Začátkem ledna se v tibetské autonomní prefektuře Kjegumdo (čínsky známé jako Jü-šu) konal soud s tibetským aktivistou Taši Wangčhugem. Ten byl zadržen v lednu 2016 poté, co New York Times zveřejnily krátký video dokument zachycující jeho úsilí přimět čínské úřady, aby uznaly právo Tibeťanů na vzdělání v mateřském jazyce, tedy tibetštině, které všem národnostním menšinám (šao-šu min-cu 少数民族) zaručuje ústava Čínské lidové republiky.
Krátce nato byl obviněn z „podněcování k separatismu“ (čínsky fen-lie ču-i 分裂主义). Soud proběhl v Kjegumdu 4. ledna bez účasti médií, jejichž žádosti o vstup do soudní síně byly zamítnuty, a rozsudek zatím nebyl oznámen.
Západní zdroje nicméně uvádějí, že mu hrozí odnětí svobody až na 15 let, přičemž čínské soudy vykazují – pokud jde o usvědčování obviněných – až 99% úspěšnost. Chris Buckley ve svém článku pro New York Times citoval jednoho z Tašiho právníků, Liang Siao-ťüna, podle něhož se aktivista u soudu obhajoval s poukazem na to, že nežádá nic víc než autonomii a práva, jež menšinám zaručuje ústava ČLR. Podobně se ohledně obvinění vyjádřila i ředitelka čínské sekce Human Rights Watch Sophie Richardson.
Příběh Tašiho Wangčhuga
Taši Wangčhug je mladý muž pocházející z odlehlé oblasti Kjegumda na severozápadě tradiční tibetské provincie Kham. Současná autonomní prefektura je pod správou čínské provincie S‘-čchuan a v roce 2010 se dostala na přední strany světových médií kvůli silnému zemětřesení, které zničilo značnou část hlavního města prefektury. V Kjegumdu, stejně jako v dalších tibetských oblastech (autonomních prefekturách a okresech v čínských provinciích Kan-su, Čching-chaj, S‘-čchuan a Jün-nan) včetně samotné Tibetské autonomní oblasti, se z administrativních, ale i ekonomických důvodů stále více prosazuje výuka v čínštině. Děje se tak pochopitelně na úkor rodného jazyka místních obyvatel, kteří jsou z velké většiny Tibeťané.
Taši Wangčhug se domníval, že místní úřady dělají málo pro zachování tibetského jazyka a vzdělanosti v něm, proto se nejprve obrátil na čínská média se žádostí o natočení reportáže o jeho cestě do Pekingu, kde chtěl podat žalobu na úřady tibetské autonomní prefektury Kjegumdo pro porušování ústavy. Jeho žádost však byla státní čínskou televizí CCTV odmítnuta a reportáže se nakonec ujal reportér New York Times Jonah M. Kessel, který připravil zhruba desetiminutové video. Taši Wangčhug v něm mimo jiné hovoří o případech sebeupalování v Tibetu na protest proti čínské vládě a na závěr říká, že pokud jeho apel nebude vyslyšen, je sám rozhodnut sáhnout k sebevraždě.
K situaci ohledně soudu s Taši Wangčhugem se vyjádřily i lidskoprávní organizace včetně Human Rights Watch, jež případ přirovnává ke kauze v roce 2014 na doživotí odsouzeného ujgurského intelektuála Ilhama Tochtiho, a Amnesty International, která obvinění označila ve svém tiskovém prohlášení za „absurdní“. Ředitelka výzkumu AI pro východní Asii Roseann Rife prohlásila, že
Odhalení a kritika týkající se způsobu, jakým jsou tibetský jazyk a kultura potlačovány vládní politikou, jsou legitimním využitím práva na svobodu slova. Jestliže to čínské úřady označují za ‚podněcování k separatismu‘, ukazuje to, jak očividně je v Číně zneužíváno trestní právo k umlčení disentu.
Obě organizace zároveň vyzvaly k okamžitému propuštění Tašiho Wangčhuga.
Jeden šťastný konec
Soud se konal jen krátce poté, co západní média přinesla jeden z mála příběhů se šťastným koncem. Jinému tibetskému aktivistovi, filmaři Döndub Wangčhenovi se po letech ve vězení podařilo z Číny uprchnout a na vánoce bezpečně dorazil za svou rodinou do San Francisca. Döndub Wangčhen si v Číně odseděl šest let za natočení amatérského dokumentu Leaving Fear Behind (Nechat strach za sebou) v němž se Tibeťané před olympiádou v Pekingu v roce 2008 vyjadřovali k potlačování tibetské kultury a nespokojenosti Tibeťanů s čínskou vládou. Za jeho propuštění lobbovaly významné organizace zabývající se lidskými právy a jeho rodině byl v roce 2012 v USA udělen azyl. Po propuštění před třemi lety byl Döndub Wangčhen stále pod policejním dozorem, nakonec se mu však podařilo blíže nespecifikovaným způsobem z ČLR vycestovat.