3. června, v předvečer třiatřicátého výročí masakru studentů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, dost možná skončila hvězdná kariéra jednoho z nejslavnějších a komerčně nejúspěšnějších čínských influencerů. Čerstvě třicetiletý rodák z Chu-nanu Li Ťia-čchi 李佳琪, známý coby „král rtěnek“, byl odstřižen z internetu během živého vysílání v okamžiku, kdy se na obrazovce objevil zmrzlinový dezert ve tvaru tanku. O incidentu záhy informovala i velká zahraniční média, jako např. CNN nebo The Guardian či různé weby zaměřené na technologie a byznys, v ČLR však zmizení populární osobnosti provází nápadné mlčení.
4. červen je v ČLR chápán jako „citlivé“ (min-kan 敏感) datum a v období kolem něj se pozornost cenzury radikálně zostřuje. Živá vysílání (livestreamy) jsou v Číně obecně přísně monitorovaná, protože potenciální riziko jakéhokoli nepřístojného chování je při nich poměrně vysoké. Kontrolní mechanismy tak v případě Li Ťia-čchiho zapracovaly bleskurychle – zmrzlinový tank byl okamžitě identifikován coby jasný odkaz na masakr z roku 1989 a livestream byl přerušen. Li Ťia-čchi se později ten večer prostřednictvím příspěvku na sociální síti Weibo omluvil za „technické problémy“, poté se však odmlčel a ani deset dní po incidentu se na internetu neobjevil. Zmizelo i video s inkriminovaným „tankem“.
Nechtěný efekt zmrzliny
Vzhledem k tomu, že nejsledovanější čínský influencer s více než 60 miliony sledujících dříve vysílal téměř každý den, čínští uživatelé internetu i přes cenzuru velice rychle zaznamenali, že něco není v pořádku. Vzniklá situace je vskutku paradoxní – dokonce se již objevil nový internetový výraz „Li Ťia-čchiho paradox“ (Li Ťia-čchi pej-lun 李佳奇悖论) v narážce na jev známý jako „efekt Barbary Streisandové“ pojmenovaný po známé herečce. Ta v roce 2003 přitáhla pozornost ke své nemovitosti snahami o odstranění jejích fotografií z internetu.
Čínský Li Ťia-čchiho paradox má hned několik aspektů. Li Ťia-čchi zmizel, ale o důvodu se nesmí psát a cenzurovány byly i jakékoli „důkazy“ vysvětlující, co se vlastně stalo. Čínské Weibo se plní dotazy zmatených uživatelů, z nichž mnozí ani pořádně nevědí, k čemu 4. června 1989 v Pekingu došlo. Cenzurovány jsou i všechny odpovědi na otázku, kam miláček čínského publika zmizel. Mnoho uživatelů proto prosí ty více informované o vysvětlení prostřednictvím soukromých zpráv. Diskuse na Weibo tak dokonale odhaluje absurditu současné Číny:
- Co se stalo s Li Ťia-čchim?
- Prosím o soukromou zprávu!
- Je to to, co se stalo tento měsíc před mnoha a mnoha lety?
- Prostě, nesmí se o tom mluvit, jedině přes soukromé zprávy, i mě už několikrát nahlásili!
- I mě už zablokovali, když jsem to napsal(a).
- Jestli nevíte, běžte se podívat „za zeď“ [tzn. prostřednictvím VPN překonat „velký čínský firewall“ a připojit se na zahraniční, v Číně blokované servery].
- Běžte si přečíst zahraniční zprávy.
Radikální zásah cenzorů tak přitáhl pozornost desítek milionů mladých uživatelů internetu k událostem z roku 1989, o kterých v ČLR není možné mluvit. Lidé, kteří se narodili po roce 1989 a kteří často vůbec nevěděli o této problematické minulosti, se o ní nyní díky cenzuře dozvídají a zjišťují, že v nedávné čínské historii jsou „bílá místa“, která i po několika desetiletích zůstávají tabu. Tato „bílá místa“ se zdaleka netýkají jen masakru z roku 1989. Jeden z komentářů např. píše:
Celou noc nespím a sleduji internet. Už to chápu, ale neodvažuji se to sem napsat! Na Baidu [tj. čínské obdobě Wikipedie] jsem přitom zjistil(a), že po roce 1966 [začátek „kulturní revoluce“] je tam velká mezera až do roku 1980. Víc než deset let je jen velké prázdno.
