Český tisk o Číně: duše českého fotbalu a filozofie majetku v Praze

Sponzorování fotbalu, přebírání insolventních podniků, další vliv v médiích, rekordní počet čínských žadatelů o azyl a další témata v česko-čínských vztazích.

Srdce, duše (a šrajtofle) českého fotbalu

Čínská tematika neopouští stránky českého tisku ani v létě. Potěšil nás zejména bizarní rozhovor s prezidentem CEFC China a předsedou dozorčí rady Slavie soudruhem Chan Chauto v časopise Týden pod názvem Moje srdce a duše budou vždy se Slávií. Kovaný slávista Chan v něm, jak napovídá titulek, mohutným proudem vylévá své srdce i duši:

V Číně máme přísloví: Když máme všichni jedno srdce, tak dokážeme všechno… Z pracovních důvodů nemám tu možnost sledovat všechny zápasy, ale ať jsem kdekoliv, moje srdce je vždy se Slavií a s našimi fanoušky. I když nebudu přímo v Edenu, moje duše bude vždy tady.

Časopis Týden vlastní Chanova čínská společnost CEFC zčásti, Slavii úplně.  Rozhovor o jeho duši, vznášející se jako balón nad Edenem, je uzavřen až omluvně vyznívající redakční notickou přičiněnou drobným písmem:

CEFC je rovněž spoluvlastníkem vydavatelství EMPRESA MEDIA, a. s., do jehož portfolia patří například TÝDEN či INSTINKT nebo internetový deník TÝDEN.CZ (pozn. red.).

O nadějích, které do Číny vkládají funkcionáři českého fotbalu, pojednává článek Peltova čínská houpačka v Lidových novinách z 2. 8. 2016. Po odstoupení dosavadního sponzora nejvyšší fotbalové soutěže  (Synot) vznikla Fotbalové asociaci ČR v rozpočtu šedesátimilionové díra, již měli dle plánů předsedy FAČR Miroslava Pelty zaplnit právě Číňané. Podle kuloárních informací však Pelta doplatil na to, že v pořadu Otázky Václava Moravce opomněl ocenit za domlouvání čínských investic premiéra Sobotku, jehož přímluvu by teď velmi potřeboval. Lze ještě doufat, že situaci zachrání Peltovy konexe skrze Travel Service (kterou téměř z poloviny vlastní čínská CEFC). Dalším problémem jsou přenosy nejlukrativnějších zápasů české ligy, které na placeném kanálu O2 Sport sleduje jenom málo lidí – Pelta se proto poohlíží po kanálu, který je zdarma a špičkové zápasy by vysílal s vyšší sledovaností. V zimě se o vysílání těchto zápasů zajímal Jaroslav Soukup, spolumajitel skupiny Empresa Média, pod niž patří i TV Barrandov. V Empresa Média mají 49procentní podíl Číňané z CEFC. Prostě když máme všichni jedno srdce…

Do světa přes Čcheng-tu

Cestovní kanceláře se těší na možné rozšíření portfolia zájezdů, které by mohla s sebou nést přímá letecká linka z Prahy do Čcheng-tu, hlavního města provincie S’-čchuan. Vzhledem k nevelké užitnosti přímé linky do Západní Číny pro české cestující se očekává, že větší podíl budou mezi pasažéry držet alespoň zpočátku Číňané. Na skutečně praktické spojení z Prahy do některé z velkých leteckých křižovatek ve Východní a Jihovýchodní Asii (Bangkok, Hongkong, Singapur) si budou muset čeští cestující nadále počkat. S cestovním ruchem souvisí  také zpráva, že společnost CEFC (nejviditelnější čínský investor v ČR) oznámila zájem o nákup dalšího luxusního hotelu v Praze, pětihvězdičkového Mandarin Oriental na Malé Straně. Po Le Palais Art Hotelu je to druhý takový nákup, takže záležitost prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Na cestovní ruch jsou navázané také další čínské investice v tuzemsku, připomněl server. Na jaře CEFC za zhruba 2,3 miliardy korun pořídila většinový podíl v internetovém prodejci zájezdů Invia.cz, navýšila také podíl v leteckém dopravci Travel Service téměř na polovinu. Expanze v cestovním ruchu má za cíl vytvořit komplexní nabídku služeb pro turisty i podnikatele z Číny i celé Asie, píše E15.

