Na Pražském hradě ve Španělském sále byly vedle prezidenta a Číňanů také špičky tuzemského byznysu: zástupci PPF a Home Creditu Petra Kellnera, Marek Dospiva z Penty, zástupci ČNB nebo ČEZ. Co z nadšeného přivítání čínských bankéřů s odstupem let zbylo?
Webové stránky v češtině tuzemská pobočka Bank of China nemá. Telefon s koncovým trojčíslím 666 ale funguje. V českých bankách běžně telefony „bere“ automat s varováním, že „v rámci zkvalitňování služeb zákazníkům bude hovor nahráván“. V pražské Bank of China automat není, na třetí zazvonění odpovídá mladý dámský český hlas a ptá se, s čím může pomoci. „Ne, pobočka zatím nefunguje,“ informuje.
Pobočka je skutečně zamčená. Z ulice Na Florenci je do ní ale dobře vidět. Působí luxusně, je v moderních prostorách komplexu Florentinum, které koncem roku 2016 od skupiny Penta koupila tehdy ještě v Česku expandující čínská společnost CEFC.
Prostory jsou sice na potenciální klienty připravené (i když původně rozmístěné židle již z místnosti zmizely), zejí však prázdnotou. Nikdo se ani počátkem ledna 2020 neobtěžoval přelepit přání k novému roku 2019. Uprostřed místnosti je směrem do ulice natočená cedule s informací v čínštině i v češtině: „Vážení klienti, tato pobočka zatím není v provozu. V současné době jsou naše služby pouze pro korporátní klientelu. V případě zájmu prosím navštivte naši kancelář ve 3. patře budovy D.“
Finance pro ČEZ, Pentu či EPH
Těžko říct, zda za Bank of China do třetího patra museli dorazit i zástupci velkých hráčů českého byznysu. V roce 2017 dal šéf pobočky Bank of China rozhovor ekonomickému deníku E 15. Vedle floskulí o skvělém Česku a báječné spolupráci jmenoval i několik konkrétních firem, s nimiž hodlá banka spolupracovat či již spolupracuje.
„S Pentou a s KKCG diskutujeme o několika konkrétních obchodech. Jsme si navzájem prospěšní, jim může pomoci naše síla na čínském trhu, oni nám zas mohou dodat zkušenosti se svými zákazníky. S Pentou pracujeme na některých projektech například v medicínském byznysu, děláme ale i pro ČEZ nebo EPH,“ řekl v červnu 2017 šéf pražské pobočky Hou Wenbo.
Jmenované firmy spolupráci s Bank of China potvrzují. „Participují v našem krátkodobém financování a účastnili se na emisi obligací ve 2018,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
„S Bank of China spolupracujeme. Přesněji – je součástí bankovního klubu, jehož prostřednictvím financujeme dvě rozsáhlé investice,“ říká mluvčí Penty Ivo Mravinac.
„Vzhledem k velikosti naší skupiny a z ní vyplývající potřebě diverzifikovat spolupracujeme víceméně se všemi světovými bankami a Bank of China mezi ně patří. Spolupráce s tímto bankovním ústavem probíhá zejména v oblasti financování subholdingu EP Infrastructure, tedy zjednodušeně řečeno v infrastrukturní části EPH. Konkrétně se BoC spolu s ostatními světovými bankami podílela na vydání dluhopisů EP Infrastructure,“ vysvětluje mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Bank of China má oblast střední Evropy zmapovanou poměrně dobře. Už od roku 2003 působí v Budapešti (česká kancelář je v podstatě pobočkou té maďarské). Jak při vzpomínaném slavnostním večeru na Pražském hradě zdůraznil předseda představenstva banky Tchien Kuo-li, Bank of China finančně pomáhala i Petru Kellnerovi a jeho PPF při ovládnutí telekomunikační společnosti O2.
Bank of China je také součástí konsorcia čínských bank, u nichž má relativně nově miliardy půjčené i holding Agrofert. Ten v poslední výroční zprávě zveřejnil seznam financujících bank a výši poskytnutých úvěrů. Hlavní změnou bylo splacení pětimiliardové půjčky u německé IKB Deutsche Industriebank. Tu nahradil podobně vysoký úvěr od konsorcia osmi bank, zčásti z Asie: právě Bank of China, dále Industrial and Commercial Bank of China (ICBC), The Korean Development Bank a United Taiwan Bank.
Zeman: Číňané zklamali
Podle neoficiálních informací má pražská pobočka zhruba osmdesát zaměstnanců. S ohledem na to, že se jedná o státní podnik, zaměstnanci podle některých zdrojů do Česka vyjíždějí v podstatě v diplomatickém režimu, na čtyři roky, i s rodinami. Oficiálně však diplomatický status nemají.
V angličtině banka na svých stránkách připomíná, že svou pobočku otevřela v srpnu 2015 a že jde o první čínskou banku působící v Česku.
„Naším cílem je propagace a podpora ekonomických aktivit a vzájemného obchodu mezi Čínou a Českem, nabízet profesionální, rychlý a pohodlný servis ve všech aspektech a reagovat na poptávku jak čínských, tak místních zákazníků,“ píše na webu v angličtině s tím, že „cílem je hrát roli mostu mezi významnými českými a čínskými společnostmi“ a nabízet financování velkých investičních projektů.
Tedy přesně té oblasti, o níž čerstvě český prezident Zeman, jinak dlouholetý propagátor česko-čínské spolupráce, prohlásil, že „čínská strana nesplnila, co slibovala“. Zeman proto také nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy.
Zda to bude mít vliv i na chuť Bank of China držet nadále v Praze v podstatě symbolickou pobočku, ukáže až čas. Ještě vloni bylo ale o bance ve vztahu k Česku docela slyšet. I když šlo hlavně o mateřskou společnost v Číně spíše než o českou pobočku.
Slibované miliardy pro Čechy
V dubnu 2019 například podepsali zástupci Bank of China a společnosti CITIC memorandum o investicích v Česku. Bez zajímavosti není, že hlavní propagaci této spolupráci dělal hradní kancléř Vratislav Mynář. Podle jeho tehdejších vyjádření by měly investice CITIC v příštích dvou letech dosáhnout jedné miliardy dolarů (asi 23,1 miliardy korun). A právě Bank of China měla podle něj na plánovanou expanzi garantovat finance.
V sídle Bank of China bylo v dubnu 2019, v rámci oficiální návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Číně, podepsáno i memorandum o porozumění Bank of China a českou firmou Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.
V dubnu 2019 bylo podepsáno i memorandum mezi Bank of China a Hospodářskou komorou ČR. Banka v něm podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého slíbila českým firmám úvěrový rámec až dvě miliardy dolarů (asi 46,2 miliardy korun). Za předpokladu, že na české straně budou k dispozici „dobré projekty, které splní bankovní parametry Bank of China“. Šlo však o nezávaznou deklaraci, ne o příslib konkrétních úvěrů na konkrétní investice.
„Hospodářská komora vytipovala firmy, kterým nabídla jednání s pracovníky Bank of China. Setkání se uskutečnilo v půlce loňského října v pražském Florentinu. Konkrétní jednání o investičních plánech firem ale probíhají již bez naší asistence. Nedisponujeme informacemi o konkrétních jednáních mezi námi vytipovanými firmami a Bank of China, nicméně nevylučujeme, že podniky prostředky pro jejich investiční záměry již čerpají,“ říká s odstupem času mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.