Dostavba bloku C v anglické jaderné elektrárně v Hinkley Point měla být jedním ze symbolů britsko-čínského sbližování prosazovaného minulou vládou v Londýně. Zhruba třetinu z celkových nákladů 18 mld liber v trojstranném francouzsko-britsko-čínském konsorciu měla podle dohod uzavřených během loňské pompézní návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga v Londýně poskytnout čínská společnost China Nuclear Power Energy Company (CGNPC).
Čína sama sází ve své energetické politice na jadernou energii – do provozu zatím uvedla 34 jaderných elektráren a dalších 20 je ve výstavbě. Třináctá pětiletka (2016- 2020) počítá s výstavbou šesti až osmi nových jaderných elektráren každý rok. Spolu s tímto domácím rozmachem jaderné energetiky se ČLR snaží stát předním dodavatelem jaderných technologií pro celý svět. Čínská účast na Hinkley Point se měla stát rázným krokem k naplnění těchto ambicí.
Jako studené sprcha proto zapůsobilo oznámení nové britské premiérky Theresy Mayové jen pár dní před plánovaným podpisem příslušných kontraktů, že její vláda hodlá celý projekt přehodnotit. Čínský velvyslanec okamžitě protestoval, že zdržení, nebo dokonce zrušení celého projektu bude mít důsledky pro britsko-čínské vztahy, včetně řady dalších plánovaných investic. Podle zastánců projektu ohrožuje jeho „přehodnocení“ příliv čínských investic v době očekávaného snížení kapitálových vstupů z EU po Brexitu.
Proti celému projektu existují nejrůznější výhrady, od ekonomických po ekologické. Náhlost rozhodnutí nové britské vlády však okamzitě vzbudila podezření, že bylo vedeno bezpečnostními obavami z čínské účasti na obřím energetickém projektu, po němž měla navíc následovat účast CGNPC na stavbě několika dalších reaktorů v Británii. Blízcí spolupracovníci tehdejší ministryně vnitra Mayové upozořnovali na možná rizika již loni, když varovali před hypotetickými „zadními vrátky“ v softwaru reaktorů vyráběných v Číně, jež by mohla Pekingu umožnit v případě konfliktu zarazit na dálku velkou část výroby elektřiny v Británii. Šéf jejího sekretariátu Nick Timothy k tomu napsal:
Pro ty, kdo nevěří v pravděpodobnost takového scénáře – Čínská nukleární společnost, jedna ze státních firem zapojených do plánů na výrobu britských nukleárních reaktorů – prohlašuje na svých webových stránkách, že je zodpovědná nejen za “navyšování hodnoty státního majetku a rozvoj společnosti”, ale také za “budování národní bezpečnosti”.
Nový pohled na tuto “hypotetickou” diskuzi vneslo minulý týden formální obvinění americké FBI proti čínské CGNPC. Podle amerických úřadů prováděla tato společnost ve Spojených státech systematicky špionáž po více jak dvě desetiletí za pomoci naturalizovaného amerického občana tchajwanského původu Dr Szuhsiung “Allena” Ho. Ten prý naverboval celou síť agentů, jež jeho prostřednictvím dodávala čínské státní firmě CGNPC a potažmo čínské vládě tajné americké jaderné technologie.
Podle Guardianu má celý případ povahu “moderního špionážního thrilleru”. Dr. Ho prý disponoval “neomezeným rozpočtem” na verbování agentů. Obvinění FBI jsou založená mj i na doznání jednoho z těchto agentů jménem Ching Ning Guey. Ten se americkým úřadům přiznal již před rokem; od té doby leželo jeho doznání zapečetěné u soudu, zatímco FBI budovala své obvinění proti Dr. Ho a CGNPC. Z toho by vyplývalo, že americké úřady věděly o celé záležitosti nejméně rok. Vzhledem k úzké bezpečnostní spolupráci s Velkou Britániií v rámci tzv. Pěti očí (FVEY) je velmi pravděpodobné, že se v době diskuzí o Hinkley Point o své poznatky podělily se svými britskými kolegy. Tehdejší britská vláda se však nejspíš rozhodla tato podezření ignorovat. V nejbližších dnech se nepochybně dostane na pořad dne otázka proč.