Celebrity v „rudém Hollywoodu“

Ne každý asi zaznamenal, že lesklý svět čínských celebrit v posledních pár týdnech utrpěl vážné trhliny, které do budoucna mohou nevratně změnit jeho tvář podobně, jako se to stalo v případě hnutí #metoo, jen trochu jiným způsobem.

Zmizelá a nalezená

Čínská superstar, herečka (a také příležitostná modelka a zpěvačka) Fan Ping-ping, která si zahrála už v několika hollywoodských filmech, několik let po sobě se umisťovala na předních příčkách seznamu nejlépe placených celebrit v Číně, který každoročně zveřejňuje magazín Forbes, a v roce 2016 dokonce obsadila 5. místo v seznamu nejlépe placených hereček světa, náhle začátkem července „zmizela“, aby se po třech měsících objevila jako znovuzrozená.

Herečka se dopustila daňového úniku ve výši desítek milionů dolarů a čínské úřady jí a společnosti, která ji zastupuje, nyní vyměřily pokutu v celkové výši 129 milionů dolarů.  Zprávy o tom nejen pronikly do „seriózních“ západních médií, kauza zároveň vzbudila i nezvyklý zájem akademiků a odborníků zabývajících se děním v současné ČLR. Nejde zde totiž pouze o finanční kriminalitu. Jde o roli, jakou celebrity hrají v dnešním světě, a o roli, jakou mají hrát v socialismu se specifickými čínskými rysy. Vzhledem k vazbám mezi čínským filmovým průmyslem a Hollywoodem, které se zdaleka neomezují jen na angažování čínských herců v Hollywoodu a hollywoodských v Číně (viz Sinopsis), je zřejmé, že tato otázka se netýká pouze Číny samé.

Mezi leninskou stranou a kapitalistickým konzumem

Jádrem problému není nic menšího než zásadní rozpor, který zcela očividně panuje mezi komunistickou ideologií, na které je čínský režim vystavěn, a západním konzumním kapitalismem. Ten se do země dostal a dostává díky trhu, otevřeným hranicím a internetu, a přináší s sebou “škodlivé” praktiky, jako byl v nedávné minulosti „buržoazní liberalismus“ (c‘-čchan ťie-ťi c‘-jou-chua 资产阶级自由化) nebo nynější „modlářství“ založené na „uctívání bohatství“ (paj ťin ču-i 拜金主义). S tímto rozporem se čínská komunistická strana potýká již od první dekády Teng Siao-pchingových „reforem a otevírání světu“, od 80. let 20. století. I samotný masakr studentů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu 4. června 1989 lze svým způsobem považovat za jeden z radikálních kroků, jak se s pronikáním „buržoazního liberalismu“ a s ním spojených jevů vypořádat. Od konce 90. let se však „kapitalistický nešvar“ v podobě “uctívání peněz” a “svádění mládeže ke slepé honbě za celebritami“ začal do čínské společnosti zase plíživě vracet spolu s ekonomickým rozvojem.

Současná Si Ťin-pchingova vláda si tento problém více než dobře uvědomuje a mnohá z opatření, ať už je to boj proti korupci, kontrola internetu nebo právě kontrola nad filmovým, televizním, a dokonce i hudebním průmyslem a celebritami, jsou právě výrazem snah se v globalizovaném světě distancovat od západního kapitalistického „dekadentního“ stylu života. A jen málokde je tato „dekadence“ zřetelná víc než u celebrit, které jsou všem na očích, a prostřednictvím sociálních sítí ovlivňují miliony svých fanoušků.

Celebrity – nejlepší nástroj propagandy

Jak argumentují mimo jiné Jonathan Sullivan a Séagh Kehoe v odborném článku věnovaném postavení celebrit v ČLR: aby byly celebrity (nebo dokonce samotná jejich existence) pro čínský režim přijatelné, musejí být morálním vzorem pro celou společnost. Díky obrovskému vlivu představují v současné době jeden z nejlepších nástrojů propagandy. To, k čemu Mao Ce-tungovi sloužila literatura, tedy indoktrinaci mas a vštěpení správné ideologie a správných hodnot, musí nyní plnit televize a film – a právě celebrity. Jak píší Sullivan a Kehoe:

Celebrity jsou mocným nástrojem státního diskursivního a symbolického repertoáru, který je využíván k propagování cílů režimu, jež lze shrnout jako postupný vývoj směrem k moderní společnosti pod vedením komunistické strany.

Je zcela samozřejmé, že čínské (ale také hongkongské, tchajwanské nebo dokonce hollywoodské celebrity, chtějí-li hrát v čínských filmech) musejí na veřejnosti i sociálních sítích vystupovat tak, aby jejich chování odráželo „správné socialistické hodnoty“ (še-chuej ťia-č‘ kuan-nian 社会价值观念). V první řadě musejí dávat najevo svou lásku k vlasti a vyjadřovat vlastenecký postoj ve všech sporných otázkách, jako je např. Tchaj-wan, Tibet nebo čínské aktivity v Jihočínském moři. Samozřejmostí je také dodržování zákonů a nařízení, jakož i základních morálních zásad, přičemž není radno dávat příliš okatě najevo bohatství, které zavání zmíněným dekadentním životním stylem.

