Další vývoj celní války: přijde obrat?
Donald Trump oznámil nová cla až 3 521 % na solární technologie vyrobené v jihovýchodní Asii čínskými firmami, chce také zatížit vyššími přístavními poplatky i cly lodě vyrobené v Číně. Na ně budou mít tyto kroky pravděpodobně jen minimální dopad kvůli malému trhu i možnosti opatření obcházet, solární sektor však mohou skutečně zasáhnout. Navzdory této eskalaci označil ministr financí USA Scott Bessent na soukromém jednání probíhající obchodní válku za neudržitelnou. Obě země se podle něj budou muset dohodnout, což v úterý veřejně naznačoval i Donald Trump. Ten by se nejraději setkal přímo s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem, a proto do Pekingu nechce vyslat žádnou jinou delegaci. Je ovšem otázka, jestli se Si Ťin-pching s Trumpem bude chtít setkat, dokud nebude jasné, na čem přesně by se mohli dohodnout. Čínské vedení je alergické na nečekané zvraty, v nichž si naopak libuje Trump.
Trumpem vyvolaný zmatek otřásl akciovými trhy, ale také závažně narušil důvěru spojenců. Zatímco mnohé země přehodnocují svou dosavadní rezervovanou politiku vůči Číně, Peking přichází s nabídkami spolupráce a momentálně cílí právě na jihovýchodní Asii. Zavádí také vlastní, na rozdíl od amerických kroků dobře promyšlená odvetná opatření, která míří například na odvětví služeb, jako je turistika, vzdělávání či filmový průmysl. Experimentuje rovněž se sekundárními sankcemi, jimiž se snaží korejské vládě zakázat vývoz produktů obsahujících vzácné kovy americkým entitám napojeným na armádu. Zatím se zdá, že Trumpova opatření mají přesně opačný efekt – Čína posiluje a navazuje nová spojenectví, zatímco USA přichází o tradiční spojence.
Zdroje:
BBC: US sets tariffs of up to 3,521% on South East Asia solar panels
Trivium China: Chinese shipbuilding sector unlikely to feel burn of latest US measures
CNN: Trump says China tariffs will ‘come down substantially,’ hinting at potential U-turn
Politico: Trump and Xi are locked in a standoff over direct trade negotiations
The Diplomat: Xi Jinping’s Tour Highlights Southeast Asia as the Frontline of the Global China-US Competition
The Korea Economic Daily: China bans export of Korean goods containing its rare earth metals to US
Pokusy o sblížení s Evropou
Čína se snaží naklonit si také Evropu a údajně se chystá zrušit sankce, které v roce 2021 uvalila na skupinu europoslanců jako odvetu za sankce na čínské úředníky, podílející se na porušování lidských práv v Sin-ťiangu. Krok Pekingu tehdy poslal k ledu chystanou Souhrnnou investiční dohodu (CAI), která měla významně prohloubit obchodní vztahy mezi Čínou a Evropou. ČLR nyní doufá, že gesto zrušení sankcí by mohlo otevřít cestu k obnově ekonomických vztahů a zajistit jí přístup na evropský trh, který je nyní v době totální celní války s USA pro Peking zásadní. Gesto je to nicméně polovičaté, protože by se mělo pravděpodobně vztahovat jen na europoslance. Sankce z roku 2021 se však týkaly i osob mimo europarlament – jednotlivých badatelů či celého německého think tanku MERICS.
Ve Francii se Čína mezitím snaží obnovit spolupráci na poli obrany. Ambasáda v Paříži, dříve známá svých asertivním přístupem, nyní nabídla francouzské armádě možnost cvičit své důstojníky na nejprestižnějších čínských vojenských institucích, což Francie zdvořile odmítla. Peking pravděpodobně usiloval o reciproční připuštění čínské armády do francouzských vojenských akademií, kam nemá přístup od roku 2018, protože podle francouzské strany Čína využívala jejích kurzů ke sběru strategických informací. Čínské snahy o sbližování s Evropou doplňují zprávy z Londýna, podle nichž Čína sbírá informace velice aktivně přímo ve vládní čtvrti, kde měla nainstalovat odposlouchávací zařízení v přilehlých barech a parcích.
