Terry Gou jako čtvrtý kandidát na Tchaj-wanu
Podnikatel a zakladatel technologického gigantu Foxconn Terry Gou tento týden potvrdil svou účast v nadcházejících prezidentských volbách na Tchaj-wanu. Pokud do začátku listopadu nasbírá 290 000 podpisů, vstoupí do voleb jako nezávislý kandidát. O post prezidenta se utká se současným favoritem voleb, viceprezidentem Williamem Laiem z Demokratické progresivní strany (DPP), bývalým starostou města Tchaj-peje Kche Wen-čem z Lidové strany (TPP) a kandidátem opoziční strany Kuomintang (KMT) Chou Jou-im. Právě ten je Terrymu největším trnem v oku, neboť ho připravil o významný post hlavního kandidáta nejsilnější opoziční strany.
Terry Gou se do volebního klání chystá s programem obsahujícím fakticky jen jeden bod, zabránění konfliktu s Čínou a zlepšení vzájemných, především obchodních vztahů. Podle svých slov chce zabránit, aby se Tchaj-wan „stal další Ukrajinou“, a proto jej povede „zpět z okraje propasti války s Čínou“. Jak toho chce docílit? Díky svým obchodním aktivitám v Číně prý ví, jak s KS Číny komunikovat. Možná se za tímto účelem chystá využít své kontakty na samotného Si Ťin-pchinga, s nímž se setkal v roce 2014 v Pekingu a jehož v roce 2017 označil za skvělého vůdce. Terry Gou nejspíš dál rozdrobí opoziční hlasy a zvýší tak šance na vítězství pro DPP v čele s Williamem Laiem.
Zdroje:
Focus Taiwan: Terry Gou jumps into 2024 presidential race as independent candidate
The Guardian: Foxconn founder Terry Gou announces run for Taiwan presidency, pledging to fix China ties
Reuters: Terry Gou, the man who made iPhones, bids again to be Taiwan president
Přerývaná komunikace
Tento týden navštívila Peking ministryně obchodu USA Gina Raimondo jako součást snahy Bidenovy administrativy obnovit komunikaci mezi oběma zeměmi. Problém je, že každá strana chce mluvit o něčem jiném. Raimondo o spolupráci v oblasti klimatické změny, fentanylové krize či umělé inteligence, její čínští protějšci o amerických omezeních na vývoz vyspělých technologií, především pokročilých čipů. Zmírnění těchto restrikcí Raimondo rázně odmítla: „O otázkách národní bezpečnosti nevyjednáváme“. Čína nicméně oznámila právě během její návštěvy částečný průlom ve vlastním vývoji: společnost Huawei hlásí návrat svého chytrého telefonu s funkcí 5G. Čipy do něj dodá čínská státem podporovaná firma SMIC.
V Pekingu tento týden „obnovuje komunikaci“ také ministr zahraničí James Cleverly, který sem zavítal jako první vysoce postavený britský ministr po pěti letech. Ani zde neprobíhá vše hladce. Během jeho návštěvy zveřejnil Výbor pro zahraniční věci Parlamentu Spojeného království dokument, v němž vyzývá britského ministra a vládu, aby zaujali vůči ČLR nekompromisní postoj. Velmi otevřeně mluví o otázce Tchaj-wanu, který nazývá „nezávislou zemí“. Čína reagovala obligátně slovy o dodržování principu jedné Číny a odporu proti separatismu.
Zdroje:
AP: US commerce secretary rejects Chinese appeal to ease export controls
DIGITIMES Asia: SMIC’s unspoken mission and Huawei’s 5G smartphone chips
Politico: UK parliament calls Taiwan ‘independent country’ as Cleverly visits China
Čína a Afrika společně proti „bezpečnostním výzvám“
V úterý se do Pekingu na 3. čínsko-africké mírové a bezpečnostní fórum sjelo na sto vysokých úředníků a vojenských důstojníků z téměř padesáti afrických zemí. Vzdělávali se v otázkách čínské „Globální bezpečnostní iniciativy“ (GSI) a posilování spolupráce mezi Čínou a Afrikou. Obě strany prý budou nyní schopny reagovat společně na bezpečnostní výzvy, bránit mezinárodní spravedlnost a vnést do světa více jistoty a pozitivní energie. Stejně šlechetně působí Čína mimo jiné také ve Vanuatu zmítaném politickou krizí. Kromě australských policistů tak ve zdejších ulicích potkáme i policisty čínské, kteří mají za úkol „výrazně posílit schopnost vanuatské policie udržovat společenský pořádek“, jak podle prohlášení tamní čínské ambasády uvedl vanuatský premiér Kalsakau. Čínští strážci pořádku pomáhají rovněž na Šalamounových ostrovech – školí tamní policejní síly v reakcích na mimořádné události či v kybernetické bezpečnosti. „Pokud jde o dohodu o policejní spolupráci s Čínou, USA a Austrálie se nemají čeho obávat,“ řekl premiér Sogavare.
