„Raketové střely“ a špionážní balóny
S blížícími se volbami na Tchaj-wanu, které proběhnou v sobotu 13. ledna, se zvyšuje tlak ČLR na tuto zemi, a to ekonomický a politický, ale i vojenský. V takto napjaté atmosféře vyhlásil Tchaj-wan 9. prosince celostátní letecký poplach a varoval obyvatelstvo upozorněním v mobilu před čínskou družicí. V anglické verzi však úřady chybně užily slovo „missile“, tedy raketová střela, což vyvolalo paniku. Eric Chu, předseda hlavní opoziční strany Kuomintang (KMT), nařkl vládu Demokratické pokrokové strany (DPP) z vyvolávání strachu a matení veřejnosti. Tchajwanské ministerstvo obrany se za nepřesnou formulaci omluvilo.
Nešlo o první narušení vzdušného prostoru nad ostrovem s cílem ovlivnit průběh voleb, v minulém měsíci bylo například hlášeno několik případů přeletu čínských špionážních balónů nad Tchajwanskou úžinou i nad samotným Tchaj-wanem. Podle tchajwanského ministra zahraničí Josepha Wu je vypuštění čínské družice nad tchajwanským vzdušným prostorem těsně před volbami aktem na pomezí války.
Zdroje:
Reuters: China satellite launch causes pre-election political storm in Taiwan
Reuters: Ignoring Taiwan’s complaints, more Chinese balloons spotted over strait
BBC: China satellite launch triggers air raid alert in Taiwan ahead of election
The Guardian: Cognitive warfare and weather balloons: China accused of using ‘all means’ to influence Taiwan vote
Díky, Evropo!
V souladu se současnou zahraniční politikou vládní Demokratické pokrokové strany, jež usiluje o rozšíření sítě mezinárodních vazeb Tchaj-wanu, bude její prezidentský kandidát William Lai v případě zvolení dle svého prohlášení usilovat o posílení spolupráce s Evropou. Tváří v tvář přetrvávající hrozbě, kterou pro Tchaj-wan představují územní nároky Číny a mezinárodní izolace, chce „prohlubovat výměnu v oblasti společných hodnot, posilovat hospodářské a obchodní vazby a spolupráci (v boji) s klimatickými změnami“. Poděkoval také evropským zemím za jejich „vyjádření nesouhlasu s využitím vojenských prostředků ke změně statu quo v Tchajwanské úžině“. Pro bezpečnost Tchaj-wanu je to podle něj zásadní.
Evropská komise se nicméně v současnosti zdráhá zahájit rozhovory o dvoustranné investiční dohodě s Tchaj-pejí z obavy před reakcí Pekingu. William Lai by přesto rád zintenzivnil spolupráci v této oblasti a evropský technologický průmysl označil za „světovou špičku“.
Zdroj:
Politico: Taiwan presidential hopeful eyes closer ties with Europe
„Golden Gate Bridge” s čínsko-tchajwanskými rysy
Zatímco William Lai chce stavět symbolické mosty Tchaj-wanu k Evropě, kandidát Kuomintangu Chou Jou-i by rád zbudoval mosty k ČLR, a to daleko méně symbolicky. Ostrovy Ťin-men a Ma-cu sice administrativně spadají pod Tchaj-wan, geograficky jsou však na dohled – a jak ukázalo několik dekád trvající ostřelování, také na dostřel – od Čínské lidové republiky. Především Ťin-men (čínsky 金門, v překladu Zlatá brána) je pro Tchaj-wan nejzazší výspou demokracie. Naopak pro Peking je ostrov lakmusovým papírkem prověřujícím jeho schopnost dostat Tchaj-wan pod svou kontrolu. Historickou dělostřelbu v uplynulých letech vyměnil za ofenzivu diplomatickou a propagandistickou, symbolizovanou plánovaným mostem mezi ostrovem a čínskou pevninou.
Chou Jou-i, jehož strana prosazující užší spolupráci s Čínou má tradičně na ostrově větší podporu, slíbil, že v případě výhry o mostě uspořádá místní referendum. Pokud si to obyvatelé budou přát, nechá postavit „nejdůležitější symbol míru ve vztazích přes úžinu”. Orgány vládnoucí administrativy DPP naopak dříve neváhaly plánovaný most označit za „trojského koně s obrovskými riziky pro národní bezpečnost”. Situace na Ťin-menu tak odráží napětí na celém Tchaj-wanu ohledně vztahu k Číně, kde se vyvažuje ekonomická spolupráce s politickou autonomií a národní identitou.
Zdroje:
The Jamestown Foundation: Taiwan’s Offshore Islands: Assessments Of Support For Integration
Reuters: Bridge dilemma captures divide over China in Taiwan elections
Prohnilá armáda
Na konci loňského roku dále pokračovaly protikorupční čistky v čínské armádě započaté loni v červnu zmizením ministra obrany Li Šang-fua. Tyto kroky, zaměřené především na vedení raketových sil ČLOA, vyvolaly ve světě řadu někdy až velmi divokých spekulací. Nicméně podle serveru Bloomberg, který se odkazuje na zdroje v amerických tajných službách, je jejich pravým důvodem skutečně korupce, kvůli které se například v některých raketách nacházela voda místo paliva.
V takovém případě by byla značně ohrožena akceschopnost čínské armády. Je tedy pravděpodobné, že se Čína v nejbližší době nebude pokoušet o žádné vojenské operace, které by při takovém stavu armády mohly snadno dopadnout jako ruská invaze na Ukrajinu. Obyvatelé Tchaj-wanu tak mohou snad být zatím o něco klidnější, bez ohledu na výsledek víkendových voleb.
Zdroje:
Reuters: Chinese military purge exposes weakness, could widen
Bloomberg: US Intelligence Shows Flawed China Missiles Led Xi to Purge Army