Náhlé rozvolnění proticovidových opatření začátkem prosince lze přirovnat ke zvednutí stavidel těsně před nárazem povodňové vlny. Čínská vlna omikronu, o níž se hovoří jako o dosud největší od počátku pandemie, je však zahalena hustou mlhou, kterou úspěšně vytváří čínský propagandistický a cenzurní aparát. Zcela chybějí spolehlivá data a cenzura stále poměrně efektivně brání úniku informací, které by ukazovaly, že čínský zdravotní systém nápor přestává zvládat.
Hlavním zdrojem informací tak zůstávají sociální sítě. Na těch západních, zejména na Twitteru, se již krátce po rozvolnění začaly objevovat informace o masivním šíření nákazy hlavně v Pekingu a Šanghaji. Cizinci žijící v ČLR, zahraniční novináři i čínští influenceři, pro- i protirežimní ve vzácné shodě, vesměs referovali o rapidním nárůstu infekcí ve svém okolí. Mnozí, včetně známého kontroverzního komentátora Chu Si-ťina, bývalého šéfredaktora bulvárních Global Times, zveřejňovali fotografie vlastních pozitivních testů. Brzy se začaly objevovat i snímky a videa front před ordinacemi, prázdných nákupních center, informace o problémech firem i institucí udržet provoz kvůli vysoké nemocnosti či oficiální oznámení o uzavření škol v Šanghaji.
Vše nasvědčuje tomu, že se s nákazou v některých částech Číny momentálně potýká značná část populace – v Kantonu se dokonce na premiéru dlouho očekávaného Avatara 2 prodávaly dva typy vstupenek: covid negativní a covid pozitivní. Oficiální statistiky nicméně vykazují zanedbatelná čísla, v neděli 18. prosince bylo nahlášeno pouze zhruba dva tisíce případů. Hlásí se ovšem jen „symptomatické“ infekce, za něž jsou podle některých zdrojů považovány potvrzené případy zasažení plic, nikoli však horečka nebo kašel.
Statistická nula
Statistiky v tuto chvíli nejsou relevantní, protože se prakticky přestalo testovat. Negativní výsledky testů ani zdravotní kódy už nejsou nikde potřeba a mnoho testovacích míst bylo zrušeno. Uživatelé na sociálních sítích navíc často uváděli, že po otestování vůbec neobdrželi informaci o výsledku. Stejně nespolehlivá jsou tudíž i data o počtu úmrtí. I v případě, že by byl zaznamenán významnější nárůst úmrtí, většinu jich nebude možno spojit s covidem, pokud nebyly provedeny testy. Poslední úmrtí na covid bylo oficiálně hlášeno začátkem prosince, kdy skončilo povinné testování, a poté až 18. prosince. Celkově ČLR od vypuknutí epidemie ve Wu-chanu vykazuje jen necelých 5300 obětí.
I když se do statistiky započítávají pouze případy, kdy je covid přímou a potvrzenou příčinou smrti (tedy nikoli „smrt s covidem,“ jako tomu bylo u nás), je evidentní, že uváděná data neodrážejí reálný stav. Statistiky úmrtí zpochybnil již dříve na Twitteru například tibetanista Robert Barnett s odkazem na tweet tibetské spisovatelky Tsering Kyi, v němž upozornila na sérii textů zveřejněných na Weibo mladou Tibeťankou z Amda. Ta píše o úmrtí svého bratra, který byl v září internován v jednom z masových karanténních zařízení ve Lhase. Během podzimní vlny však ve Lhase žádná úmrtí na covid oficiálně hlášena nebyla. Čínské úřady informace o covidu od začátku pandemie pečlivě střeží a v tomto přístupu pokračují i během současného bezprecedentního šíření viru.
První jasnější zprávy o zhoršující se situaci začaly prosakovat v polovině prosince. Americký veřejnoprávní rozhlas (NPR) už ve čtvrtek 15. prosince citoval čínské epidemiology, kteří odhadují, že se v příštích třech měsících může omikronem nakazit až 60 % čínské populace a celkově až 10 % celosvětové populace. Epidemiolog Ben Cowling z Hongkongské univerzity pro NPR uvedl, že se jedná o dosud nejrychlejší zaznamenanou vlnu covidu. Reprodukční číslo, tedy počet lidí, které jeden pozitivní v průměru nakazí, se v této vlně v ČLR odhaduje až na 16. Ještě při loňském nástupu omikronu to přitom v západních zemích bylo pouze 10.
Počet nakažených se v Číně zdvojnásobí každých několik hodin, což znamená, že již není možné stíhat všechny testovat. Vzhledem k tomu, že mezi infekcí a zhoršením zdravotního stavu zpravidla uplynou přibližně dva týdny, je vysoce pravděpodobné, že čínské nemocnice budou v příštích týdnech zcela zahlceny. Minulý týden se již začaly objevovat první odhady nárůstu úmrtí – zatím hlavně v Pekingu.
Také známý americký epidemiolog čínského původu Eric Feigl-Ding, který na sebe upozornil virálním tweetem varujícím před pandemií v době prvního šíření ve Wu-chanu, nedávno zveřejnil na Twitteru rozsáhlé vlákno, v němž nastiňuje pro Čínu více než černý scénář. Dokládá jej informacemi a videi, jež v minulých dnech pronikly na sociální sítě. Jedním z hlavních zdrojů videí je aktivistka z řad sekty Falun Gong Jennifer Zeng. Feigl-Ding píše o nemocnicích, kde již není kam ukládat pacienty ani těla zemřelých, a o krematoriích v Pekingu, která jedou non-stop. To však potvrzují i další reportáže a zprávy přímo z místa. I když lze předpokládat, že mortalita bude spíše nižší než v jiných částech světa, kde v prvních letech řádily smrtnější varianty než omikron, vzhledem k počtu obyvatel nejlidnatější země světa Ding predikuje počet úmrtí v příštích měsících v řádu milionů.
