Čína a svět tento týden: otevřená náruč čínského trhu

Zatímco na ekonomickém fóru se Čína snaží uklidnit světové investory, u Tchaj-wanu už zase létají její stíhačky.

Peking o obchodu, Brusel o bezpečnosti

Čínská ekonomika podle oficiálních údajů Národního statistického úřadu loni vzrostla o 5,2 %. Výsledek tak odpovídá pětiprocentnímu cíli stanovenému centrální vládou. Ta se přitom v loňském roce potýkala s dozvuky striktní politiky nulového covidu, krizí v oblasti bydlení či nezaměstnaností mladých. Právě poslední jmenovaný údaj nyní úřad zveřejnil poprvé od loňského června. Tehdejších 21,3 % nezaměstnaných mezi 16 a 24 lety představovalo rekordní hodnotu od počátku měření v roce 2018. Úřad následně oznámil plány na „úpravu metodiky”, aby nyní přišel s hodnotou 14,9 %.

Ať už jsou reálná čísla čínského HDP jakákoliv, prezentovat je v nejlepším světle se v posledních dnech aktivně snažil čínský premiér Li Čchiang na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Šlo o nejvyšší čínskou šarži v malebném švýcarském městečku od návštěvy generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v roce 2017. Premiér Li si dal za cíl uklidnit světové investory stahující se z čínského trhu kvůli intervencím čínské vlády i celkovému geopolitickému napětí. Předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová následně ve své řeči zdůraznila právě hodnotové ukotvení Západu a s tím související geopolitické zájmy Evropy.

Zdroje
:

Čínský statistický úřad: 2023年四季度和全年国内生产总值初步核算结果

Reuters: China’s 2023 GDP shows patchy economic recovery, raises case for stimulus

World Economic Forum: Davos 2024: Special Address by H.E. Li Qiang, Premier of the State Council of the People’s Republic of China

Politico: China vs. EU in Davos: Dueling speeches display global divisions

Ohlasy na tchajwanské volby: gratulace a stíhačky

Na Tchaj-wanu, jediné plně demokratické zemi v čínsky mluvícím světě, proběhly za účasti 72 % oprávněných voličů svobodné volby prezidenta a parlamentu. Přes absenci oficiálního diplomatického uznání vlády rozličných států včetně USA, Austrálie, Velké Británie či Singapuru nově zvolenému prezidentu Williamu Laiovi z Demokratické pokrokové strany zaslaly blahopřání. Ke gratulantům se přidal i prezident ČR Petr Pavel či předseda Senátu Miloš Vystrčil. Ministerstvo zahraničních věcí ČR se k volbám nijak nevyjádřilo.

Přestože se tchajwanské volby obešly bez ozbrojených manévrů ze strany souseda na druhé straně Úžiny, aktivity ČLR nyní opět nabývají na síle. Tchajwanský vzdušný prostor ve středu narušilo nejméně 18 čínských stíhaček, čínské Ministerstvo státní bezpečnosti vydalo prohlášení kritizující separatistické síly uvnitř vládnoucí tchajwanské Demokratické pokrokové strany a ve veřejném prostoru se objevují hlasy volající po zrušení dohody o volném obchodu, kterou Tchaj-wan s ČLR uzavřel roku 2010.

Zdroje:

Mingpao: 台灣2024年總統副總統選舉投票率71.86%【附歷屆投票率】

Deník N: Dva rozdílné „vzkazy“ pro Tchaj-pej i Peking: Pavel posílá blahopřání, Černínský palác mlčí

Reuters: Taiwan reports first major Chinese military activity after election

WeChat: 国家安全机关坚决反对“台独”分裂行径和外部势力干涉

China Daily:  DPP’s hostile policy risks losing ECFA benefits

Kdo je tady pokrytec?

Zatímco v Rudém moři po útocích Húsíů a odvetných úderech Spojených států a Velké Británie na jemenské cíle eskaluje napětí, čínský ministr zahraničí Wang I v neděli zahájil svou návštěvu Afriky v Egyptě, kterého se konflikt bezprostředně dotýká. Při setkáních s egyptským ministrem zahraničí i lídrem Ligy arabských států Wang I zdůraznil, že současná situace v Rudém moři je regionálním rozšířením konfliktu v Gaze. Vyjádřil zároveň „hluboké znepokojení z humanitární situace v Pásmu Gazy“ a vyzval ke „svolání mezinárodní mírové konference, ukončení okupace a vytvoření nezávislého a celistvého státu Palestina na základě hranic ze dne 4. června 1967“.

Čínský postoj v této otázce zapadá do její širší strategie. ČLR obratně využívá války Izraele s Hamásem, aby si k sobě připoutala globální Jih. Opakuje, co v těchto zemích již delší dobu rezonuje – že současný mezinárodní řád založený na pravidlech je pokrytecký a platí jen pro některé. Podle Číny USA i Západ odsuzují ruské válečné zločiny na Ukrajině či čínské koncentrační tábory v Sin-ťiangu, v případě Izraele však mlčí. V arabských zemích, kde podle nedávných průzkumů dávají lidé přednost Číně před Spojenými státy, by tak mohl Pekingem prosazovaný nový světový řád získávat čím dál větší podporu.

Zdroje:

Čínské MZV: 中埃关于巴勒斯坦问题的联合声明

China Daily: Double standard and hypocrisy on full display in the Gaza Strip

Foreign Affairs: China’s Game in Gaza

Výzva k propuštění Ilhama Tohtiho

Jako apel na propuštění Ilhama Tohtiho uspořádaly Knihovna Václava Havla a projekt Sinopsis toto pondělí 15. ledna debatu s jeho dcerou, lidskoprávní advokátkou Jewher Ilham. Přesně před deseti lety čínské úřady odsoudily tohoto ujgurského intelektuála ve vykonstruovaném procesu k doživotnímu vězení. Posledních sedm let o něm rodina nemá žádné informace.

Profesor Tohti je ekonom a držitel mnoha mezinárodních lidskoprávních ocenění, v minulých letech byl také kandidátem na Nobelovu cenu za mír, nominován je i v letošním roce. Tohti dlouhodobě usiloval o dialog mezi Ujgury a Číňany. V rozhovoru v roce 2009 řekl: „Domnívám se, že důvěra mezi ujgurskou menšinou a Číňany je nyní narušena, šíří se etnická nenávist. Pokud Peking nedokáže dostat situaci pod kontrolu a bude se chovat jako koloniální mocnost, budeme i nadále svědky tragédií.“ O genocidě v Sin-ťiangu, nucené práci a sexuálním násilí páchaném na ujgurských ženách mluvil na debatě také zakladatel Iniciativy Ilhama Tohtiho Enver Can či sinolog Ondřej Klimeš.

Zdroje:

KVH: FREE Ilham Tohti – Večer pro Ilhama Tohtiho

RFA: 10th anniversary of Uyghur academic’s arrest marked with calls for release

Tweet na X: U.S. Embassy