V Itálii „vyhasíná“ Pás a stezka
Itálie se v roce 2019 přidala jako jediná země skupiny G7 k iniciativě Pás a stezka (BRI), ale prvotní nadšení rychle vyprchalo. Ministr obrany Guido Crosetto v současné vládě premiérky Meloniové nedávno označil připojení se k BRI za „příšerné rozhodnutí“. Do konce roku by měla vypršet lhůta pro obnovení či odstoupení od příslušného memoranda a Meloniová naznačila, že toho využije k odchodu. Itálie s odchodem nicméně nespěchá kvůli obavám z „přehnané reakce“ Číny. „Náš problém dnes spočívá v tom, jak z BRI vystoupit bez narušení vztahů s Pekingem,” shrnuje Crosetto.
Do některých „iniciativ” je prostě snazší vstoupit, než z nich vystoupit. Své o tom víme i u nás. Podobné memorandum o BRI podepsala ČR v roce 2016, kdy u nás vrcholila Zemanova pekingská horečka. O rok později se dokonce potají ustavilo na vládní úrovni „Čínsko-české centrum pro spolupráci v rámci iniciativy Pás a stezka”. Jeho agendu obstarávalo na čínské straně „superministerstvo” NDRC (发改委, dříve známé jako Státní plánovací komise), na české straně ji tehdejší vedení MPO obratem delegovalo na Tvrdíkovu Smíšenou česko-čínskou komoru, jejíž vedení se personálně překrývalo s českým zastoupením dnes již takřka legendární čínské společnosti CEFC. „Vzájemnou spolupráci” tak obstarávaly na obou koncích čínské subjekty. Celé Centrum rychle „vyhaslo” (podobně jako o rok později Zemanův zmizelý poradce Jie Ťien-ming a celá CEFC), ale memorandum o BRI zůstává zřejmě i nadále v platnosti. Podobná situace ostatně panuje ohledně české účasti ve „vyhasínající” čínské iniciativě dříve známé jako 16+1.
Zdroje:
Reuters: Italy minister: joining China’s Belt and Road was ‚atrocious‘ decision
Politico: Italy’s decision on China’s Belt and Road Initiative and beyond
Sinopsis (2017): Centrum pro integraci do Čínevropy
Podrobně k pronikání čínského vlivu do italské politiky na Sinopsis: Hijacking the mainstream: CCP influence agencies and their operations in Italian parliamentary and local politics
Francouzský byznys s „novými imperialisty“
Rozpolcený přístup k Číně není jen doménou Itálie nebo Česka. Minulý týden se Emmanuel Macron vydal na „historickou” misi do Indo-Pacifiku v pokusu o znovuzapojení Francie v regionu. V projevu na Vanuatu Macron v převážně implicitních narážkách směrem k Číně odsoudil „nový imperialismus“ v Indo-Pacifiku. Francie chce podle něj posílit svou přítomnost v regionu, aby „bránila suverenitu menších států”. To dost křiklavě kontrastuje s jeho dubnovým komentářem po velkolepé návštěvě Číny, kdy se Macron vyjádřil krajně skepticky k případné evropské pomoci Tchaj-wanu jako „menšímu státu”, jehož suverenita je ze strany ČLR ohrožena v celém Indo-Pacifiku zdaleka nejvíce.
Zatímco Macron se tentokrát snažil, byť spíše oklikou, poukázat na geopolitické výzvy vycházející z ČLR, jeho ministr financí Bruno Le Maire nasadil ve stejnou dobu v Pekingu velmi odlišný tón. V ekonomickém dialogu se svým protějškem, vicepremiérem Che Li-fengem, mimo jiné prohlásil, že: „[z francouzské snahy o] snížení rizik (derisking) nevyplývá, že by Čína byla tím rizikem. Snižování rizik pro nás znamená větší nezávislost“. Podle Le Mairovy logiky má být receptem k budování nezávislosti například větší otevření čínského trhu pro francouzské podniky nebo přilákání čínského elektro-automobilového gigantu BYD k výstavbě továrny ve Francii. „Nový imperialismus” tedy není až takový problém, pokud by z něj třeba mohlo něco kápnout.