Dalším čínským záměrem v českém mediálním prostředí je pobočka deníku Economic Daily (jeden z největších čínských ekonomických listů založený v 80. letech, vycházející v devíti jazykových mutacích), jejíž přesná podoba není zatím blíže specifikována.  Ihned.cz v této souvislosti připomíná rozhovor s bývalým bývalý viceprezidentem e-shopu Alibaby Američanem Porterem Erismanem, který poznamenal, že na rozdíl od hotelů nebo jednoduchých výrobních provozů

„U citlivých byznysů, jako jsou média nebo telekomunikace, by se ale měly západní vlády rozmyslet, zda takový krok nebude znamenat ohrožení našich základních svobod.“

Zda takovým “jednoduchým výrobním provozem” je i strojírenská skupina Vítkovice Jana Světlíka, která se nachází v insolvenčním řízení a začala jednat se skupinou CEFC, se můžeme jenom dohadovat. Žádný formální mechanismus, který by podobné transakce posuzoval z hlediska možných bezpečnostních rizik, totiž v ČR neexistuje. (Bezpečnostní politika se zřejmě zcela vyčerpává nekonečnými diskuzemi kolem Roberta Šlachty.)

Číňané zamířili do Vítkovic ve čtvrtek ihned poté, co dokončili převzetí strojíren Žďas ve Žďáru nad Sázavou spolu s její dceřinou firmou TS Plzeň (zde). Podle vyjádření obou společností jim jde především o prohloubení spolupráce obou strojírenských podniků – tedy Vítkovic a Žďasu. (…) Skupina CEFC dala najevo, že má zájem o vybudování silné strojírenské skupiny ve střední Evropě.

Zeman se v Pekingu učí stabilitě, Peking v Praze filozofii nakládání s majetkem

Navýšení množství čínských turistů je jedním z cílů chystané srpnové delegace pražské primátorky Adriany Krnáčové a pražských radních. Pražská delegace má navštívit Čínu poprvé od podpisu kontroverzní partnerské smlouvy; nebude se prý však jednat pouze o pandách. Krnáčová se chystá vyjednávat o čínských investicích v Praze a chce se také podle svých slov „intenzivně bavit o smart cities, protože především Šanghaj nám má co nabídnout“. Kromě spolupráce v oblasti dopravy (zabezpečení veřejné dopravy) a moderních technologií ke správě města bude delegace usilovat i o výměnu kulturní, například dovoz čínských sopranistek. Radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO) zase doslova prohlásil:

„Budu prezentovat hlavně to, co Praha dělá se svým majetkem. Budu představovat filozofii města.“

Malou připomínkou událostí kolem návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga byla zprávička na webu ceskenoviny.cz, která informuje, že Číňan, obviněný a odsouzený za krádež tibetské vlajky, se odvolal proti rozsudku, podle něhož měl českému státu zaplatit pokutu 15 000 korun. Incident se stal koncem března na Evropské třídě, kde se střetly skupinky čínských “vítačů” Si Ťin-pchinga se skupinkami jeho odpůrců.

Tung svůj čin hájil tím, že nechtěl, aby v “krásné příznivé době, kdy se sbližuje český a čínský lid” byla na místě “vlajka, která symbolizuje rozkol”. Vlajku prý chtěl později vrátit.

Dalším bodem v česko-čínských vztazích, který novináři označují jako citlivý v době “investičních námluv”,  je případ azylových žádostí od skupiny šedesáti Číňanů , který řeší ministerstvo vnitra. Dle zjištění novinářů aktualne.cz se jedná o čínské křesťany, kteří přišli v několika vlnách během letošního jara. Takový počet žádostí o azyl z Číny je neobvyklý (třikrát vyšší než celkový počet čínských žadatelů za minulé dva roky); rozhodnutí přitom nepadlo ještě ani v jednom z těchto případů. Zúčastněné strany – ministerstvo vnitra, Organizace na pomoc uprchlíků  a občanské sdružení Křesťanští právníci – nechtějí uveřejňovat žádné informace, jako ostatně ani samotní žadatelé, kteří se obávají o osud příbuzných, které zanechali v Číně. Článek v této souvislosti cituje profesorku Olgu Lomovou, jež celou kauzu označuje za neobvyklou.

“Tento případ – ačkoliv o něm nemám informace – je netypický. Možná je v pozadí i nějaký konkrétní místní problém, konflikt s úřady, který jde za hranice otázek víry,” domnívá se.

Situace křesťanů v Číně je obtížná,  pronásledování čelí zejména stoupenci tzv. podzemní církve. Po nástupu Si Ťin-pchinga se jejich situace dále zhoršila.