Čínské akvizice v USA: win-win s čínskými rysy

Během podzimu se v USA objevily další případy obav z čínské průmyslové špionáže – americké úřady jsou z bezpečnostních důvodů čím dál ostražitější i v odvětvích, kterých si dříve příliš nevšímaly. Napětí mezi Pekingem a západními vládami, provázející čínské nákupy západních technologií, znatelně vzrůstá, úměrně obavám z propojení velkých technologických společností s čínskou vládou.

Ve své výroční zprávě pro Kongres uvedla Komise pro přezkoumání americko-čínských hospodářských a bezpečnostních vztahů (USCC), že čínská komunistická strana využívá státní podniky jako hlavní hospodářský nástroj k dosažení svých bezpečnostních cílů. Zpráva doporučuje Kongresu zabránit akvizicím amerických společností těmito podniky tak, že posílí pravomoce Komise pro zahraniční investice v USA (Committee on Foreign Investments in the US, CFIUS). To je orgán zkoumající navrhované zahraniční akvizice z bezpečnostního hlediska. “Komise doporučuje Kongresu upravit statut CFIUS tak, aby mohl zamezit čínským státním podnikům získat kontrolu nad americkými firmami,” říká se ve zprávě. CFIUS vede americké ministerstvo financí a jsou v něm zástupci dalších osmi organizací včetně ministerstva obrany (…). Nyní má CFIUS právo veta nad akvizicemi prováděnými zahraničními soukromými i státními podniky, pokud sezná, že obchod by mohl znamenat ohrožení americké bezpečnosti nebo kritické infrastruktury. (zde)

Systémové náznaky svědčící o zostřené pozornosti věnované čínským obchodům v USA se objevily už dříve:

Komise CFIUS navýšila v minulých dvou letech stavy zaměstnanců a prostředky na vyhledávání neoznámených transakcí, uvádějí zdroje, ačkoli číslo naverbovaných lidí ani počet zdrojů získaných navíc nelze zjistit. (…) Zaměření CFIUS na tyto neoznámené transkace ukazuje, jak se záběr Komise rozšířil mimo tradiční sektory národní bezpečnosti – jako je vzdušný prostor a polovodiče – k méně nápadným oblastem od komerčního IT a zemědělství k biomedicíně a elektronice. (zde)

CFIUS se začal v prosinci 2015 zajímat o akvizici, při níž měla čínská firma Fosun International Ltd. odkoupit 80 procent ve společnosti Ironshore, jejíž dceřiná společnost Wright and Comp. zajišťuje pojištění pro škody z nedbalosti pro zaměstnance vlády Spojených států (kupř. právníky a bezpečnostní odborníky, včetně CIA). Dalším příkladem je veto třímiliardového obchodu, v němž mělo čínské konsorcium koupit Koninklijke Philips NV´s (leden 2016).

Prozatímním vrcholem je případ, jemuž se západní média momentálně věnují nejvíce (příběh chronologicky zde, zde a zde): nabídka od čínské Fujian Grand Chip Investment Fund německé společnosti Aixtron SE. Vzhledem ke struktuře německé firmy a jejím početným americkým klientům doporučil obchod zakázat samotný americký prezident Barack Obama. Obchod za více než 700 milionů dolarů začal být podezřelý německému ministerstvu hospodářství, a podezření našlo odezvu u úřadů ve Spojených státech – ta pak  vyústila v Obamův přímý zákaz tohoto obchodu.

Definitivní řešení této transakce následovalo poté, co dvaadvacet členů amerického Kongresu v úterý 6. prosince zaslalo tajemníkovi amerického ministerstva financí Jacobovi Lew varování před navrhovaným obchodem, v němž by čínská soukromá firma Canyon Bridge Capital Partners převzala americkou Lattice Semiconductor Corp. (která vyrábí programovatelné logické obvody):

Zákonodárci dle dopisu (…) varovali tajemníka Lewa, že Canyon Bridge se zdá být přímo napojená na vládu ČLR. Bezpečnostní analytici vyjádřili podobné obavy ohledně vlastnické struktury Fujian Grand Chip Investment Fund, ačkoli Čína trvá na tom, že oba dva obchody jsou běžnými investičními kroky. Bezpečnostní analytici varovali, že Čína se pokouší získat citlivou západní technologii polovodičů, v níž jsou průkopníky právě společnosti Aixtron a Lattice. Osoby obeznámené s prací CFIUS říkají, že technologie polovodičů, jež je založena na nitridu galitém (GaN), mohla být oním problematickým bodem v případě Aixtron. (zde a zde)

Technologie založená na nitridu galitém je schopná zvýšit sílu a citlivost vojenských systémů za současného snížení nákladů na jejich pořízení. Technologie je používána ke zdokonalení radarů jak v Americe, tak v systémech raketové obrany Patriot, které vlastní i další země (viz zde).

Případ se odehrává v situaci, která je velmi citlivá pro americko-čínské vztahy:

Zvolený prezident Donald Trump obvinil Čínu z nekalých obchodních praktik, které poškozují americké pracující a řekl, že uvalí cla na čínské zboží. Mezitím dosáhly přímé čínské investice v USA podle společnosti Rhodium Group rekordních více než 15 miliard dolarů (2015). “Běžné komerční akvizice by měly být posuzovány dle komerčních standardů a tržních principů,” prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí Keng Šuang před novináři v Pekingu. “Nechceme, aby vnější svět přeháněl interpretaci našich obchodních aktivit z politického úhlu pohledu, nebo aby sem míchal politiku.” (zde)

Dohled nad čínskými investicemi budí pochopitelně v Číně nelibost a západní země si vysloužily v čínském tisku nálepku ochranářských ekonomik. Např. článek “Čínské investice v zahraničí opětovně narážení na překážky: evropská a americká ochrana obchodu škodí cizím a sobě neprospívá” popisuje uzavírání západního trhu čínským firmám. To prý ostře kontrastuje s otevřeností čínského trhu společnostem ze Západu. Ironie takového pohledu spočívá v tom, že Čína sama po celá desetiletí velmi přísně reguluje přístup cizích společností na svůj trh, a to zdaleka ne jen kvůli bezpečnostním, nýbrž i čistě konkurenčním ohledům. Mj. nutí Čína často cizí společnosti při vstupu na čínský trh k transferu technologií. Zisk technologií a cizího know-how je podle kritiků také důvodem některých čínských akvizicí v zahraničí. Čína tak získává jednostranné výhody z transferu technologií dvakrát – při cizích investicích v Číně i čínských v zahraničí. Konečně víme, co se skrývá za okřídleným úslovím win-win, tak oblíbeným mezi čínskými funkcionáři.