Už je to 30 let od vzestupu a pádu Demokratického hnutí 89 (八九民运) v Číně, které 4. června 1989 vyústilo v nechvalně proslulý Masakr na náměstí Tchien-an-men.
Toho dne čínská armáda brutálně zasáhla proti studenty organizovaným demonstracím, které volaly po demokratických reformách. Čínský červený kříž odhaduje, že bylo zabito 2700 civilistů, jiné zdroje ale naznačují mnohem větší čísla. V utajovaném americkém vládním dokumentu odhaleném roku 2014 stojí, že čínská interní zpráva z incidentu hovoří alespoň o 10454 mrtvých civilistech.
Komunistická strana Číny nikdy veřejně neuznala, že by k těmto událostem došlo, ani se ze svých činů nemusela zodpovídat během nezávislého vyšetřování. Učebnice dějepisu se o Demokratickém hnutí roku 89 nijak nezmiňují a většina čínských univerzitních studentů o masakru nikdy neslyšela.
Od raných dnů internetu v Číně byly hnutí i masakr v online diskuzích tabu. Každý rok okolo výročí masakru čelila sociální média a osoby a skupiny, které se o tom nebály otevřeně hovořit, zvýšenému tlaku, aby tak byly debaty o hnutí umlčeny.
K 30. výročí Masakru na náměstí Tchien-an-men naše týmy z Weiboscope při Hongkongské univerzitě a Citizen Lab při Torontské univerzitě připravily přehled obsahu, který byl na čínských sociálních sítích cenzurován kvůli spojení s Demokratickým hnutím 89. Touto prací chceme vyprávět zakázané příběhy o největším demokratickém hnutí od založení Čínské lidové republiky.
Kontrola informací na čínských sociálních médiích
Čínský přístup ke kontrole informací a projevů na sociálních médiích spoléhá na systém “sebedisciplíny”, kdy se o omezování šíření obsahu na svých platformách starají samotné společnosti.
Sociální média, jako jsou WeChat (nejoblíbenější komunikační aplikace v Číně) a Weibo (čínská obdoba Twitteru), musejí investovat do technologií a personálu k cenzurování obsahu v souladu s vládními směrnicemi, které zakazují vágně definovaná témata včetně online “fám”, informací, které poškozují “národní čest”, “narušují ekonomický a společenský pořádek” nebo mají za cíl “svržení socialistického systému”. Pokud se provozovatelé směrnicemi neřídí, může to vést k pokutám nebo odebrání provozních licencí.
Weiboscope a Citizen Lab zkoumají, jak systém sebedisciplíny funguje na mikroblozích, komunikačních aplikacích, streamovacích platformách a v online hrách od různých společností. Napříč těmito platformami patří 4. červen mezi nejdůsledněji cenzurovaná témata.
4. červen: Nejcenzurovanější událost v Číně
Ačkoliv čínští internetoví uživatelé vědí, že jejich příspěvky budou rychle zcenzurovány, na sociálních sítích si Masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají pravidelně každý červen. Během tohoto rituálu využívají různé kreativní a rafinované postupy. Jako odkaz na 4. červen používají zakódovaná slova, memy, komiksy, související literaturu a fotografie. Mnozí uživatelé si tvrdý zákrok připomínají sdílením emoji hořících svíček. Pro ně není zásah na náměstí Tchien-an-men pouze historickou nebo podružnou tragédií. Masakr představuje celoživotní úsilí mluvit o veřejné historii.
Během průzkumu naší databáze příspěvků na Weibo týkajících se 4. června, které byly zcenzurovány mezi lety 2012 a 2018, tým Weiboscope identifikoval 1256 zcenzurovaných příspěvků. Mnoho z nich bylo odstraněno do 30 minut od uveřejnění.
Posledních deset let studuje Citizen Lab cenzuru na sociálních sítích a dává dohromady seznamy klíčových slov, která byla cenzurována na řadě aplikací. 4. červen je důsledně cenzurovaným tématem na všech aplikacích, které jsme zkoumali. K dnešnímu dni máme seznam 3237 klíčových slov, která se jeví jako odkazy na 4. červen.
Weiboscope a Citizen Lab společně prošly naše klíčová slova a obrázky týkající se 4. června a identifikovaly opakující se narativy a témata. Níže svůj postup vysvětlíme.
Podle dat organizace Weiboscope je proslulá fotka “Tank Mana” od Associated Press, původně pořízená Jeffem Widenerem, nejčastěji sdílenou fotkou v online snahách připomenout tehdejší události. Během výzkumu jsme našli desítky obrázků, které rafinovaně nebo hravě odkazují k Muži před tankem. Lze najít různé variace na originál, kde osamělý muž stojí před krabičkami cigaret, žlutými gumovými kachničkami, knihami, logy, počítačovými myšmi, nebo prostě jen prázdnou pekingskou ulicí.
