Syntetický opiát fentanyl je v současnosti nejnebezpečnější tvrdou drogou. V USA, kde konzumace drog představuje závažný společenský problém již několik desetiletí, dosud tato látka zapříčinila smrt řádově stovek tisíc uživatelů. Proto se v posledních letech hovoří přímo o fentanylové epidemii, která počtem závislých, a zejména obětí, nemá v historii USA obdoby.
Politický rozměr drog
Fentanylová krize se zároveň stala jedním z diskutovaných témat americko-čínských vztahů a získává čím dál silnější politický rozměr. Letos 23. března se v podvýboru americké Sněmovny reprezentantů pro národní bezpečnost, nezákonné finance a mezinárodní finanční instituce konalo slyšení nazvané „Po stopách peněz: Byznysový model Komunistické strany Číny pohánějící fentanylovou krizi“. Hlavním argumentem amerických odborníků na problematiku drog a organizovaného zločinu, kteří viní Čínu a nepřímo i její režim z „pohánění fentanylové krize“, je, že Čína „podřizuje protidrogovou spolupráci geostrategickým vztahům“. Neboli, slovy Martina Purbricka, odborníka na organizovaný zločin v Asii:
Čínská vláda jasně podmiňuje svou ochotu zapojit se do mezinárodní protinarkotické spolupráce s USA (a samozřejmě i jinými vládami) politickými faktory. Zejména [je citlivá na] jakékoli odchylky od narativů ČLR ohledně statusu Tchaj-wanu nebo kritiku situace v oblasti lidských práv v Sin-ťiangu, Tibetu a Hongkongu.
Zásadní bylo v tomto směru rozhodnutí čínské vlády z května 2020. Tehdy americká vláda zařadila Institut forenzních věd čínského ministerstva veřejné bezpečnosti a společnost Aksu Huafu Textile na seznam „cizích činitelů“ kvůli jejich roli při porušování lidských práv v Sin-ťiangu. ČLR následně přerušila jakoukoli spolupráci v oblasti boje s narkotiky. Její (ne)ochota spolupracovat přitom jasně odrážela postupné zhoršování vzájemných vztahů.
Zapojení Mexika
Fentanyl se zpočátku volně prodával přes internet, kde byl i běžně inzerován. Jak uvádí Purbrick, podle amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) byla Čína hlavním zdrojem dodávek surovin na výrobu fentanylu na americký trh až do roku 2019. Tehdy se látky typu fentanylu a jejich prekurzory díky protidrogové spolupráci podařilo v ČLR dostat na seznam přísně kontrolovaných látek. Čínské orgány, s podporou samotného Si Ťin-pchinga, který na summitu G20 v prosinci 2018 regulaci fentanylu podpořil, začaly s vyšetřováním výroby těchto látek, zakázaly propagaci fentanylu a zřídily speciální protidrogové týmy na potírání obchodu s ním. To nicméně vedlo k diverzifikaci dodavatelských řetězců, většímu zapojení Indie jako subdodavatele surovin, a zejména ke klíčovému napojení mexických drogových kartelů. Podle DEA se nyní většina fentanylu dostává na americký trh z Mexika, kde se vyrábí v tajných továrnách ze surovin převážně z Číny.
Purbrick pro Jamestown píše:
Fentanylová epidemie se zrodila v Americe, vyrostla na dodávkách chemických prekurzorů vyrobených v Číně a nyní je ještě ničivější, protože z ohromné poptávky začaly profitovat mexické drogové kartely. Zapojení čínských dodavatelů surovin na výrobu fentanylu je kontroverzní záležitostí, která negativně ovlivňuje americko-čínské vztahy.
Vanda Felbab-Brown z amerického think-tanku Brookings Institution, která se specializuje na obchod s drogami, pašování volně žijících organismů a jejich částí a organizovaný zločin a korupci ve vztahu k USA, představila během březnového slyšení v americkém Kongresu svou zprávu o čínské roli ve fentanylové krizi. Na základě mnohaletého bádání a bohatých zkušeností v této oblasti se Felbab-Brown ve své zprávě zaměřila hlavně na dvě oblasti, roli Číny v pašování syntetických drog a jejich prekurzorů a roli Číny v pašování volně žijících živočichů v Mexiku.
Tyto dvě oblasti jsou podle jejích zjištění úzce propojené. V posledních letech začali čínští dodavatelé spolupracovat s mexickými drogovými kartely, a to nejen v dodávkách chemických látek pro výrobu fentanylu, ale také při praní peněz pocházejících z jejich obchodování s drogami. Felbab-Brown popsala některé ze způsobů, jak čínské gangy pomáhají prát příjmy z drog prostřednictvím finančních transakcí obcházejících americký bankovní systém a právě také prostřednictvím „výměny zboží“ zahrnující mimo jiné obchod s ohroženými živočichy.
Mexičané do Číny ve velkém dodávají různé živočišné produkty, mořské živočichy a jejich části, např. v čínské kuchyni vyhledávaný plynový měchýř kriticky ohrožené ryby smuhy MacDonaldovy, která je endemickým druhem v Kalifornském zálivu. Zpráva podrobně popisuje budování navenek „legálních byznysů“ mexických kartelů v oblasti rybolovu nebo těžby dřeva. Těmi kryjí drogové obchody a perou příjmy z nich ve spolupráci s čínskými subjekty.
Staré křivdy, nové zájmy
Také zpráva Felbab-Brown vidí jako klíčový problém, kromě rozšířené korupce, neochotu čínské vlády ke spolupráci. Podle ní je „[čínská] spolupráce při operativním vymáhání práva zpravidla vysoce selektivní, sebestředná, omezená a podřízená geopolitickým zájmům“. Jak dále píše: „Peking jen zřídka zasahuje proti nejvyšším příčkám čínského zločinu, pokud jejich činnost není v přímém rozporu s úzce vymezenými zájmy čínské vlády“.