Nakonec jen chřipečka
Současný bouřlivý vývoj odpovídá na otázku, proč došlo k tak rychlému zrušení veškerých opatření – šíření viru již nebylo možno zvládat, což úřady zřejmě tušily již v době, kdy vypukly protesty volající po ukončení striktních opatření. Důvodem bleskového šíření je však právě dosavadní politika nulového covidu, díky níž čínská populace dosud s virem prakticky nepřišla do styku, tudíž kolektivní imunita je téměř nulová. Oficiálně sice až 90 procent obyvatel dostalo dvě dávky čínské vakcíny, většinou ale v minulém roce a podle Cowlinga jen asi 50 % obyvatel nad 60 let dostalo třetí posilující dávku. Feigl-Ding zároveň upozorňuje, že zastaralé čínské vakcíny jsou vůči novým variantám mnohem méně účinné než západní typy.
Přestože dosud se hovořilo hlavně o tom, že průběh infekce je ve většině případů spíše mírný, uživatelé sociálních sítí často zmiňují vysoké horečky, bolesti v krku a bolesti svalů a kloubů. Již od prvních dnů po rozvolnění opatření se zároveň množí informace o nedostupnosti běžných léků, zejména na horečku a kašel. Nemocnice se však očividně začínají plnit a největší obavy panují z šíření nákazy ve venkovských oblastech, kde je obecně zdravotní péče špatně dostupná. Jedním z problémů je také zvyk Číňanů chodit k lékaři i s „obyčejným nachlazením“, na něž se běžně dávají ambulantní nitrožilní transfuze. Davy v nemocnicích a ambulancích tak šíření viru ještě podporují.
Čínská státní média a oficiální představitelé, ve snaze zachovat tvář – a předejít další erupci veřejné nevole, píší o mírném průběhu onemocnění u varianty omikron a „vědeckém přístupu“ k viru. Mnozí pozorovatelé se nestačí divit „obratu o 180°“, kterým oficiální rétorika od jara prošla. Nyní prorežimní činitelé tvrdí, že omikron je jen „běžná chřipka“, zatímco na jaře byl „smrtícím virem“. Zajímavou třešničkou na dortu je přitom stále větší důraz na využívání tradiční čínské medicíny k léčbě covidu, která je propagována z často nejvyšších míst, a to i navzdory prokázaným osobním obchodním zájmům některých aktérů, jako je např. přední pekingský epidemiolog Čung Nan-šan. Novinářka Liza Lin z Wall Street Journal zmiňuje, že tato propagace slaví jisté úspěchy i v zahraničí a export v letošním roce meziročně stoupl o 20 %.
Ke kampani „pozitivního přístupu ke covidu“ se také připojili někteří známí zahraniční propagandisté z řad expatů. Například čínský podnikatel kanadského původu Daniel Dumbrill v pondělí 19. prosince zveřejnil tweet o tom, že se celá jeho rodina včetně tří malých dětí zotavuje z covidu, který měl díky očkování hladký průběh. Zprávu doplňuje selfie z „covid-friendly“ posilovny, kde si lidé s doznívajícím covidem mohou rychle obnovit fyzičku, a libuje si, že na vánoce bude moci s rodinou vyrazit do Jün-nanu, už beze strachu a omezení. Další zase sdílejí videa zcela prázdných nemocnic.
Nová politika KS Číny, kterou epidemiolog Feigl-Ding lapidárně shrnul slovy: „nechme nakazit ty, kdo se mají nakazit, a zemřít všechny ty, kdo mají zemřít“, však podle všeho nebude pro každého tak příznivá. Již na 22. ledna 2023 připadají oslavy nového lunárního roku, kdy lidé v Číně tradičně cestují za příbuznými, a většina modelů předpokládá, že vlna, která takto vznikne, potrvá až do jara a přinese řadu komplikací nejen pro Čínu, ale i pro celý svět. Zatímco americký Institut zdravotnických měření a evaluací (IHME) předpokládá kulminaci až začátkem dubna a kolem milionu obětí během roku 2023, vrchní čínský epidemiolog Wu Cun-jou (吴尊友) na tiskové konferenci pro server Cchaj-ťing 17. prosince zmiňoval „tři zimní vlny“. První z nich momentálně probíhá ve městech, druhá zasáhne venkov v návaznosti na cestování kolem čínského nového roku a třetí, březnová, přijde poté, co se lidé budou po novoročním volnu vracet zpět do měst a do práce.
Wu při tiskové konferenci znovu zdůraznil, že varianta omikron už „nepředstavuje vážné nebezpečí“ a že podíl těžkých a život ohrožujících průběhů klesl z 16,4 % u původní wuchanské varianty na zhruba 0,18 %. I přesto však většina odborníků počítá zhruba s milionem obětí během roku 2023, jak ukazuje i nejnovější studie vědců z Hongkongské univerzity, která dosud neprošla recenzním řízením. Epidemiologové se shodují, že záležet bude hlavně na osobní zodpovědnosti a ohleduplnosti ke zranitelné části populace, především během nadcházejících svátků.