Kamery monitorující čínské ulice, silnice i budovy v sobě mají špičkovou umělou inteligenci (AI), do jejíhož vývoje čínská vláda investuje nejvíc na světě. Po napojení na cloudové databáze shromažďující informace o jednotlivých občanech se tak jedná o velmi efektivní způsob dohledu nad populací a vyhledávání zločinců. Čína ale nechce ve svých „bezpečných městech“ zůstat u trestání nebo zabraňování zločinu. Dalším krokem je jeho předvídání a trestání ještě před tím, než se vůbec stane.
Najdou vás za sedm minut
Do bezpečnostních systémů v jihozápadním městě Kuej-jang vložili fotku hledaného bělocha. Už během chvíle ho zachytily kamery na vlakovém nádraží. V tu chvíli umělá inteligence upozornila lidské operátory na policejní ústředně, že hledaný člověk byl nalezen. Od vložení fotky do systému to trvalo jen sedm minut, než muže zadržela policejní hlídka.
Takto reportér BBC otestoval schopnost čínského „bezpečného města“ najít hledanou osobu. Až neuvěřitelnou rychlost umožnila síť kamer s rozpoznáváním obličejů, které pomocí umělé inteligence vyhodnocují jednotlivé osoby v dohledu a porovnávají jejich tváře s cloudovou databází portrétů. Pokud AI vyhodnotí vysokou shodu, automaticky operátorům v bezpečnostním centru nahlásí přítomnost hledané osoby. Zatčení reportéra proběhlo rychle i díky tomu, že byl na vlakovém nádraží, jednom z hlavních dopravních uzlů, kde je bezpečnost mnohem větší prioritou než například na okraji města. I tak je to ale úctyhodný výkon a v případě pokrytí celého města stejnými kamerami bychom došli k podobnému číslu i tam.
Kuejjangský systém ale nepátrá pouze po hledaných osobách. Monitoruje a ukládá informace o aktivitách všech, které na svých kamerách zahlédne. Podle tamější policie pak úřady dokážou dohledat pohyb a chování všech občanů v databázi za poslední týden. Tedy kam chodili, s kým se stýkali a podobně.
Bezpečnost důležitější než soukromí
V Číně je poměrně obtížné zjistit, co si tamní populace skutečně myslí. Masivní cenzura a policie řešící ideologické zločiny úspěšně znemožňují svobodu slova. Z toho, co víme – nebo co si máme myslet, se ale zdá, že Číňané nová bezpečnostní opatření vítají. Stejně jako například zásah do soukromí v podobě systému společenské důvěryhodnosti, pro nás, obyvatele Česka, v dané míře nepředstavitelný.
Pro čínský režim tedy není problém bez jakýchkoliv etických diskuzí zapojovat do bezpečnostních otázek experimentální technologie, jako je AI s hlubokým učením (deep learning). I proto mohou být čínské kamery tak efektivní. Kromě jejich počtu (v roce 2017 to bylo 170 milionů zařízení, do roku 2020 by to mělo být 570 milionů) jsou totiž extrémně výkonné i díky investicím do čínských AI start-upů a vědeckých institucí, které se umělou inteligencí zabývají.
Ještě efektivnější se zdá být rozpoznávání držení těla a styl chůze, tzv. gait recognition. Tyto systémy se už používají například v Pekingu nebo Šanghaji. Výhodou současného provedení od firmy Wetrix je to, že se jedná pouze o software. Rozpoznávání chůze je tedy možné použít i na záznamu z běžných kamer, program navíc umí rozeznávat i osoby otočené zády, ale jelikož zatím neumí rozeznávat jednotlivce v reálném čase, není příliš vhodný pro státní potřeby. To se ale může v budoucnu změnit, především pokud bude rozpoznávání chůze přímo v hardwaru kamer.
Čínská bezpečná města také zavádějí aplikace, pomocí nichž je možné nahlašovat zločiny. Nově ale ohlašuje i programy, díky nimž budou moci běžní občané pomáhat sledovat záznamy z bezpečnostních kamer a hlásit kriminální činnost svých sousedů. Ty se ale zatím nesetkávají s příliš vřelou reakcí.
Čínský trh s technologiemi bezpečných měst je největší na světě, což láká zahraniční bezpečnostní firmy, jejichž produkty potom může díky nuceným technologickým transferům následně využívat. Čínské firmy Hikvision (spolupracuje s Jablotronem) a Dahua tak již dnes patří ke špičkám v této oblasti. Tyto technologie nyní Čína spíše už také exportuje, ty důmyslnější pak především do autoritářských zemí, které nemají s jejich využíváním etický problém.
Placení v metru telefonem nebo on-line nemocniční služby
Kromě bezpečných měst Čína buduje také chytrá města, smart cities. Na rozdíl od českých politiků o tom čínští komunisté nejen mluví, ale skutečně určité prvky již zavádějí.
Bezpečnostní kamery a sofistikované senzory tak slouží například i k lepšímu monitorování dopravy. Data nasbíraná systémem se v reálném čase vyhodnocují umělou inteligencí, která následně optimalizuje nastavení světelných křižovatek. AI také umožňuje hladší průjezd záchranným vozům, kterým uvolňuje díky semaforům cestu. V mnohých případech tak byl jejich výjezd o polovinu rychlejší.
Dalším aspektem je placení telefonem, nebo někde dokonce „úsměvem“. Čína patří mezi země, které přeskočily období stolních počítačů a notebooků a rovnou přešly na chytré telefony. Číňané je používají úplně na všechno. Zároveň se také nikdy úplně běžnými nestaly kreditní karty, a tak mnohé oblasti přecházejí z placení hotovostí přímo na placení pomocí mobilních aplikací, jako je AliPay (od technologického a e-komerčního giganta Alibaby) nebo WeChat Pay (od firmy Tencent). Zavádění platby telefonem v pekingském metru tedy nebyl žádný problém. Stejně tak není nijak zvláštní, když žebráci mají QR kódy. Ty načtete některou ze zmíněných aplikací a na žebrákův účet převedete příslušnou částku.
O něco kurióznější je placení „úsměvem“. Funguje tak, že kamera s funkcí na rozpoznávání obličejů nasnímá vaši tvář a propojí se s vaší platební aplikací. V šanghajském KFC tak ani nemusíte telefon vytahovat. Podobně ale fungují i některé čínské veřejné toalety. Tady obličeje rozeznávají dávkovače toaletního papíru. Tím se má zabránit krádežím a nadužívání tohoto v komunistických režimech tradičně ceněného materiálu…
„Smart“ jsou ale i některé čínské nemocnice, umožňující vyřizování úkonů jako placení nebo sjednávání prohlídek přes internet. Zároveň se na úrovni měst vytvářejí cloudové databáze, díky nimž lékaři v různých nemocnicích mohou získat přístup ke složce zatím neznámého pacienta na sále. Cloudové databáze a sdílení se využívají i v některých čínských školách.
Čína bude napřed, ale za jakou cenu?
Dá se očekávat, že čínské úsilí ve vývoji umělé inteligence, analýzy velkých dat a budování bezpečných a chytrých měst bude vůči Západu velmi napřed. Zároveň si ale Čína především v oblasti AI a deep learning zahrává s ohněm. Tyto technologie zatím nejsou dostatečně vyzkoušené a vědci často přiznávají, že úplně přesně nevědí, jak to funguje. Asi se zatím nemusíme bát situace typu SkyNet a povstání strojů, ale AI s přístupem k silničním semaforům může také napáchat nemalé škody.