Nebo jsou naopak obavy na místě? Čína se od obligátní „ekonomické diplomacie“ rychle posouvá do oblasti bezpečnosti. Na rozdíl od Západu se prý nehodlá vměšovat do vnitřních záležitostí cizích zemí. Peking zvolil cestu od lesa: jaképak vměšování, když je možné politiky a vojenské důstojníky rovnou vychovat podle vlastních představ? Pilně se na tom už pracuje v Tanzanii, kde KS Číny otevřela první zahraniční školu pro africké vůdce.
Zdroje:
RNZ: Chinese police experts arrive in Vanuatu amid political crisis
Global Times: China-Africa security forum injects positive energy into global peace
CPC news: 第三届中非和平安全论坛在京举行
Whinnett, Ellen, „Policing confusion in wisdom of Solomons“, The Nation, 29. srpna 2023, s. 6.
Pás a stezka s Putinem (ale bez Zemana)
Ruský prezident Vladimir Putin podle informací serveru Bloomberg potvrdil osobní účast na letošním summitu iniciativy Pás a stezka (BRI), který se uskuteční v Číně během října. Pokud se tak skutečně stane, bude se jednat o první Putinovu zahraniční cestu od letošního března, kdy na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač, a zároveň o první návštěvu Číny od chvíle, kdy společně se Si Ťin-pchingem během Olympijských her v Pekingu v předvečer války na Ukrajině uzavíral partnerství „bez hranic“.
Na letošním summitu bude naopak chybět jeho dřívější pravidelný účastník, bývalý prezident Miloš Zeman. Ten se do iniciativy Pás a stezka hlasitě zapojoval s vidinou naplnění cílů své „ekonomické diplomacie“, jejímž jediným výsledkem bylo dočasné posunutí České republiky do sféry vlivu Číny (a Ruska). Význam BRI jakožto hlavního nástroje vývozu globalizace pod čínským vedením v posledních letech poněkud klesá, mimo jiné proto, že ČR není jedinou zemí, kde byl ekonomický přínos BRI přinejmenším nevalný. BRI také postupně nahrazují nové čínské iniciativy, soustřeďující se na širší region globálního Jihu.
Zdroje:
Bloomberg: Putin Agrees to Visit China in First Trip Since Arrest Warrant
Sinopsis: Miloš Zeman vyráží propojovat srdce čínského a českého lidu
Sinopsis: Měnící se tvář čínské iniciativy Pás a stezka
V síti čínské propagandy
Společnost Meta v úterý oznámila, že úspěšně zmařila největší vlivovou operaci svého druhu, jež využívala její platformy. Ta měla dle Mety probíhat již od roku 2019 a vžil se pro ni název Spamouflage. Stála za ní čínská vláda, jež skrze tisíce účtů na rozličných sociálních sítích a platformách šířila dezinformace o původu koronaviru či třeba propagandu o životě v Sin-ťiangu. Příspěvky měly často pochybnou kvalitu, ale hromadně se objevovaly v tematických diskusích a byly překládané do všech významnějších světových jazyků.
Přestože jsou západní sociální sítě, jakými je třeba Facebook, X (dříve Twitter), Instagram či YouTube, v ČLR blokované, čínská vláda je zhusta využívá k šíření vlastní propagandy a ovlivňování veřejného mínění v cizích zemích. Důvěřiví uživatelé zde tak nezřídka mohou potkat třeba čínské modelky, které se s nimi budou ochotně bavit o svých zájmech, jako je focení spodního prádla a diskuse o skvělém životě v Sin-ťiangu pod vládou KS Číny. Autoři tohoto newsletteru se s tím pravidelně sami setkávají na sociální síti dříve známé jako Twitter, kde s nimi interaguje jedna taková virtuální modelka vystupující pod shodným jménem Sinopsis.
Zdroje:
The New York Times: Meta’s ‘Biggest Single Takedown’ Removes Chinese Influence Campaign
CNBC: Meta says it has disrupted a massive disinformation campaign linked to Chinese law enforcement
Sinopsis: YouTube představuje: Krásný život v krásném Sin-ťiangu