Zdroje:
Financial Times: China to lift sanctions on MEPs in bid to revive trade deal with EU
Intelligence Online: Chinese defence attaché woos French armed forces
Symbióza kapitalismu dohledu s digitálním leninismem
Firma Yahoo působící i v Čínské lidové republice se na začátku tohoto tisíciletí dohodla s tamější vládou na předávání citlivých informací o disidentech. Výsledkem bylo jejich věznění i mučení. Za své praktiky se firma následně omluvila a založila fond na podporu čínských disidentů. Z toho se nicméně jen čtyři procenta vyčleněných financí dostala k pronásledovaným; zbytek byl zpronevěřen. Roku 2017 skupina šesti disidentů společnost Yahoo i výše zmíněný fond žalovala. Nyní konečně soud vyhrála a firma Yahoo je musí nejen odškodnit, ale zbytek peněz využít k založení nového fondu spravovaného respektovanou neziskovou organizací Humanitarian China. Peníze tak snad konečně půjdou na podporu vězňů svědomí.
Do problémů se dostala i společnost Meta. Její bývalá manažerka Sarah Wynn-Williams vydala knihu s názvem Careless people (Lhostejní lidé) o praktikách této firmy a poté před soudním výborem amerického Senátu svědčila, že společnost tajně obchodovala s Čínou, přičemž porušovala americké zákony i své etické kodexy a opakovaně o tom americkým orgánům lhala. Nejzávažnější část jejího svědectví se týká vývoje cenzurních nástrojů ve spolupráci s čínskou vládou. Podle whistleblowerky musel každý příspěvek s více než 10 000 zhlédnutími projít přes tzv. hlavního editora, který mohl takto cenzurovat i příspěvky tchajwanských či hongkongských uživatelů. Meta podle Wynn-Williams také spolupracovala s čínskými orgány na vývoji velkých jazykových modelů a podílela se tak na vzniku čínského modelu DeepSeek. Právě tento projekt měl být pro šéfa společnosti Marka Zuckerberga prioritou. Firma většinu těchto obvinění popírá.
Zdroje:
MIT Technology Review: Yahoo will give millions to a settlement fund for Chinese dissidents, decades after exposing user data
Forbes Breaking News: FULL HEARING: Facebook Whistleblower Testifies Before Senate Judiciary Committee
Půlmaraton čínské AI
V sobotu si v Pekingu zaběhli humanoidní roboti svůj vůbec první půlmaraton na světě. Vítěz závodu robot Tiangong Ultra společnosti Beijing Innovation Centre of Human Robotics sice svým časem 2 hodiny 40 minut zdaleka nepřekonal lidského vítěze, přesto je událost oslavována jako významný technologický milník odrážející prudký rozvoj čínské umělé inteligence v poslední době. Ten se netýká jen tzv. vtělené umělé inteligence schopné fyzické interakce s reálným světem, jako jsou drony, roboti-recepční nebo sledovací kamery v autonomních vozítkách v čínských parcích, ale například i chatbotů typu DeepSeek. Čínská vláda označuje vývoj AI za strategickou prioritu a chce tak čelit demografické i ekonomické krizi: kompenzovat klesající počet obyvatel v produktivním věku a zároveň podpořit domácí ekonomiku, která čelí nízké domácí spotřebě a obchodní válce se Spojenými státy.
Kromě toho jsou úspěchy v této oblasti významným zdrojem národní hrdosti a státem podporovaného nacionalismu. Čína má zároveň pro úspěch v této oblasti řadu předpokladů, především rozsáhlou průmyslovou základnu zahrnující široké spektrum příbuzných oborů – od výroby baterií po senzoriku či průmyslovou optiku. Významnou výhodou je také přístup k datům: čínské firmy těží z relativně volného regulačního rámce i z role státu, který funguje jako investor, zákazník a zároveň poskytovatel dat – ty může díky svým zákonům získávat na požádání od kterékoliv čínské společnosti.
Zdroje:
The Diplomat: China’s Humanoid Marathon Signals a New Kind of AI Race
The Guardian: Humanoid workers and surveillance buggies: ‘embodied AI’ is reshaping daily life in China
Xinhua: 人形机器人加速进化|新华深读