Zdroje:
Bloomberg: Macron Seeks Bigger French Say in Pacific as China’s Clout Grows
Reuters: Le Maire says France wants better China access, not decoupling
Al Jazeera: Macron accused of ‘playing into Xi’s hands’ with Taiwan comments
Evropská ofenziva v Indo-Pacifiku
Macron nebyl jediný vysoce postavený evropský představitel, který v uplynulém týdnu zavítal do Indo-Pacifiku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí navštívila Filipíny. Její projev na Filipínském obchodním fóru v Manile byl o poznání explicitnější, když kritizovala Peking za jeho stále militantnější postoj v Indo-Pacifiku a neschopnost dostát mezinárodní odpovědnosti vůči Ukrajině. Von der Leyenová, která poměrně ostrou rétorikou směrem k Pekingu v poslední době nešetří, také varovala, že čínská demonstrace vojenské síly v Jihočínském a Východočínském moři a v Tchajwanském průlivu může mít „globální dopady“. EU tak musí posílit svou angažovanost v Indo-Pacifiku.
Právě Filipíny mohou v těchto snahách sehrát významnou roli. Loňské zvolení Ferdinanda Marcose mladšího prezidentem více než stomilionového souostroví posílilo po šesti letech autoritářské vlády Rodriga Duterteho postavení Filipín jako potenciálního hospodářského a bezpečnostního partnera Evropy a USA. Von der Leyenová při té příležitosti oznámila obnovení rozhovorů mezi EU a Filipínami o dohodě o volném obchodu, které od roku 2017 vázly.
Zdroje:
Politico: Von der Leyen blasts Beijing in Manila speech
Euronews: In the Philippines, Ursula von der Leyen says Europe will not tolerate aggression in the Pacific
Americké zbraně stejným mechanismem pro Tchaj-wan i Ukrajinu
Spojené státy minulý týden oznámily, že Tchaj-wanu poskytnou zbraně v hodnotě 345 milionů USD. Jedná se o první část dodávky, celková hodnota zbraní by měla dosáhnout částky 1 miliardy dolarů. Ačkoliv Spojené státy Tchaj-wan v oblasti vojenského vybavení dlouhodobě podporují a Biden sám několikrát veřejně prohlásil, že v případě napadení ostrova mu USA poskytnou vojenskou pomoc, balíček představuje první případ, kdy USA využily nové pravomoci Kongresu k převodu vojenského vybavení přímo ze zásob Pentagonu na Tchaj-wan. Převod se uskuteční na základě prezidentského „zmocnění k čerpání”, což je stejný mechanismus, který Spojené státy používají k zasílání zbraní na Ukrajinu.
Zatímco zbraně dodané Ukrajině armáda rovnou využívá k aktivní obraně před agresorem, na Tchaj-wan jsou posílány v rámci prevence. Zda by v případě vypuknutí ozbrojeného konfliktu USA skutečně zasáhly, nyní s jistotou tvrdit nelze. Případ Ukrajiny nejen Spojeným státům, ale i celému světu názorně demonstroval, jak důležitá je pro ohrožený stát mezinárodní podpora, a to především před vypuknutím samotného konfliktu. Vyšší obranyschopnost Tchaj-wanu by mohla do budoucna odstrašit případnou agresi ze strany ČLR.
Zdroj:
Reuters: US announces Taiwan weapons package worth up to $345 million
Letní úklid v nejvyšších patrech čínské politiky a armády
Po odstranění ministra zahraničí Čchin Kanga přenesl Si Ťin-pching svou pozornost na armádní kruhy. Tento týden odvolal generály Li Jü-čchaa a Liou Kuang-pina, kteří stáli v čele Raketových sil Čínské lidové osvobozenecké armády (People’s Liberation Army Rocket Force, PLARF).
PLARF mají na starost pozemní raketové systémy, mezi nimi také mezikontinentální balistické střely s jadernou hlavicí, které by v případě vojenského konfliktu s Tchaj-wanem či USA hrály klíčovou roli. Skutečnost, že nástupci Wang Chou-pin a Sü Si-šeng předtím v této části armády nepůsobili, vyvolává dohady, že Si Ťin-pching nemá důvěru v současné vedení PLARF, a proto dosadil lidi „zvenku“. Podle některých komentátorů mu nedávné krátké ozbrojené povstání vágnerovců v Rusku znovu připomnělo, že je třeba držet armádu pevně na uzdě. Výsledkem je údajně chystaná rozsáhlá čistka v armádních kruzích, tradičně maskovaná jako protikorupční kampaň.
Zdroje:
The China Project: A purge at the highest ranks of China’s missile forces
The Wall Street Journal: China Replaces Missile Commander Days After Removing Foreign Minister
South China Morning Post: Chinese anti-corruption investigators target top PLA Rocket Force generals