V první polovině března Všečínské shromáždění lidových zástupců schválilo 14. pětiletku, která načrtla hlavní cíle sociálního a ekonomického rozvoje do roku 2025. Mimo jiné v ní představilo plán, jak posílit zemi pomocí vědy a techniky. Vytyčuje v něm sedm oblastí „hraničního výzkumu“, tedy špičkového výzkumu, který by měl být hnací silou pokroku. Na ně se pak hodlá i s ohledem na „národní bezpečnost a rozvoj“ soustředit.
Těmito oblastmi jsou například „výzkum mozku“, v němž se ČLR hodlá zaměřit na technologie BCI (Brain-computer interface, 脑机融合技术), které propojují mozek s počítačem, či oblast genetického inženýrství a biotechnologie (基因与生物技术), v jehož rámci dokument zmiňuje především výzkum a využití genomu. Obzvlášť druhá zmíněná kategorie však budí obavy, a to hned z několika důvodů.
Systémové zneužití biotechnologií?
V souvislosti s biotechnologiemi a konkrétně genovým editováním se dostala Čína do středu pozornosti v roce 2018. Čínský vědec Che Ťien-kchuej na podzim toho roku oznámil, že se v Číně narodily první geneticky modifikované děti na světě. Dvojčatům Lulu a Naně pomocí techniky editace genu CRISPR zablokoval gen CCR5, díky čemuž by měla být imunní vůči nemoci AIDS. V následujícím roce se pak narodilo třetí geneticky modifikované dítě.
Reakce čínské vlády byla zprvu nadšená. Vládní Lidový deník Žen-min ž‘-pao v článku publikovaném na svém webu nešetřil chválou:
Jsou to první geneticky modifikované děti, které získaly imunitu proti onemocnění AIDS. Zároveň to znamená, že Čína učinila historický průlom v oblasti technologie genetické editace za účelem prevence nemocí.
V textu byly dále citovány dvě studie veřejného mínění, čínská a americká, které potvrzovaly pozitivní přístup populace k technikám genetické editace. Článek byl však po několika hodinách z webu odstraněn.
I přes pozdější odmítnutí tohoto zákroku a dokonce odsouzení Che Ťien-kchueje a jeho dvou spolupracovníků k několikaletému vězení a pokutě je však zřejmé, že celý experiment nebyl činem „osamělého vlka“, ale byl podmíněn vládním technonacionalismem, v němž Che „zjevně překročil etické hranice v systému, který mu je dovolil překročit“. A můžeme dokonce dodat, že ho k tomu režim vedl různými pobídkami.
Jednotná fronta ve vědě
Che Ťien-kchuejova kariéra a působení bylo výrazně propojeno s organizacemi čínské jednotné fronty a jejími programy na přilákání talentovaných čínských vědců ze zahraničí zpět do vlasti. Už při doktorském studiu na texaské Rice University působil jako prezident Asociace čínských studentů a vědců (Chinese Students and Scholars Association, 中国学生学者联合), jejímž úkolem je kontrolovat a monitorovat tuto skupinu v zahraničí. Po postdoktorském studiu na Standford University se pak se vrátil do ČLR motivován pobídkou vládního programu „Shenzhen’s Peacock Plan“ (孔雀计划) a založil společnost Direct Genomics, která se zabývá sekvenováním jednotlivých molekul DNA pro klinické využití. Tato společnost měla velkou podporu ministerstev i státních médií. V roce 2017 se pak stal součástí prestižního vládního Plánu deseti tisíc talentů (万人计划). O samotném záměru genetické editace dětí pak věděla přinejmenším šenčenská nemocnice HarMoniCare, jejíž etická komise tento experiment schválila.
Není zřejmé, jestli čínská vláda celý projekt znala, nebo jestli pouze její programy Che Ťien-kchuejův postup umožnily. Jak však píše čínská fyzička Čcheng pro Bulletin amerických jaderných vědců, „za okolností, kdy je každý Číňan intenzivně sledován, aby byl odhalen i sebemenší náznak politické neposlušnosti, vypovídají oblasti, které se čínská vláda rozhodne přehlížet, o jejích prioritách a etice.“
Za hranicemi medicíny
Nízké etické standardy v čínské vědě, nevymáhání platných zákonů v této oblasti, a překračování etických hranic, které dovolily Che Ťien-kchuejovi provést jeho experiment, však nejsou jediným problematickým bodem celé věci. Čeho bychom měli mít strach (nejen) v oblasti čínské biotechnologií je opět názorně vidět na jiné stránce případu tohoto vědce. Několik vědeckých časopisů shodně vyjádřilo obavu, jestli opravdu jednal „jen“ za účelem prevence nemoci, tedy získání imunity proti AIDS. Autorka článku pro Bulletin amerických jaderných vědců si všímá, že
Che nezmiňuje existující bezpečné a efektivní prostředky, které umožňují HIV pozitivním mužům mít HIV negativní děti.