Reklama a padlá hvězda

ČLR je země s ohromným trhem a showbusiness zde představuje jeden z nejlukrativnějších sektorů. Čínské celebrity mají miliony, často i desítky milionů fanoušků a sledujících na sociálních sítích. Díky tomu si je najímají nejen čínské, ale i nejluxusnější západní značky, aby se stali právě jejich tváří. Např. Fan Ping-ping byla na čínském trhu tváří značek jako Mercedes Benz nebo Cartier. Možnosti čínského trhu jsou zdánlivě bez konce, stále více se však ukazuje, že omezení tu jsou. Zmíněné firmy nyní váhají, zda ve spolupráci s padlou hvězdou pokračovat. A to, co se stalo Fan Ping-ping, se může v jakémkoli okamžiku přihodit komukoli jinému. Čína je přitom v kultu uctívání celebrit a drahých západních značek mnohem dál než Evropa, a o to je zmíněný rozpor mezi socialistickou ideologií a extrémní kapitalistickou praxí paradoxnější.

Nelze popřít, že se herečka dlouhodobě dopouštěla daňových úniků, zdá se však, že její chování bylo až dosud v čínském zábavním průmyslu celkem běžnou praxí. Těsně před jejím zmizením totiž pronikly do médií informace o jejích „jin-jangových kontraktech“, tedy dvojitých smlouvách, z nichž jedna, ta s výrazně sníženým honorářem, je určená pro finanční úřad. Čínské Ústřední oddělení propagandy ve spolupráci s ministerstvy kultury a cestovního ruchu a dalšími státními orgány dokonce koncem června tohoto roku vydalo „oznámení“, jímž se tyto smlouvy zakazují. Vše nasvědčuje tomu, že Fan Ping-ping nebyla jediná. To dále potvrzuje i čínská „amnestie“ pro podobné hříšníky z řad celebrit: kdo daně řádně doplatí do konce roku 2018, bude mu odpuštěno.

Luxusní vyšetřování

Pro tentokrát se tedy zdá, že i sama Fan Ping-ping vyvázne „pouze“ s tučnou pokutou a omluvou. V jejím případě tomu však předcházely tři měsíce, kdy byla držena na utajovaném místě (údajně se jednalo o luxusní resort, který je využíván pro podobná vyšetřování „VIP klientů“ z řad vysokých úředníků – a zřejmě i celebrit), kde nepochybně prošla náležitou ideologickou převýchovou. Hvězda zmizela těsně po festivalu v Cannes, kam jela propagovat svůj budoucí trhák „355“ (nyní v ohrožení). Když už se otázka, kde je Fan Ping-ping, začala na internetu objevovat příliš často, Fan se náhle opět vynořila. Kromě omluvy vyjádřila také svou vděčnost komunistické straně a vládní politice:

Coby veřejná osobnost bych měla dodržovat zákony a být příkladem společnosti a [zábavnímu] průmyslu. I se všemi ekonomickými benefity bych měla zůstat zdrženlivá a neměla bych obcházet administrativní nařízení a zákony. […] Nebýt Strany a správné vládní politiky, bez lásky všeho lidu by žádná Fan Ping-ping nebyla.

Společensky nezodpovědné celebrity

Slavná herečka je až příliš cenným nástrojem, aby byla zavržena nadobro, ztratila však veškerý svůj „společenský kredit“, a nebude jednoduché získat jej zpět. V posledním žebříčku „společenského kreditu celebrit“, který sestavuje Pekingská pedagogická univerzita ve spolupráci s Výzkumným ústavem společenské zodpovědnosti firem (fungujícím při Čínské akademii společenských věd), totiž získala rovných 0 kreditů ze 100 a skončila na samém dně – je však třeba podotknout, že pouze 9 ze sta uvedených celebrit dosáhlo alespoň 60 kreditů a mohou tak být hodnoceny jako „společensky zodpovědné“.

I když lze argumentovat, že podobné morální nároky, včetně vlasteneckých postojů, jsou kladeny na celebrity i jinde v Asii, jmenovitě v sousední Jihokorejské republice nebo v Japonsku, stěží lze tvrdit, že jinde se jedná o vládou či dokonce jedinou vládnoucí stranou řízený nástroj indoktrinace, jako je tomu v ČLR. Zkrátka, nejen socialismus, ale i showbusiness a celý zábavní sektor má v ČLR „specifické rysy“, což dokazuje například i nová zábavná show, kterou nedávno představila jedna čínská televize: jedná se o soutěž typu „Chcete být milionářem“, ovšem založenou na znalosti Si Ťin-pchingova myšlení pro novou éru.