Internetovým vyhledávačům již dlouhé týdny vévodí výsledky, které odkazují na čínské dezinformace o původu nemoci covid-19. Přestože jsme se tomuto problému obšírně věnovali my i media (web China Digital Times či BBC), nepodložené informace šířené s pomocí čínských státních médií dále kolují po internetu. Tyto výsledky se po zadání klíčových slov zobrazují na prvních příčkách před relevantními zdroji. Nejedná se pouze o problém anglickojazyčného vyhledávání, potýkají se s ním i české vyhledávače. Čínské straně pomáhají v šíření dezinformací nejen algoritmy upřednostňující nově publikované informace s větším množstvím shlédnutí, ale i nedostatek relevantních informací k některým klíčovým slovům a tématům.
Vyšetřujte USA, ne Čínu!
Nejvýraznějším příkladem tohoto jevu je vyhledávání klíčového slova Fort Detrick, tedy názvu americké vojenské základny, která se dle čínských konspiračních teorií měla zabývat výzkumem koronavirů a z níž měl virus uniknout ještě dříve, než se začal šířit na čínském území. Vyhledávače odkazují na čínská média v anglickém jazyce, z nichž informace přebírají jiné weby a šíří je dále i sociální sítě. Čínské zdroje v těchto zprávách shodně odkazují na „temnou” minulost vojenské základny Fort Detrick nacházející se v Marylandu, USA, a tvrdí, že americká armáda zde s koronavirem dělala pokusy a právě odsud poprvé unikl, než se dostal na čínské území. Zprávy se snaží vyvrátit obecně přijímaný konsenzus založený na důkazech uznávaných širokým mezinárodním společenstvím, dle kterého se virus poprvé objevil v Číně. Články mimo jiné shodně prohlašují, že základna Fort Detrick by se měla otevřít mezinárodnímu vyšetřování, což údajně požaduje 15 milionů Číňanů (dle jiných zdrojů již 20 milionů), kteří za tímto účelem sepsali a podepsali petici. Zároveň poukazují na údajně časté případy porušování bezpečnostních opatření ve výzkumných centrech na vojenských základnách na americkém území i v zahraničí, při nichž mohlo dojít nejen k úniku viru způsobujícího onemocnění covid-19, ale i jiných původců nemocí či zdraví nebezpečných látek.
Takovéto snahy čínské vlády jsou nejen pokusem o zakrytí vlastní viny na rozšíření nemoci covid-19 způsobené počátečním popíráním existence nové nakažlivé choroby, ale patrně také reakcí na na prohlášení některých západních politiků i médií. Na počátku byla pandemie často označovaná jako „čínská chřipka”, v důsledku čehož se rapidně zhoršilo veřejné mínění o Číně i Číňanech. Zároveň se objevily dezinformace mluvící o záměrném vypuštění viru čínskou vládou. V současné době sílícího čínského nacionalismu nemohla KS Číny odpovědět jinak než protiútokem.
Nyní sedm nejvýznamnějších západních vyhledávačů (Google, Bing, Ask.com, Yahoo, AOL, DuckDuckGo a Excite) při zadání klíčového slova Fort Detrick zobrazuje na předních pozicích problematické výsledky odkazující na stránky s nepodloženými čínskými dezinformacemi. Problém se nevyhýbá mimo jiné ani serveru YouTube, který na prvním místě nabízí ke shlédnutí hned tři videa podporující čínský narativ o původu nemoci covid-19. I český vyhledávač Seznam.cz odkazuje k výsledkům přebírajícím čínské zprávy ze státních médií šířících propagandu, na rozdíl od zahraničních vyhledávačů však většinu stránek s tímto obsahem označuje jako problematické. Největší světové vyhledávače odkazují přímo ke zprávám z anglickojazyčných čínských webů, jakými jsou například čínská tisková agentura Sin-chua, zpravodajský server Global Times, News.cn či CGTN. V češtině se problematický obsah vyskytuje na notoricky známých dezinformačních stránkách jako Sputnik News či AC 24.
Jak k šíření dezinformací dochází?
Šíření čínské propagandy napomáhají algoritmy, které upřednostňují výsledky s vyšším počtem přečtení a zároveň i výsledky publikované v nedávné době. Tyto parametry tak nahrávají čínským médiím šířícím propagandu a v liberálním prostředí se proti nim velmi obtížně bojuje. Zatímco západní média se věnují publikování široké škály zpráv a nemohou si dovolit psát neustále o tomtéž, čínská státní média nemají problém vydávat velké množství zpráv opakujících dokola stále stejné informace. Čínské zprávy tak přečíslí ty západní nejen svým množstvím, ale i díky tomu, že jsou stále nově publikovány.
Dalším faktorem, kterého čínská propaganda při šíření svých zpráv využívá, je nedostatek či přímo absence informací k určitým tématům, tzv. data void. Pokud k určitému tématu, v tomto případě k vojenské základně Fort Detrick, neexistuje dostatek relevantních zdrojů a zároveň jde o téma často vyhledávané, je pro čínskou propagandu snadné buď přečíslit relevantní informace svým narativem, nebo přímo přiřadit k danému termínu zcela nový obsah.
Čína své nepodložené teorie šíří i přes západní sociální sítě, jejichž používání je na jejím území zakázané. Od května tak účty na Twitteru, které provozuje čínská vláda a které často mají i miliony sledujících, rozeslaly či sdílely téměř 1 000 příspěvků o základně Fort Detrick. Většina těchto účtů je ovšem pravděpodobně falešných. Již v roce 2019 Twitter zrušil 1000 falešných účtů, které byly součástí sítě botů přeposílajících obsah čínské propagandy, a fungování dalších 200 000 účtů pozastavil. Skrze falešné účty na sociálních sítích se též šíří citace neexistujících lidí jako například jistého švýcarského biologa kritizujícího WHO.
Nezapomeňme, jak Čína řešila výskyt koronaviru v začátcích pandemie
Navzdory tomu, jak vehementně se Čína snaží šířit dezinformace o původu nového koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19, faktem zůstává, že Čína v době prvních výskytů onemocnění na svém území o novém onemocnění nejen neinformovala své občany ani mezinárodní společenství, ale jakékoliv informace přísně cenzurovala a za jejich šíření zatýkala. Čínští politici zpočátku popírali existenci nemoci covid-19 a zamezili tak včasnému řešení současného problému. Nemoc se tak mohla nekontrolovaně šířit dlouhé týdny nejen po čínském území, ale i za jeho hranice.