Po nástupu Si Ťin-pchinga k moci se čím dál tím častěji ozývají hlasy – ze samotné Číny, z exilu i od západních pozorovatelů a sinologů -, které varují před narůstající cenzurou a represí a hovoří o jakémsi návratu ČLR k tvrdému centralizovanému totalitnímu režimu. Tento trend je překvapivý pro optimisty, kteří se zhruba v posledních dvou dekádách nechávali slyšet, že čínský režim s ekonomickým růstem sám ztratí na síle a postupně dojde k jeho demokratizaci. Nyní je již zřejmé, že nic takového se neděje. Ba naopak, Čína se vrátila do let, kdy lidé byli vězněni či dokonce umírali doslova kvůli několika větám. Dokázala to nedávná smrt nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa a dokazuje to i nedávný případ zatčení básníka jménem Wu Ming-liang, známého pod pseudonymem Lang-c‘ 浪子. Devětačtyřicetiletý básník, jehož pseudonym lze přeložit asi jako „tulák“ a evokuje postavu ušlechtilého poustevníka žijícího mimo oficiální systém, byl podle Rádia svobodná Asie zatčen 18. srpna ve svém bytě v Kantonu v jihočínské provincii Kuang-tung na základě obvinění z „nelegálního obchodování.“ Skutečným důvodem však pravděpodobně byla jeho účast na editování sbírky básní věnovaných Liou Siao-poovi.
Zapomeň na Liou Siao-poa
Podle zprávy zveřejněné 24. srpna Mezinárodním svazem novinářů (IFJ) čínský Státní úřad pro tisk, vydavatelskou činnost, rozhlas, film a televizi (SAPPRTF), tedy nejvyšší cenzorní orgán, 8. srpna nařídil prohledání básníkova bytu, v němž byly následně zabaveny nashromážděné materiály včetně básní a letáků k výstavě, kterou Wu Ming-liang organizoval před rokem. Právě tato výstava moderního vizuálního umění nazvaná Začátek se stala záminkou pro jeho zatčení. Není nicméně pochyb, že pravým důvodem byla básníkova účast na aktivitách kolem Liou Siao-poa, od podpisu výzvy k jeho propuštění krátce po oznámení Liouovy nemoci přes organizaci Pracovní skupiny Svoboda pro Liou Siao-poa až po editaci sbírky básní k uctění jeho památky. Na sbírce básní se měl podílet společně s básníkem Meng Langem 孟浪, který nyní žije na Tchaj-wanu. Jedná se o výběr z tisíců básní, které se objevily na internetu po Liou Siao-poově smrti. Jak pro ChinaFile píše Cchao Ja-süe:
Z pohledu [komunistické] strany Liou [Siao-po] musel nejen zemřít, ale nesměl po sobě také zanechat nic, kolem čeho by se lidé mohli shromažďovat nebo co by mohli uctívat.
Lze proto očekávat, že do čínského „kalendáře citlivých dat“ přibude další datum, totiž 13. července, datum Liou Siao-poovy smrti. Sbírka básní je tedy tam, kde nezůstaly ani prach a kosti (cchuo ku jang chuej 挫骨扬灰 jsou slova, kterými čínští uživatelé internetu popisují, jak čínské úřady naložily s disidentovým tělem, když je spálili a popel byl vhozen do moře), naprosto nežádoucí.
Uvidíme po Sjezdu
17. září uplynula třicetidenní zákonná lhůta, kdy by měl být zadržený básník Lang-c‘ buď propuštěn, nebo formálně obviněn. Mezinárodní organizace již zveřejnily výzvy k jeho propuštění, v českých médiích zatím jeho zatčení nemělo příliš odezvu – kromě Amnesty International, kteří zorganizovali petici za mužovo propuštění, a Olgy Lomové si jej nikdo nepovšiml. Podle nejnovějších informací byl básník propuštěn a je dále vyšetřován – “na svobodě”: ovšem bez počítače, mobilu a s kamerou čerstvě nainstalovanou před vchod do domu, kde žije. Nesmí odcestovat a pravidelně se hlásí na policii. Podle názoru Olgy Lomové
roli hraje i blížící se sjezd komunistické strany a strach, že by ve stejné době probíhala mezinárodní debata o tom, jak režim nakládá s básníky.