Král rtěnek
Další komentář pak poznamenává:
On sám (tj. Li Ťia-čchi) nic nevěděl. V citlivém období chtěl prodávat takto citlivou věc a byl odhalen vševědoucí cenzurou – prostě někomu naletěl.
Je skutečně pravděpodobné, že se nejednalo o plánovaný „hrdinský“ protest (i když i takové názory se na Weibo objevily), ale spíše o krutý žert, nebo dokonce záměrnou snahu vypořádat se s konkurencí zaručeně efektivním způsobem. Li Ťia-čchi byl totiž jednou z nejvlivnějších osobností na čínském internetu, internetovou celebritou (tzv. wang-chung 网红) se sledovaností srovnatelnou s nejpopulárnějšími hvězdami showbyznysu a zároveň jedním z nejúspěšnějších podnikatelů, který dokázal prodat prakticky cokoli. Influenceři a tzv. KOL (key opinion leader) jsou specifickým fenoménem čínského internetového obchodu a nejsilnější marketingovou zbraní na platformách, jako je e-commerce aplikace Taobao spadající pod společnost Alibaba. Hlavní hvězdou Taobao byl právě Li Ťia-čchi, který se na tuto pozici vypracoval prodejem rtěnek. Jeho zmizení je tak nepříjemnou ranou i pro čínského internetového giganta Alibabu, který s každým dnem přichází o významné zisky.
Pro pochopení jeho úspěchu je třeba sečíst několik faktorů. Kromě samotné síly současného čínského trhu se stovkami milionů uživatelů internetu je to zejména obsese fyzickou krásou a dokonalým vzhledem. Po tom v Číně (ale i jinde v Asii, zejména východní) touží každý, kdo chce být úspěšný v nadměrně kompetitivním prostředí, kde právě na vzhledu často záleží v první řadě. Li Ťia-čchi dokázal zaujmout desítky milionů žen toužících po krásném zevnějšku, oslňoval svým šarmem a výřečností, s níž dokázal prodat ohromné objemy zboží v tak specifickém segmentu, jako jsou rtěnky. Dokázal ženy přesvědčit, že právě s těmito rtěnkami se stanou královnami a vládkyněmi vlastního osudu. Byl navíc příkladem obyčejného kluka, kterému se podařilo se z ničeho vypracovat na všemi milovanou superstar. Nedílnou součástí jeho úspěchu byl i jeho příjemný, trochu zženštilý vzhled a pro muže netypické nadšení pro kosmetické produkty, jejichž kouzelné účinky dokazoval vlastní lehce androgynní mužskou krásou, která je ve východní Asii v současnosti velmi žádaná.
Zmizelí idolové
Možná chtěl Li Ťia-čchi vyzkoušet meze současného čínského režimu, upozornit na ona „bílá místa“ v nedávné historii, o kterých většina mladých lidí nic neví a ani vědět nechce, nebo se možná jen stal obětí konkurenčního boje, podobně jako před necelým rokem mladými dívkami obdivovaný herec Čang Če-chan (张哲瀚). Ten byl i s veškerou svojí tvorbou vymazán z čínského internetu poté, co na něj kdosi vytáhl staré fotografie z japonské svatyně Jasukuni a obvinil ho z uctívání japonských válečných zločinců. Podobné incidenty mají velký politický význam a barvitě vypovídají o současné Číně a prostředí čínského internetu, který z komerčního hlediska nabízí téměř neomezené možnosti, ale zároveň je místem, kde je třeba být neustále ve střehu před všudypřítomnými cenzory a masou uživatelů, v jejichž rukách je vzestup i pád současných internetových celebrit. Čím větší vliv tyto celebrity mají, tím více jsou vystaveny riziku tvrdého pádu.
Ať už má incident s tankem jakékoli pozadí, „Li Ťia-čchiho paradox“ ukázal, že snahy režimu o vymazání historických traumat mají často opačný účinek a traumata se i navzdory cenzuře předávají do dalších generací. A influenceři, často sloužící režimu jako nové zbraně masové indoktrinace, mohou někdy naopak, možná nechtěně v rámci konkurenčního boje, přitáhnout pozornost k politicky citlivým tématům.