Podobně Antonio Regalado pro web MIT Technology Review píše, že odstranění genu CCR5 za účelem vytvoření odolnosti vůči viru HIV není právě nejlogičtější cestou, jak k věci přistoupit:
Jsou tu jednodušší, méně nákladné způsoby prevence nákazy virem HIV. Zároveň editace embryí v průběhu oplodnění ve zkumavce [jak to provedl Che] by byla drahá, vyžadovala by špičkové technologie a pravděpodobně by tak byla nepoužitelná v mnoha chudých regionech světa, kde se virus HIV rychle šíří.
Další článek MIT jde o něco dál a upozorňuje, že editace genu CCR5 mohla sloužit také k vylepšení kognitivních funkcí mozku a paměti. Výzkumy totiž ukazují, že odstranění tohoto genu „zlepšuje zotavení lidského mozku po cévní mozkové příhodě a mohlo by souviset s větším úspěchem ve škole.“
Autor článku doslova říká:
Zprávy o prvních geneticky upravených dětech vyvolaly spekulace o tom, zda by mohla být technologie CRISPR jednoho dne použita k vytvoření superinteligentních lidí, možná jako součást biotechnologického soupeření mezi Spojenými státy a Čínou.
Propojení mezi tímto genem a kognitivními schopnostmi mozku bylo poprvé představeno v roce 2016. Che o této souvislost věděl, jak potvrdil v odpovědi na otázku, která mu byla položena během Mezinárodního summitu editace lidského genomu, zároveň ale popřel, že by zvýšení inteligence bylo jeho cílem.
Mezinárodní kritiku sklidil také experiment jiného čínského vědce jménem Ping Su, který v roce 2019 vložil lidský gen růstu mozku do několika opic. Takto geneticky upravené opice pak měly lepší paměť a vykazovaly rychlejší reakční časy. Mnozí však považují jeho postup za eticky nepřijatelný a dokonce nelegální v zemích s přísnější bioetickými předpisy, než je Čína. Výzkum (tedy jeho publikace) nemohla dokonce najít na Západě ani vydavatele.
S přihlédnutím k těmto souvislostem je pak těžké se neobávat toho, co může představovat čínskou pětiletkou deklarované zaměření na „výzkum mozku“ a „biotechnologie“.
Propojení s armádou
Největší znepokojení však vyvolává podezření, že podobné experimenty na lidech nejenže nezůstanou pouze v hranicích medicíny, ale zároveň naleznou uplatnění ve vojenství.
Kania ve své studii cituje Che Fu-čchua, bývalého ředitele Akademie věd vojenského lékařství při Čínské lidové osvobozenecké armádě (中国人民解放军军事科学院军事医学研究院) a současného viceprezidenta Akademie vojenských věd (中国人民解放军军事科学研究院):
… [Vojenské] operace se rozšíří z fyzické a informační oblasti do oblasti vědomí (意识域); lidský mozek se stane novým bojištěm.“ Úspěch na budoucím bojišti bude vyžadovat dosažení nejen „biologické dominance“ (制生权), ale také „kognitivní dominance“ a „dominance inteligence.
Uvedenou metodou editování genu CRISPR se v současnosti v Číně zabývá velké množství institucí, převážně pro zemědělské a medicínské účely; v době propagované „fúze vojenské a civilní sféry“ je však pro tuto techniku snadné překročit armádní hranice. Kania si navíc všímá, že:
Je zarážející, že velká část výzkumu technologie CRISPR se odehrává v čínských vojenských lékařských a výzkumných institucích, zejména ve Všeobecné nemocnici Čínské lidové osvobozenecké armády (中国人民解放军总医院).
Ze zaměření na „vylepšení člověka“ (human enhacement, 人类增强) pak logicky vyplývá také další oblast zmíněná v současné pětiletce jako nástroj „národního rozvoje“, a to konkrétně výzkum mozku a technologie BCI. Jejímu vojenskému využití v ČLR se Kania také detailně věnuje ve své studii.
Převzít vedení
- pětiletý plán přichází v době, o které čínští představitelé, včetně generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, mluví jako o období přelomových „staletých změn“ (百年变局). Ty odkazují k současné nestabilní situaci ve světě a k očekávání změn světového řádu, ve kterém Čína převezme vedení a stane se globální supervelmocí. Technologické oblasti, pomocí nichž usiluje strana o „posílení země“, nám dávají nahlédnout pod pokličku toho, jakými prostředky chce pak této pozice dosáhnout.