Čínský diplomat o tom promluvil v jinak poměrně nenápadném rozhovoru pro ekonomický deník E15.
Zdůraznil, že český prezident Miloš Zeman navštívil opakovaně Čínu a že i čínský prezident Si Ťin-pching vůbec poprvé „od navázání diplomatických vztahů před 67 lety“ dorazil vloni do Prahy.
Podle Číny jde o důkaz, že jde již o strategické partnerství. A do takového vztahu již podle Wang Ťin-sunga nepatří diskuse na téma Tchaj-wan či Tibet.
„Svět potřebuje různé barvy a my to respektujeme. O některých věcech našich jádrových zájmů, jako je suverenita, a tedy i otázek Tchaj-wanu či Tibetu, se nediskutuje. Stejně jako my respektujeme naše české přátele, tak očekáváme, že i oni budou respektovat nás,“ řekl Wang Ťin-sung.
„Co se týče možného poškození vzájemných vztahů, může se to bohužel opravdu někdy stát. Dobré politické vztahy jsou totiž základem dobrých vztahů obchodních,“ dodal.
Čínské přátelství v praxi
HlídacíPes.org už dříve psal o tom, že čínská velvyslankyně v Praze Ma Kche-čching úspěšně lobbuje za to, aby Česko omezovalo výjezdy oficiálních českých delegací na Tchaj-wan. Někdejší ministr průmyslu Jan Mládek po jednom ze setkání s velvyslankyní rozhodl o tom, že jeho náměstek Eduard Muřický na plánovanou cestu na Tchaj-wan neodletí.
Na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou vloni v říjnu zareagovali nejvyšší ústavní činitelé známým dopisem čtyř.
V něm zdůraznili, že „aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány“.
Dopisu předcházela návštěva čínské velvyslankyně na Pražském hradě. Krátce poté také Peking zrušil cestu ministra zemědělství Mariana Jurečky do Číny; poté, co Jurečka veřejně podpořil stranického kolegu Hermana právě po jeho setkání s dalajlámou.
Když se později Česká republika prostřednictvím svého velvyslance v Pekingu Bedřicha Kopeckého připojila k dopisu, který kvůli zadrženým čínským právníkům apeloval na dodržování lidských práv v Číně následovala nejen ostrá reakce Číny (díky níž se vlastně světová veřejnost o dopise dozvěděla), ale i rozzlobená reakce Hradu.
Miloš Zeman letos v květnu na návštěvě Číny s českým velvyslancem o tématu důrazně promluvil.
Proč to koupili?
Shodou okolností v podobný čas, jako výše citovaný rozhovor s čínským obchodním radou, vyšel v českých médiích jiný pozoruhodný rozhovor vztahující se k Číně a obchodní spolupráci s Českem. Konkrétně k investicím v tuzemsku nejaktivnější čínské společnosti CEFC.
Na téma čínských investic se rozpovídal pro týdeník Ekonom teď už bývalý spolumajitel strojíren Žďas, slovenský miliardář Vladimír Soták.
Sám železárny prodávat nechtěl, přesvědčili jej však ostatní akcionáři. Kupní cena se blížila dvěma miliardám korun. Soták kritizuje to, jak čínská CEFC k zavedenému podniku nyní přistupuje:
„Věřil jsem, že majitelé budou mít zájem, aby fabrika dobře fungovala. Že si přivedou kvalitní manažery i své specialisty, kteří vyrostli v hutích. Čína je největším výrobcem oceli, jsou tam obrovské hutě, takže mohou dodat odborníky. Ne, že tam dosadí český management slovenského původu a bude do toho mluvit Tvrdík a nějaká paní Hrdá. Nebo Hehejík, který sice dokončil báňskou školu, ale dělal jen v ostraze na poště a na letišti u pana Tvrdíka.
Číňanům se divím, že když koupí fabriku, nepodívají se, kdo tam pro ně dělá. Měli by se snažit, aby fabrika šlapala minimálně stejně nebo lépe, než když ji vlastnili Slováci. Čína je obrovský trh, může Žďas zásobit zakázkami na dvacet let. Ale nevím, kdo to v Šanghaji řídí. Já tomu nerozumím.“
HlídacíPes.org požádal o reakci na kritická slova výkonnou viceprezidentku CEFC Marcelu Hrdou, která je i předsedkyní představenstva společnosti ŽĎAS.
Čínská CEFC s redakcí HlídacíPes.org však nekomunikuje.