Čína se znepokojením přihlíží sbližování USA a Vietnamu

Vietnam se v posledních letech v souvislosti s čínskými vojenskými aktivitami v Jihočínském moři přibližuje k USA, svému někdejšímu nepříteli.

Během návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy ve Vietnamu (23.-25. května 2016) došlo ke zrušení embarga Spojených států na prodej zbraní do Vietnamu. Tento akt je zatím posledním zásadnějším projevem dlouhodobějšího procesu sbližování dvou někdejších soupeřů, ke kterému dochází především v souvislosti s rostoucí asertivitou Číny v Jihočínském moři.

Vietnam hraje zásadní roli v obratu (pivot) prezidenta Obamy k Asii. Od května roku 2014, kdy Čína provedla ropný vrt v Jihočínském moři, opakovaně žádal USA o zrušení embarga na zbraně (čemuž USA před dvěma lety částečně ustoupily, když dovolily Vietnamu nákup vybraných vojenských zařízení pro námořní obranu); od té doby se ve Vietnamu debatovalo o možné změně ve strategické orientaci.

V přibližování Vietnamu a USA je dalším milníkem Dohoda o transpacifickém partnerství (TPP), která byla po pěti letech vyjednávání dokončena v říjnu loňského roku. Zahrnuje 12 zemí regionu (Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy) a pokrývá zhruba 40 procent světové ekonomiky, nezahrnuje však Čínu (jedním z nevyřčených záměrů dohody je učinit státy jihovýchodní Asie méně závislé na čínské ekonomice). Kromě mnoha dalších důsledků (zde)

posune zejména Vietnam, ale i ostatní signatáře, blíže ke Spojených státům, a tak omezí čínskou hospodářskou převahu.

Ochlazení vztahů bylo dle Washington Post patrné při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Vietnamu, kdy bylo “téměř možné cítit chlad”, zatímco Si barvitě hovořil o sdílených osudech obou zemí a bratrství, “které může lámat zlato”. “Atmosféra byla velmi napjatá,” cituje WP vietnamského funkcionáře, který si nepřál odhalit svou totožnost.

Barack Obama několikrát nepříliš přesvědčivě zdůraznil, že zrušení zbrojního embarga (jež bylo doposud podmiňováno změnou chování Hanoje na poli lidských práv), nemá co do činění s Čínou ani jinými tématy, ale že je součástí dlouhodobého procesu, kdy se narovnávají vztahy USA a Vietnamu.

Jak uvádějí New York Times, Chua Čchun-jing, tisková mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí, oficiálně prohlásila, že embargo na prodej zbraní je pozůstatkem Studené války a že vítá normalizaci vztahů mezi USA a Vietnamem. Zdvořilá odpověď však zakrývá hlubší zájmy:

Zrušení embarga přichází v čase obzvláště citlivém pro Čínu. Vláda vede kampaň na vysoké diplomatické úrovni, kritizuje přetrvávající “arbitrážní řízení” v Jihočínském moři. Čína trvá na tom, že tribunál OSN nemá právo rozhodovat v případě, který se týká Filipín a Číny. Vietnam právo Filipín soudit se na půdě OSN vehementně podporuje.

The Washington Post v dalším článku cituje China Daily (které lze číst jako neoficiální hlas nacionalistického křídla Strany), kde se Obamova návštěva v článku “Někdejší nepřátelé nesmějí odpálit regionální sud se střelným prachem” uvádí do souvislosti se snahou “držet na uzdě vzestup Číny”.

Oproti tomu někteří čínští experti se vyjadřují spíše vyčkávavě:

Odborníci v Číně očekávají, že dříve nebo později bude americkému loďstvu dovolen přístup do zátoky Cam Ranh, hlubokého přístavu, který sloužil za války ve Vietnamu jako námořní základna USA. Š´ Jin-chung, profesor mezinárodních vztahů na Čínské lidové univerzitě, se vyjádřil, že Peking neodpoví ve smyslu “oko za oko, zub za zub”, nicméně bude pokračovat ve výstavbě vojenské síly v Jihočínském moři za současného tlaku na Hanoj – aby zabránil přílišnému sblížení. (Zdroj)