Potlačování svobod na internetu začátkem června se stalo kultovním zdrojem paniky pro Komunistickou stranu Číny. Databáze organizace Weiboscope odhaluje cenzurované příspěvky, které obsahovaly na první pohled neškodná klíčová slova jako “dnes (今天)”, “včera (昨天)” a “zítra (明天)”.
Cenzurovaná klíčová slova z Citizen Labu představují široký záběr témat včetně odkazů na historické milníky v Demokratickém hnutí 89 (绝食请愿, “protestní hladovka” jako odkaz na protestní hladovky studentů během protestů za účelem získání pozornosti úřadů), politiky (八九邓小平 “89 Teng Siao-pching”, tehdejší nejvyšší vůdce Číny) a studentské vůdce (民运领袖王丹 “Vůdce demokratického hnutí Wang Tan”, významný vůdce demokratického hnutí roku 1989).
Klíčová slova také ukazují kreativní způsoby, jak odkazovat k 4. červnu. Například číslice (“89VIIV”), homonyma (陆4 “Pevnina 4”, znak ‘’陆 Lu’’ se v čínštině vyslovuje podobně jako znak pro číslo 6 “’六 Liou’’) nebo zakódované odkazy jako (儿童节过后三天 “Tři dny po Dnu dětí” – Den dětí se v Číně slaví 1. června, tedy tři dny před 4. červnem).
V rámci symbolických protestů sdílelo velké množství uživatelů sítě Weibo screenshoty se systémovým upozorněním, které se jim objevilo, když se neúspěšně pokoušeli napsat nebo jenom vyhledávat tato tři klíčová slova. Tyto a další podobné příspěvky slouží jako barometr vztahu veřejnosti k současnému režimu.
Cenzurovaná klíčová slova napříč platformami také odkazují ke vzpomínkovým akcím. Například té, která se pravidelně koná v hongkongském parku Victoria Park, která zahrnuje také svíčkovou vigilii (维园烛光, “Victoria Park Candle”).
Jak jsme tyto zcenzurované obrázky a klíčová slova posbírali?
Citizen Lab a Weiboscope používají pro pochopení cenzury obsahu na čínských sociálních sítích různých metod. Čínské platformy obvykle využívají kombinaci automatického filtrování, vykonávaného stroji, a ruční kontroly, kterou mají na starosti lidé.
Některé platformy filtrují vlastní servery, zatímco jiné mají pravidla cenzury zabudovaná do aplikace běžící na uživatelově zařízení. Sina Weibo a WeChat se drží prvního přístupu (tzv. “server-side” cenzury), a tak je velmi těžké zjistit, co se uvnitř děje.
Ale u společností, které filtrují obsah v rámci uživatelské aplikace (tzv. “client-side” cenzura), je možné tento proces sledovat, jelikož všechna pravidla na cenzurování jsou uvnitř aplikace puštěné na vašem zařízení. Tyto aplikace mají často zabudovaný seznam klíčových slov. Když napíšete zprávu nebo příspěvek, aplikace to zkontroluje. Pokud jste použili jedno z klíčových slov, zpráva se neodešle. Pomocí reverzního inženýrství dal Citizen Lab dohromady kompletní seznam klíčových slov pro komunikační aplikace, streamovací platformy a mobilní hry.
Kromě automatického filtrování se mnoho internetového obsahu odstraňuje až po jeho publikaci. Od roku 2011 používá Weiboscope počítačový program ke sledování účtů náhodného vzorku uživatelů, společně s více než 50000 vlivnými účty na síti Weibo. Program automaticky odebírá a stahuje všechny nové příspěvky několikrát denně. Pokud program znovu otevře příspěvek a dostane se mu pouze zprávy “přístup odepřen”, příspěvek je označen jako “cenzurovaný”.
Pro první čtvrtletí roku 2019 získal Weiboscope již 810 milionů příspěvků na Weibo, z nichž více než 700000 bylo označeno jako cenzurované po publikaci. Před blížícím se 30. výročím 4. června budou Weiboscope a Citizen Lab publikovat Censored Histories: June 4, série příspěvků s obrázky a klíčovými slovy blokovanými na čínských sociálních médiích.
Další příběhy z Demokratického hnutí 89 na našich webech:
Archiv organizace Weiboscope s příspěvky cenzurovaných příspěvků týkajících 4. června na webu nebo Instagramu.
Organizace Citizen Lab, archiv zakázaných klíčových slov týkajících se 4. června na serveru GitHub.