Adem yoq: Zločiny proti lidskosti v Sin-ťiangu

Nejzápadnější provincie Číny, Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, je obývaná muslimskými etniky, především Ujgury, Kazachy, Chueji a Kyrgyzy. Ujgurů je tu na 10 milionů, a těsně tak tvoří největší etnickou skupinu (46 % z celkové populace Sin-ťiangu).

Až 1 milion z nich však “odjel na studia” (čchü süe-si 去学习). To je jeden z běžně používaných eufemismů pro extralegální zadržení v “převýchovných zařízeních”, čínských variacích na koncentrační tábory. Společně s dalšími muslimy jsou tu lidé drženi v tísnivých podmínkách, nuceni donekonečna opakovat, že Bůh (Alláh) neexistuje a že věří pouze ve Stranu.

(Počet vězněných byl roku 2017 v Sin-ťiangu dle oficiálních statistik obrovský: na půldruhého procenta populace připadá celá pětina uvěznění z celé ČLR. Rok 2017 přitom představuje obrovský nárůst proti letům předešlým. Vězni v “převýchovných táborech” do oficiálních statistik věznění zahrnuti nejsou.)

Jednání čínského režimu v Sin-ťiangu začínají někteří popisovat jako zločin proti lidskosti.

“Všichni jsou pryč”

Perzekuce místních nečínských etnik začala nabírat na obrátkách v roce 2014, ale skutečně brutální policejní stát, kde je každý vždy a všude sledován, započal až v roce 2016 s nástupem nového místního tajemníka KS Číny Čchen Čchüan-kua, který se predtim osvědčil v “boji proti separatismu” v Tibetu. Posílání na převýchovu začala Strana nicméně ve velkém zavádět až vloni. Začaly mizet celé rodiny napříč generacemi. Ujgurští studenti v zahraničí začali být pod čínským diplomatickým tlakem deportováni zpět do ČLR a z letiště odváženi rovnou do táborů. Lidé mizejí ze dne na den, bez soudu a beze stopy. Situace dosáhla natolik kritického bodu, že jednou z nejčastějších frází, kterou akademici a novináři od Ujgurů slyší je “adem yoq”, tedy “všichni jsou pryč”. Zmizeli přátelé, rodiče, děti, zaměstnanci, kolegové.

Pro neskutečnou brutalitu a masovost (dokonce i čínský stranický tisk mluví o půl milionu převychovávaných) se začalo osudu Ujgurů a dalších muslimů v Číně dostávat pozornosti médií, akademiků a nyní i politiků. Ve slyšení v americkém Kongresu trvajícím více než dvě hodiny se vystřídali lidskoprávní aktivisté, akademici a reportérka Rádia Svobodná Asie, jejíž rodinu kvůli její práci zadrželi. Předsedající Senátu, senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Marco Rubio k tomu řekl mimo jiné:

Tohle tito lidé dělají s mocí, kterou mají teď. Představte si, co udělají, až jejich moc vzroste vojensky, ekonomicky a geopoliticky, protože pokud se takto chováte k vlastním lidem, jak se asi budou chovat k lidem v ostatních částech světa? A já doufám, že lidé se probudí a pochopí, s čím jsme tu konfrontováni a jak vážnou krizi to představuje.

Mluvte o Sin-ťiangu, kde to jen jde

V akademické sféře se také šíří petice s názvem Xinjiang Pledge. Jde o příslib, že se podepsaní vědci nebudou bát o Sin-ťiangu mluvit, a naopak na tento případ budou upozorňovat všude, kde to jen půjde. Podle některých jde o zločiny proti lidskosti; ozývají se hlasy po uvalení sankcí na ty, kdo jsou za tyto zločiny zodpovědni. Nutno připomenout, že zločiny proti lidskosti nejsou promlčitelné a platí na ně univerzální jurisdikce.

Je však zajímavé, že kritické ohlasy a volání po zásazích se ozývají téměř výhradně  ze Západu. Islámský svět tváří v tvář masové perzekuci svých bratří a sester mlčí. Na první pohled se to může zdát překvapivé, nesmíme však zapomenout, že ČLR v muslimských zemích horlivě investuje, a některé státy jsou na ní závislé. Navíc ČLR tvrdí, že jen bojuje proti terorismu a náboženskému extremismu. Oponovat takové kampani v současném světě se nikomu nechce.

Nejdřív přijdou pro Ujgury…

I někteří “dobří Češi” na Facebooku čínskému “zatočení s muslimy” tleskají a považují ho doslova za inspirativní. Podobné projevy tupého hyenismu jsou na sociálních sítích čím dál běžnější. Nezbývá než připomenout slavnou báseň německého luteránského pastora Martina Niemöllera, uvězněného v roce 1937 v nacistickém koncentračním táboře:

Nejdřív přišli pro komunisty,
a já jsem se neozval, protože jsem nebyl komunista.

Pak přišli pro Židy,
a já jsem se neozval, protože jsem nebyl Žid.

Pak přišli pro odboráře,
a já jsem se neozval, protože jsem nebyl odborář.

Pak přišli pro katolíky,
a já jsem se neozval, protože jsem byl protestant.

Pak přišli pro mě…

… a tehdy nezbýval už nikdo, kdo by se mohl ozvat.

Adem yog – všichni byli pryč…