandemie respektovat diplomatickou fikci Pekingu, podle níž je ve všech ohledech samostatný Tchaj-wan součástí “Jedné Číny”, kterou představuje Čínská lidová republika.