Zatímco americká vláda se podle ní „snaží nespojovat protidrogovou spolupráci s Čínou s celkovým stavem vzájemných geostrategických vztahů“, Čína má naopak tendenci jim možnosti spolupráce podřizovat. Stejně jako další odborníci si Felbab-Brown uvědomuje, že i oblast organizovaného zločinu a drog je pro pekingskou vládu jedním z politických nástrojů, skrze něž se snaží prosazovat vlastní zájmy a cíle.
Konkrétně v případě drog má čínský postoj hlubší pozadí. To otevřeně zmínil například někdejší velvyslanec v USA a současný ministr zahraničí Čchin Kang, který v září 2022 v této souvislosti připomněl „opiové války“. Ty v druhé polovině 19. století vedly k vynucenému podpisu nerovných smluv mezi oslabenou čínskou dynastií Čching a západními mocnostmi v čele s Velkou Británií coby tehdejším hlavním dodavatelem opia do Číny:
Čína byla v minulosti nebohou obětí opia. V 19. století Británie nezměrně profitovala z pašování opia do Číny. Když se Čína rozhodla látku zakázat a zachránit vlastní obyvatelstvo a hospodářství, Britové rozpoutali opiovou válku, jíž zahájili století čínského ponížení, poznamenané nerovnými smlouvami a vlnami západní agrese. Následky této minulosti pociťujeme dodnes. S touto bolestí v živé paměti našeho národa má Čína pochopitelně silnější odpor k drogám než jakákoli jiná země, což se odráží v její nulové toleranci ke všem druhům narkotik i v přísné kontrole a tvrdých trestech. Díky těmto opatřením nejsou drogy v Číně běžné.
My problém nemáme
Purbrick připomíná, že „podle čínských narativů je americký systém vlády slabší než ten řízený Komunistickou stranou Číny“. Problém je tedy z pohledu Pekingu čistě na americké straně, v „chaotické vládě“ a „dekadentní společnosti“ západního typu.
Zároveň podle Felbab-Brown čínská strana opakovaně zdůrazňuje, že Čína sama žádný problém s fentanylem nemá. Její předchozí ochota spolupracovat tak v očích Pekingu byla čirým altruismem ve snaze pomoci Američanům zvládnout jejich problém, který si způsobili sami. V jistém smyslu je tak fentanyl variací na někdejší problém s opiem v Číně, v níž se nyní naopak Čína stylizuje do role toho silnějšího. Politický rozměr americké fentanylové krize a role Číny v ní tedy odráží komplikované historické i současné vztahy mezi Čínou a obecněji Západem a celý problém dobře zapadá do současných narativů čínské vlády.
Ochota klesá
Za současné situace je navíc pro americké i jiné západní orgány čím dál těžší proniknout do interních záležitostí v Číně. Proto není zcela jasné, jakým způsobem čínské složky uplatňují nebo neuplatňují dříve zavedenou legislativu na kontrolu výroby fentanylu a jeho prekurzorů. Jak Purbrick, tak Felbab-Brown zmiňují případy, kdy americké orgány rozkryly vazby mezi čínskými gangy a mexickými kartely, ale čínská strana odmítla zasáhnout, ať už z neochoty spolupracovat, nebo proto, že se objevují stále nové látky na bázi fentanylu, které v seznamu nejsou explicitně vyjmenovány.
Jasno není ani v otázce týkající se počtu uživatelů nelegálních drog v samotné Číně, protože oficiální statistiky jsou buď nedostatečné, nebo nejsou vůbec zveřejňovány. Podle šéfredaktora online periodika China Brief Johna S. Van Oudenarena je „čínský problém s užíváním drog oproti Severní Americe a Evropě zanedbatelný“. Čínské autority však přesto minimálně od 80. let 20. století zaměstnává a potenciální rozšíření fentanylu se nemusí do budoucna vyhnout ani Číně. Mělo by tudíž být i v čínském zájmu zapojit se v rámci „lidové války proti drogám” do mezinárodní spolupráce.
Trend posledních let však ukazuje, že ochota ke spolupráci v boji proti drogám klesá jak ze strany Číny, tak i Mexika, jehož nově zvolený prezident Obrazor podíl své země na obchodu s fentanylem odmítá. Spolupráce mezi mexickými kartely a čínskou šedou ekonomikou může naopak vcelku nerušeně vzkvétat.
Reakce USA
Na konci června podnikly USA nejnovější kroky s cílem zvrátit současnou situaci a narušit dodavatelské řetězce fentanylu. 23. června americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo čtyři společnosti se sídlem v Číně a osm jejich pracovníků, včetně managementu, z toho, že údajně „vědomě dodávaly překupníkům drog ve Spojených státech a Mexiku přísady a vědecké know-how potřebné k výrobě fentanylu“.
Společnosti podle amerických úřadů své služby otevřeně propagovaly na internetu a k pašování do ČLR používaly klamavé obaly, falšovaly celní formuláře a podávaly nepravdivá prohlášení na hraničních přechodech. Další taktikou bylo přidávání „maskovacích molekul“ do prekurzorů. Tím se mírně změnilo jejich složení a testovacím centrům se pak jevily jako nová substance. Látku bylo poté opět možné převést na původní složení, k čemuž firmy dodávaly i návod.
Čínské ministerstvo zahraničí americkou operaci jednoznačně odsoudilo a prohlásilo, že se jedná „o typické svévolné zadržení a jednostranné sankce, které jsou zcela nezákonné. Vážně poškozuje základní lidská práva čínských státních příslušníků a zájmy dotčených čínských společností.“