China Digital Times: Britští diplomaté varovali v roce 1989 Londýn ohledně chystaného masakru v Číně

Podle nedávno zpřístupněných dokumentů z Britských národních archivů obdrželo britské velvyslanectví v Pekingu upozornění, že Teng Siao-pching prohlásil několik dní před zátahem na prodemokratické demonstranty, že “dvě stovky mrtvých mohou Číně přinést 20 let míru”. Zheping Huang a Ilaria Maria Sala uvádějí pro ekonomický zpravodaj Quartz:

Britské Národní Archivy zveřejnily 30. prosince velké množství dříve utajených vládních složek z let 1989 a 1990. Více než dva tucty dokumentů (PDF), datovaných v období 20. května až 21. července 1989, prozrazují, jaké postoje zaujímala administrativa Margaret Thatcherové vůči politickému klimatu v Číně v období těsně před zásahem. Nejzásadnější odhalení se týkalo faktu, že britská ambasáda v Pekingu věděla již dva týdny před 4. červnem, že Lidová osvobozenecká armáda plánuje usmrtit stovky, ne-li tisíce studentských demonstrantů, kteří se po dobu několika týdnů shromažďovali na pekingském hlavním náměstí.

20. května 1989, měsíc předtím, než studenti zahájili blokádu náměstí Tchien-an-men s požadavkem na demokratickou reformu Komunistické strany, vyhlásil Teng stanné právo a rozmístil v Pekingu na 300 000 vojáků.  Téhož dne odeslal Sir Alan Ewen Donald, britský velvyslanec v Číně, telegram popisující jeho setkání s americkým sinologem Stuartem Schramem.

“Profesor Stuart Schram se mi svěřil, že podle jednoho z jeho čínských kontaktů se před několika dny Teng Siao-pching zmínil, že “dvě stovky mrtvých mohou Číně přinést 20 let míru”, napsal Donald. “Z toho jasně vyplývá, že obětování takového množství demonstrantů mělo posloužit ke stabilizaci situace a získat čas potřebný k dokončení reforem v Číně.” Donald pokračoval s tím, že se ještě téže noci dozvěděl z Pentagonu o rozhodnutí čínských představitelů, že “není způsobu, jak zabránit krveprolití”. Proto povolali do služby všechny zaměstnance státních nemocnic a vojenským složkám nařídili “ke zklidnění situace použít všech nutných prostředků”. [Zdroj]

V roce 2015 zveřejnila Kanadská Knihovna a Archiv tisíce telegrafických zpráv zaslaných kanadskou ambasádou v Pekingu ve dnech kolem 4. června, jež situaci popisovaly jako “přinejlepším vážnou a potenciálně katastrofální”.

Nová kniha “Tiananmen Redux” od Johana Lagerkvista přináší autorovu analýzu důsledků situace, jež vyvstaly po Tengovově rozhodnutí potlačit prodemokratické protesty na náměstí Tchien-an-men pomocí vojenské síly. Richard Bernstein říká v recenzi této knihy pro The Wall Street Journal:

Den zásahu, 4. červen 1989, znamenal v tomto smyslu rozhodující okamžik v dlouhé historii Číny. Ale v knize “Tiananmen Redux” zachází švédský sinolog Johan Lagerkvist ještě dále. Podle něj nebylo Tchien-an-men pouze mezníkem čínských dějin, ale předělovým okamžikem pro celý svět. Okamžikem ještě závažnějším ve svém trvalém dosahu než takové milníky současnosti jako pád Berlínské zdi nebo rozpad Sovětského svazu.

Argumentuje následujícím způsobem: násilné ukončení demonstrací na náměstí Tchien-an-men s sebou přineslo víc než jen definitivní odstranění jakékoli opozice vůči představitelům úřední moci státu jedné strany. Také uvolnilo ruce nejvyššímu vůdci Teng Siao-pchingovi k tomu, aby urychlil transformaci Číny z maoistické země sužované chudobou v bohatou a mocnou zemi kapitalistickou. Co je ovšem na Lagerkvistově pojetí nejdůležitější, masakr na Tchien-an-men umožnil čtyřiaosmdesátiletému Tengovi prosadit mezi svými neochotnými podobně starými soukmenovci ve straně neoliberální ekonomickou agendu, jinými slovy takříkajíc divoký kapitalismus s nízkými mzdami, omezenými sociálními benefity a propastí rozevírající se mezi bohatými a chudými. Všechny tyto dobře známé globalizační neduhy se tak v Číně objevily jen díky rozhodnutí jít za rychlým ekonomickým růstem doslova přes mrtvoly. [Zdroj]

Hong Kong Free Press publikoval sérii fotografií pořízených 4. června na náměstí Tchien-an-men a v jeho okolí.

(Převzato z ChinaDigitalTimes.)