Miloš Zeman se po své nedávné nemoci na veřejnosti objevuje pouze zřídka, aktivně však nadále podporuje ruské a čínské propagandistické narativy. Zemanovy výroky pak okamžitě amplifikují čínská média, jako tomu naposledy bylo i v případě jeho politické podpory Zimních olympijských her v Pekingu. Minulý týden poskytl Mladé Frontě DNES obsáhlý rozhovor, v němž se mimo jiné vyjadřuje i ke stále se stupňující krizi na Ukrajině, která je jedním z nejpalčivějších problémů současných mezinárodních vztahů. Výroky Miloše Zemana, jež jsou přímém rozporu s postoji ostatních českých vládních činitelů, podporují ruský pohled na věc, který se do jisté míry shoduje s čínským. Podle něj Spojené státy šířením dezinformací „záměrně zveličují hrozbu války, a vytvářejí tak napětí“. Zemanovy komentáře tak zapadají do oficiálního čínského narativu a státní média je při každé vhodné příležitosti ochotně citují.
Čínsko-ruské vztahy se v poslední době zřetelně prohlubují. Svědčí o tom i jednání mezi generálním tajemníkem ÚV KS Číny Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem prezidentem Vladimirem Putinem, které se uskutečnilo krátce před zahájením Zimních olympijských her v Pekingu a jehož výsledkem je „Společné prohlášení Ruské federace a Čínské lidové republiky o mezinárodních vztazích a udržitelném rozvoji v nové éře“. Navzdory prohlubujícímu se čínsko-ruskému přátelství, však zahraničněpolitické zájmy obou velmocí rozhodně nejsou totožné. Projevuje se to i v čínském postoji vůči krizi na Ukrajině, který lze označit přinejmenším za rozpačitý. Ačkoliv začátkem února vyjádřil Si Ťin-pching Putinovi svou doposud nejsilnější podporu, čínský ministr zahraničních věcí Wang I ve svých prohlášeních ohledně dění na Ukrajině našlapuje velmi opatrně. Mluví o respektu k suverenitě a teritoriální integritě všech států včetně Ukrajiny a v návaznosti na středeční eskalaci situace vyzývá obě strany k zmírnění napětí a diplomatickému řešení konfliktu. Svým postojem se snaží alespoň minimálně přiblížit Spojeným státům a jejich spojencům, a předejít tak dramatickému zhoršení vztahů s Washingtonem.
Na druhou stranu však Čína kritizuje i Spojené státy, že hrozbu války bez důkazů zveličují. V tomto duchu se nesly rovněž výroky prezidenta Zemana, které čínská propaganda okamžitě využila k podpoře vlastních argumentů. Zeman v rozhovoru označuje informace amerických tajných služeb za blamáž a vyjádřil rovněž názor, že současný rusko-ukrajinský konflikt nevyústí v ozbrojené střetnutí. Zemanovu explicitní kritiku amerických zpravodajských služeb využívá čínská vláda k posílení negativního obrazu USA v ČLR. Zeman na adresu tajných služeb USA prohlásil:
Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdily, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No, a třetí je teď.
Jak se již několikrát v minulosti ukázalo, čínská média citují komentáře českého prezidenta s velkou oblibou a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Na základě výše uvedeného výroku se v několika čínských médiích objevily články, které hlásají, že „český prezident se vysmívá americkým zpravodajským službám“ (捷克总统嘲讽美国情报机构). Sloveso „vysmívat se“ (嘲讽) se přitom objevuje téměř ve všech nadpisech. Obvykle následuje Zemanovo zpochybnění amerických zpravodajských služeb a také informace o tom, že se z jejich strany jedná již o třetí případ selhání a šíření dezinformací.
Výše citovaný výrok se objevuje ve všech článcích a například nacionalistky laděný portál Guancha (观察) jej komentuje slovy:
Zeman se domnívá, že mezi Ruskem a Ukrajinou může dojít ke střetu na hranicích, avšak k vypuknutí totální války nedojde. Nesouhlasí s tím, že Rusko přestalo hovořit o invazi kvůli zastrašování ze strany Spojených států a jejich spojenců. Myslí si spíš, že se Spojené státy snaží „zakrýt blamáž“, když se jejich podezření opětovně ukázalo jako chybné.
泽曼认为俄乌可能会发生边境冲突，但不会爆发全面战争。他并不认同俄罗斯是碍于美国及其盟友威慑，才取消“入侵”的说法，反而为是美国试图“掩盖”再次被证明错误的“难堪”。
Portál Guancha také zdůrazňuje Zemanovo proruské smýšlení.
Podle ruských médií je Zeman mnohými pozorovateli považován za „příznivce proruské frakce“, jelikož při mnoha příležitostech zpochybňuje „agresivní úmysly“ a „zlovolné činy“ Moskvy.
Využitím výše zmíněných negativních slovních spojení redaktoři odkazují na západní protiruskou rétoriku.
Mnohá čínská média, mezi nimi i třeba čínská verze ruského Sputniku, pak také citují Zemanovo odvážné tvrzení o tom, že k válce mezi Ukrajinou a Ruskem určitě nedojde.
Zeman řekl: Před pár dny jsem prohlásil, že dle mého názoru žádná válka (na Ukrajině) nebude. A to proto, že Rusové nejsou tak šílení, aby zahájili operaci, která nadělá víc škody než užitku.
To se však v kontextu současných událostí ukazuje jako čím dál tím méně pravděpodobné, a ačkoliv prezident Zeman na rozdíl od vládních i některých opozičních politiků ruskou agresi doposud neodsoudil a ani neoznačil za porušení mezinárodního práva, riziko vojenského konfliktu již nyní přiznává. Tyto aktuální výroky však zatím čínská média necitují.
Společné prohlášení Putina a Si Ťin-Pchinga zahrnuje mimo jiné i příslib čínské podpory ruských strategických zájmů v Evropě. Čína tak explicitně podporuje ruské geopolitické postoje, staví se proti dalšímu rozšiřování NATO, a poukazuje tak na jeho rozpínavost. V rámci evropského prostoru se tak staví za „legitimní“ bezpečnostní zájmy Moskvy. Současná situace však zároveň pro Čínu představuje i jisté riziko, zejména s ohledem na její rostoucí ekonomické zájmy na Ukrajině.