Revize se blíží
Slibovaná revize česko-čínských vztahů, k níž se současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení z ledna 2022, by měla konečně získat jasnější obrysy. Podle českých médií má ministr zahraničních věcí Jan Lipavský o její podobě informovat vládu v následujících týdnech. Od revize se očekávalo, že přinese nový realistický pohled na vztahy s Čínou, které jsou silně poznamenané zkušeností období „restartu“. Tato éra, spojená s řadou nenaplněných očekávání, skončila fiaskem po pádu společnosti CEFC, tehdy nejviditelnějšího čínského hráče v ČR.
Z revize nakonec zřejmě nevznikne žádný formální dokument, ministerstvo o ní mluví jako o kontinuálním procesu, který jsme mohli sledovat v zahraniční politice současné vlády. V obdobném duchu mluvil i ředitel Odboru států Asie a Pacifiku MZV Marek Libřický na nedávné konferenci v Poslanecké sněmovně spoluorganizované projektem Sinopsis. Podle něj je třeba aktuální revizi vnímat především jako „průběžnou inventuru dosavadních vztahů, nikoliv jako jejich narovnání“. Je však otázka, zda to bude při dnešním turbulentním vývoji v mezinárodní politice stačit.
Zdroje:
Novinky: Lipavský se chystá informovat vládu o revizi vztahů s Čínou
Videoarchiv PSP: ČLR v „nové éře“ totalitní kontroly
Reakce na usnesení Senátu o Tchaj-wanu
Minulý týden přijal Senát ČR usnesení odmítající překrucování rezoluce OSN č. 2758. Ta před půl stoletím stanovila, že „představitelé Čankajška” nemají v OSN právo reprezentovat „Čínu”, a že toto právo, včetně křesla v Radě bezpečnosti, má s okamžitou platností přejít na ČLR. Velvyslanectví ČLR krok českého senátu odsoudilo – podle něj rezoluce OSN ustanovila svrchovanost Číny nad Tchaj-wanem a mezinárodní společenství to musí respektovat. Zmíněnou rezoluci však čínské velvyslanectví raději necituje a ani na původní text neodkazuje – patrně v obavách, aby čtenáři nezjistili, že o Tchaj-wanu se v ní vůbec nepíše.
Přijetí obdobných dokumentů o Tchaj-wanu obvykle vyvolává ostré reakce čínských médií i uživatelů internetu. Když v prosinci minulého roku podobné usnesení přijal Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, zejména menší a silně nacionálně laděná média to ostře kritizovala. Tentokrát ovšem čínská média převážně mlčí.
Zdroje:
Velvyslanectví ČLR v Praze: Mluvčí Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice odpověděl na otázku týkající se Tchaj-wanu
United Nations Digital Library: Restoration of the lawful rights of the People’s Republic of China in the United Nations
Sinopsis: Tchaj-wan a česká politika jedné Číny
Sinopsis: Smutné výročí: Rezoluce, která izolovala Tchaj-wan na mezinárodním poli
Senát PČR: Usnesení Senátu
Evropské varování čínským firmám
Evropská unie minulý pátek udělila TikToku historicky třetí nejvyšší pokutu za porušování pravidel ochrany osobních údajů, a to ve výši 530 milionů eur. Potrestala jej zejména za neprůhledné nakládání s daty a nedostatečnou ochranu nezletilých, nicméně širší kontext je také geopolitický: jde o varování čínským firmám působícím v Evropě, aby respektovaly místní pravidla. Jejich porušování muselo vedení TikToku vysvětlovat už dříve kvůli zneužití platformy během rumunských prezidentských voleb. Ty ústavní soud anuloval kvůli vlně falešných a spamových účtů i influencerů financovaných z Ruska. Zatímco Evropa prosazuje tvrdší postoj, americký prezident Trump – jemuž aplikace podle vlastních slov pomohla získat mladé voliče – už potřetí odložil termín nuceného odprodeje amerických aktiv TikToku a připustil další prodloužení lhůty v červnu.
I kvůli probíhající obchodní válce se Spojenými státy však čínská diplomacie stále sází na „ofenzivu šarmem”. Peking tak minulý týden zrušil sankce vůči několika europoslancům a parlamentním výborům, které dříve označil za nepřátele režimu kvůli jejich kritice čínské politiky v oblasti lidských práv. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se Čína a Evropský parlament „po vzájemné domluvě rozhodly současně zrušit všechna omezení vzájemných kontaktů”. Podle mluvčí diplomatické služby EU Anitty Hipper však Unie nemá v plánu tento krok opětovat, protože nezaznamenala zlepšení situace v oblasti lidských práv, zejména v Sin-ťiangu. Zda tento krok výrazněji přispěje k zlepšení vztahů mezi EU a Čínou před plánovaným červencovým summitem v Pekingu, tak zůstává nejisté.
Zdroje:
Die Welt: China lifts sanctions on MEPs in EU ‚charm offensive‘
Ministerstvo zahraničí ČLR: 2025年5月6日外交部发言人林剑主持例行记者会
Politico: Why TikTok ruling sparks trouble for EU-China relations
SCMP: As China eases up on EU lawmakers, Brussels stays the course on Xinjiang sanctions
Levnější energie s geopolitickým háčkem
Čínská společnost Ming Yang Smart Energy s vazbami na čínskou stranu i armádu bude podle zjištění týdeníku Newsweek dodávat větrné turbíny nové německé větrné farmě v Severním moři. Tato zpráva přichází v době, kdy odborníci stále častěji varují před riziky spojenými s účastí čínských firem na kritické infrastruktuře západních států. Podle nich ČLR takto získává dlouhodobý přístup do nejrůznějších systémů, který může případně využít i k vojenským účelům – například k sabotážím či špionáži. Geopolitický aspekt těchto projektů dokládá i přístup samotného předsedy společnosti Čang Čchuan-weje. Ten ve své někdejší pozici zástupce Všečínského shromáždění lidových zástupců volal po rozšíření čínských projektů větrné energie daleko za hranice čínské výlučné ekonomické zóny v Jihočínském moři, kde ČLR vede mnohé územní spory.
Experti dále upozorňují, že zapojení čínských technologií do energetických sítí může usnadnit činnost čínských hackerských skupin, jako je Volt Typhoon. Ta si systematicky buduje přístup k infrastruktuře západních zemí, zejména ve Spojených státech. Problém však není jen bezpečnostní. Otevření trhu čínskému zboží s dumpingovými cenami může poškodit domácí evropský průmysl – jako se tomu již stalo v minulosti v oblasti solárních panelů. Přesto, jak vidíme na příkladu Německa, není snadné odmítnout čínské nabídky – ČLR ovládá značnou část produkce obnovitelných technologií a nabízí bezkonkurenční ceny. Je si nicméně třeba položit otázku, jestli se nám tyto výhodné nabídky dlouhodobě spíše neprodraží.
Zdroje:
Newsweek: Exclusive: Chinese Firm Behind NATO Ally’s Windfarm Is Tied to Army
Sinopsis: China’s Dual-Use Infrastructure in the Pacific
Financial Times: MI5 investigates use of Chinese green technology in UK